Žasneme, že synové a vnuci hrdinů Ruska a Ukrajiny kteří v boji proti hitlerovským zrůdám bok po boku společně umírali ve Velké vlastenecké válce, zabíjí dnes jeden druhého jako nesmiřitelní nepřátelé.
Jak se mohlo stát, že i zbývající slovanské národy stojí na straně nejděsivějšího predátora světa USA a v roli užitečných idiotů eskalují válku zasíláním zbraní a bojové techniky, čímž si kopou vlastní hrob, protože pokud se válka přehoupne přes hranice Ukrajiny, budeme my a další slovanské národy první na ráně.
A Amerika si nad svým zvráceným dílem mne ruce v bezpečné vzdálenosti od válečné zóny.
Válka, v níž umírají Slované přinese USA bohatství, zatímco Češi a další nejen slovanské země budou za Ameriku umírat, v lepším případě zchudnou a stanou se na Americe závislé.
Nikdo jsme dříve nechápali, jak mohl Hitler zmanipulovat k válce celé Německo. Pochopili jsme až dnes, když vidíme, co se to s námi stalo.
Mnozí z nás už máme díky historickým pramenům téměř hmatatelnou jistotu, jak děsivě si je dnešní zmasírovaná společnost podobná bezohledností, nenávistí, cenzurou s tou, která předcházela druhé světové válce. Jen jsme ve své nenávisti místo Židů udělali lovnou zvěř z Rusů.
Ti už se bojí z obavy o svoji bezpečnost někde promluvit. Všude, kde se co šustne se hodí na Rusy, ruské špiony, agenty a když náhodou na chodníku vyšlápneme hovno, určitě ho tam nastražili Rusové Vyženeme ruské studenty ze škol, dáme jim výpověď z práce z pronájmu, vyhostíme je, rozbijeme jim výlohy jejich obchodů a také ústa, znemožníme podnikání, vyřadíme je ze sportovních soutěží, uvalíme na ně zdrcující sankce, natlačíme se na jejich hranice, až nakonec Rusko doženeme k použití jaderných zbraní.
Je tragikomické, jak se modlíme, aby nezačala třetí světová válka a neuvědomujeme si, že už v ní jsme. Je úplně jedno jestli fyzicky nebo materiálně, protože zasíláním zbraní do válečného konfliktu se stáváme účastníkem války.
Vina za to, co bude následovat v příštích týdnech a měsících padá na USA, Evropu, na nás Čechy.
Jak tady nedávno napsal jeden z účastníků FB: "Nepochopili jsme, že svět ovládli ti nejhorší z nejhorších. Psychopati, sociopati, hadi v oblecích, svině, co si neváží jiného života, než toho svého.
Naučili nás překročit chudáka ležícího na ulici, naučili nás nevnímat problémy druhých, donutili nás zapomenout, že to nejkrásnější a nejdůležitější v životě je přátelství, porozumění, ohled, láska a úsměv.
Bez toho náš život ztrácí smysl.
============
Ten řetězový mail mi došel včera. Autora Petra Jonáše z FB neznám, možná je to tím, že FB nemám. Petrů Jonášů je tam snad stovka - ale který z nich to napsal? Nemám koho se zeptat, zda ho mohu vyvěsit. Ale je v podstatě shodný s tím, co jsem napsat chtěl, snad kromě toho, že to nezavinili jen Anglosasové, ale i my všichni, kteří neprotestovali. Kteří se nechali uplatit. A nejde jen o Slovany.
Jenže jak se říká - máme to, co jsme si zvolili. A kolik si toho necháme líbit se pozná v sobotu 3. září v Praze i jinde. I když se okamžitě nic nezmění, bude to signál pro nás, kterým to vadí, že existujeme - a ne v stovkách, ale stovkách tisíc exemplářů.
Zatím se nic strašného neděje - jenže někteří už správně tuší, že podpalubí Titaniku zaplavuje voda. Na horních palubách se ale stále tančí. Když jsem se před chvilkou dočetl, že i aktivistka Apolena Rychlíková uvažuje, jak lze ušetřit tak je to pro mě dobré znamení, že mnozí zmatení začínají chápat.
Mnozí stále tančí na horních palubách, jiní předstírají, že žádná voda v podpalubí není - někteří proto, že si to neuvědomují, jiní proto, že nechtějí dělat nějakou vzpouru, mohli by přijít o své postavení, kdyby odmítali tančit ty tanečky na horních palubách. Ale do té vody nakonec spadnou všichni a záchranných člunů je málo.
V roce 1989 to vypadalo podobně, jen nebyl internet, takže myšlenky se šířily po hospodách, přes "štvavé vysílače" z tenkrát ještě zdravého Západu, samizdatem. Všichni tušili, že napětí nebezpečně stoupá, ale málokdo, kromě disidentů měl odvahu to říct nahlas. Policie byla v plných počtech, StB pilně pracovala na rozkrývání rozvracečů státu, v záloze byla armáda i Lidové milice. A udavačů bylo kolem dost.
Ono to v v tom roce1989 taky vypadalo, že se nemůže nic dít. Ale stačil Václavák a poté, co zasáhly silové složky na Národní následovala Letná. Že jsme neměli v záloze skutečné „velitele státu“ a opozice , byť podporovaná lidmi šla na kompromis s současným vedením státu je jiná věc.
V roce 1968 nás Západ nechal na holičkách a naopak v 1989 se SSSR tak nějak „nevměšoval“ - a mohl. Měl tu i dislokované vojsko. Tohle nemohl nikdo předpokládat i když na ten rok 1968 paralela byla – před lety v Mnichově.
Co tím chci říct? Že není vojenského nebo politického „věštce“, analytika, který by měl tak dobré zprávy, že by mohl predikovat co bude následovat. Tvrdit, že nic nezmůžeme je pohodlné,. Možná ne 3/9/2022, ale až začne být opravdu zle ekonomicky.
Jenom tak matně vzpomínám, jak jsme pár dní po pražských událostech vyšli se ženou na náměstí tenkrát Lidových milicí. Byla zima jak v Rusku, vítr honil po dlažbě pár vloček sněhu, v bočních uličkách stály autobusy bez světel se zapocenými okny a uvnitř chlapci VB se štíty a pendreky – ale vylézali jen jednotlivě ven si zakouřit. Byl jsem se podívat, kudy by se dalo utéct. Doma totiž spal náš čtyřletý kluk a co by si tam počal do rána, když bychom byli zadrženi? Za pár dní (čti dva) už bylo náměstí plné a v postranních uličkách žádné autobusy nestály. Pak jsem v divadle nehráli, ale vedli debaty s občany a převrat začal. Několik pokusů situaci uklidnit bylo, ale nezabraly. Změny ve vládě atd.
Jenže heslo „Nejsme jako oni!“ bylo chybné. Měli jsme být! Ne Čalfa a Havel, ale někdo jiný, který by dokázal postavit odcházející věrchušce mnohem krutější podmínky. Ovšem nejhorší bylo, že se k moci doslali hlavně ti, kteří včas odhodili stranické průkazy a a pod heslem „Nemáte zkušenosti s vládnutím, my vám s tím (jen technicky!) pomůžeme!“ nalezli do funkcí a pozvolna změnili revoluci na palácový převrat.
Jestli jste někdy viděli v horách kamennou lavinu, tak víte, co je lavinový jev. A ten po vhození malého kamínku na svah buď nastane, nebo se ten kamínek neškodně skutálí do údolí. V ten určitý den. O den později to už může vypadat úplně jinak. Ale žádný zkušený horal vám neřekne, co nastane. Jen co možná může nastat.
Nebyl bych tak skeptický.
Nikdo neví, kdy vlci přestanou jen výt a vyběhnou z lesa ven.
A chtěl bych věřit, že nejprve zaženou ty ovčácké psy,
kteří stádo ovcí dneska vedou do propasti.
'Ono to v tom roce 1989 taky vypadalo, že se nemůže nic dít.'
OdpovědětVymazatV tom roce 89 bylo naopak dost jasné, že se něco dít může. O památných dnech a výročích sice platilo, že na Václaváku "teče voda, teče, / bouchá slznej plyn, / v koutě kdosi pláče, / asi dojetím", jak se v té době zpívalo na Divadelní pouti, ale jinak to postupné uvolňování bylo patrné, podobně jako první hroucení komunistického režimu v roce 68 také nezačalo zčista jasna Lednem, ale postupné uvolňování probíhalo už v předchozích letech.
Tehdy to mělo hluboký hospodářský i politický základ.
VymazatŠpatně jsem to napsal. Ne stát, ale mít úspěch. Státní systém vypadal připraveně, Vždyť to píšu hned v dalších větách.
OdpovědětVymazatNapětí bylo cítit už dva roky předtím.
Zajímavá schisofrenie. Na jednu stranu Rusové jsou chudáci žijící pod diktátorem Putinem, za jehož kritiku hrozí vězení a převýchova v pracovních táborech, ovšem na druhou stranu jsou podporovatelé putinovského režimu a proto je nutno bránit jim ve vstupu k nám, studiu a práci zde. Jako by Západ před rokem 1989 vůči nám postupoval stejně.
OdpovědětVymazatTo jsem byl já...
OdpovědětVymazat