Kdeže, brod je ještě dost daleko. Kalhoty si stahovat nemusíme, ale ten provázek kolem pasu bych si prověřil, jestli půjde rozuzlovat. Když už jsme ti "ruští mužici v láptích."
...a vlky z lesa žene hlad! (F. Villon)
Slíbil jsem, že podám raport o protivládní demonstraci v Ostravě. Nějak se mi do toho nechtělo, jsme si vědom toho, že když se bude něco dít tak až později, až začne být zle. Ale jak jsem tak začal přemýšlet o tom, jak začít se mi začaly vybavovat události už dávno minulé. Třeba rok 1970 - normalizace. Kádrové prověrky a to, jak se chovali komunisté. Různě.
Kovaná komunistka (a dobrá herečka) Vlasta Vlasáková, členka národního shromáždění ČSSR která z pozice VIP zachraňovala lidi, kteří se předtím nějak "provinili", třeba režiséra Radima Kovala, který mimo jiné zrežíroval spoustu ruských činoher a to tak dobře, že i v té době, kdy vyslovit slovo "ruský" se zdráhalo hodně lidí, kteří nerozeznávali rozdíl mezi "ruským" a "sovětským". Z pozice šéfa činohry ho sice museli deinstalovat, ale mohl zůstat v divadle jako kmenový režisér a do své smrti vykonal ještě hodně dobré práce. Nebo šéf operety Mojmír Weimann, "majitel strany", tedy předseda komunistické strany v divadle který zachraňoval lidi, kteří předtím figurovali v KAN. A někteří ze zachráněných se mu za to pomstili po roce 1989 psaním hanopisů. (Jeho žena byla tak trochu kolektivní a on měl vztek.)
Prostě - každý se chová tak, jak mu jeho svědomí dovolí. Na úseku jsem měl i spolupracovníka STB Jardu G. Spolu jsme kopírovali studiové nahrávky písní Karla Kryla došlé z Německa na kazety a texty tehdejších disidentů, spolu jsme chodili i na hory. Až po 1990 jsem se dozvěděl, že spolupracoval. Nikoho z mého okolí ale neudal, nikdo neměl potíže. Snad jenom zapříčinil, že mi nabídli práci v STB, ale jako profesionálovi. Dvakrát - ale po odmítnutí toho nechali.
Až po "sametce" jsem se dozvěděl, o tom, že spolupracoval. Ale to už nebyl v divadle. Prý se stal "bílým koněm" a vlastnil betonovou kostru budoucího KV KSČ naproti Kulturního domu Vítkovic. Nicméně jej neodstřelili, ale naopak se stal bohatým - má tři domy, dva dal svým dětem a v třetím, velké bývalé faře, žije. Má dvě kuchyně, vlastní pípu a bečku piva ve sklepě, krásné auto - a vývod z tlustého střeva.
Člověk nemůže mít úplně všechno. Povídali jsme si o tom před třemi týdny u kafe v Domě knihy. Vyhledal mě a ptal se, jak si žiju. Co z toho usoudil nevím a ani mě to nezajímá. Jsem přece jenom obyčejný pracující důchodce, který jen řízením osudu nepřišel o sluch, tak co. Jelikož od přírody nezávidím nikdy nikomu nic (leda tak umění, znalosti nebo mládí), tak mu přeji pokud možno hezký zbytek života.
Protivládní demonstrace v Ostravě 3. 9. 2022
Ona každá demonstrace je vlastně tak trochu divadelní představení. Musí mít svého režiséra, svolávajícího, který si zvolí hru - o co v té demonstraci jde, herce - diskutéry a určí každému čas na to, aby zaujal. Vystupující musí hrát podobnou hru, jinak je z celé akce zmatek, protože každý si pak "přihřívá vlastní polívčičku" která ovšem publikum nijak zvlášť (nebo vůbec) nezajímá. Někteří; z povinnosti zatleskají, jiní odejdou. A hrát divadlo bez publika je nesmyslné počínání. Když se to tak vezme, hodně lidí, kteří dokázali publikum zaujmout jsou buď herci nebo aspoň lidé "od divadla". Havel byl dramatik, Ronald Wilson Reagan nebo V.V. Zelenský herci. Někteří dokonce komičtí herci. A ostatní měli aspoň základní školení rétoriky. I v roce 1989 v Ostravě vystupovali hlavně herci - Tomáš Jirman, Jitka Smutná nebo Honza Fišar. Jednak na začátku, když nebylo ještě ozvučení potřebovali techniku hlasu, aby vůbec "utáhli" těch několik set lidí pod okny bytu nad lékárnou na náměstí Lidových milicí, později, když už ozvučení bylo, tak potřebovali umět mluvit tak, aby bylo rozumět.
Čas je potřeba také nemilosrdně omezit a když řečník neposlechne tak jej nemilosrdně stáhnout. Když se konaly besedy v divadlech které stávkovaly a nehrály to bylo pět minut, V páté minutě zazněl gong, aby mohli dokončit větu a v šesté jsem jim vypnul mikrofon. Třetí "rozkecaný" řečník už věděl, že schůzi, shromáždění nebo demonstraci nemůže rozbít svým "ústním průjmem" protože nebude slyšet. Pokud někdo chce opravdu něco důležitého říct, je na to pět minut dost dlouhá doba. Měli jsme tam pána, který chodil na všechny podobné akce. Říkali jsme mu (v zákulisí) "shnilé maso" protože horoval pro vegetariánství a jeho nejčastější zvolání bylo "Nejezte shnilé maso!" a byl ochoten o vegetariánství vášnivě mluvit - libovolně dlouho. Dodnes nevím, jestli to dělal z nějakého vnitřního nutkání nebo to byl najatý rozbíječ diskuzí. I takoví byli, většinou obhajovali politiku KSČ ale v zájmu spravedlnosti dostali svých 300" času. Někdy i méně, protože je publikum dřív vypískalo.
Na sobotní demonstraci v Ostravě se nepískalo. Ale vystupující řečníci řečnili o všem možném, často zcela O.T., mimo mísu. Tak jsem se dozvěděl, jak jeden policista, který byl propuštěn od policie, protože se odmítl nechat očkovat proti covidu částečně vyhrál svůj spor s úřady, jiný řečník zase vychvaloval švýcarskou ústavu a četl její články nebo tam byla bývalá učitelka, Nyní pracovnice pojišťovny která shromážděným lidem vykládala, co jí řekl lékař, když nedovolila své matce, aby se nechala proti covidu očkovat. A někteří zase řešili, proč jsme prodali zahraničním společnostem rozvody vody, kanalizaci nebo distribuci tepla. Ne že by to nebylo důležité, ale zatím ještě taková demonstrace nemá žádnou moc to změnit. Pokud se vůbec povede něco změnit, tak bude čas se pokusit tyhle věci napravit. Hlasy sice naléhavé až hysterické, někdy nepříjemně pisklavé, ale hlavně zcela mimo smysl protivládní demonstrace. Obvykle s nezastavitelným ústním průjmem, který navíc nebyl pronášen spatra, ale byl čten z papírů, někdy i s potížemi.
Aparatura byla sice skromná, ale i tak lidé odstupovali od reproduktorů dále - 2 x 300 W je sice pro big-beat zoufale málo, ale pro projevy až až. Publikum bylo různorodé, někteří měli české vlajky, někteří narychlo spíchnuté transparenty, ba i presidentská standarta tam vlála ve větru. Hodně hlav tam bylo šedivých nebo proplešlých, i na vozíku tam někteří byli, ale i mladší obličeje se tam našly. Většinou rodiče s dětmi. Zaregistroval jsem mezi lidmi dva pracovníky kriminální policie, kteří se tvářili jako demonstranti, ale ani nefotografovali, ani nic nepodotýkali, jenom často někam telefonovali. Proč vím že to byli policisté v civilu? Protože jsem je viděl na všech demonstracích, které jsem fotografoval. Na jména mám paměť mizernou, na tváře ale ne. A vždy se chovali stejně nenápadně. Uniformovaného policistu jsem neviděl ani na náměstí, ani v okolí. Tím se to značně lišil od počátků demonstrací v roce 1989. V průběhu "akce" se náměstí, kde bylo odhadem 800 -1 000 lidí částečně vyprázdnilo. Někteří si šli sednou k pivu do některé ze zahrádek, jiní posedávali na lavičkách a na mobilech pozorovali demonstraci na Václaváku v Praze. Moc se neskandovalo, spíše to byly výkřiky lidí, kteří v ten moment museli sdělit svému okolí, jak to vidí oni. Jako na představení, kdy publikum kus moc nezajímá, ale kteří doufají, že se to časem zlepší. Stavil jsem se za organizátorem a řekl mu, že to nemá moc dobře zorganizované ale oponoval mi, že máme svobodu a každý může říkat co chce. Sice prý řečníkům sdělil, že mají na svůj projev pět až sedm minut času, ale čas nikdo nehlídal. Ze sdělovacích prostředků tam nebyl nikdo. Ani TV státní nebo soukromá, ani žádný rozhlas. Když jsem hledal na netu, kdo to vlastně organizoval, nenašel jsem. Ale je to vlastně jedno. Nebyla to příliš úspěšná akce.
Po hodině a půl jsem odešel také.
Na netu visí jedině sestřih od soukromé video společnosti KTV, která uvádí některé projevy, ale nějaké shrnutí nikde. Jenom na YT jediný záběr, který je skoro až provokativní - švenk zezadu, za lidmi, takže to vypadá jako by jich tam bylo padesát. Bylo jich ve skutečnosti podstatně víc - mám odhad jak vypadá 800 vojáků, když je pauza v nácviku na přehlídku. Ono se dá úhlem záběru vytvořit jakékoliv zdání. Ostrava má vždycky pomalý "start na míč" ale časem se to snad spraví.
To je tak asi vše, už to nebudu dále "rozcancávat", aby se nenašel nějaký Salieri, který by mi napsal "Příliš mnoho slov!" Což je pocit, který já mám při čtení diskuze třeba na blogu ĺitterate.cz.
A ještě několik odkazů:
(Nenechte se otrávit reklamou, Je tam jenom jedna.)
Pozn.: Obrázky jdou rozkliknout až do původního rozlišení,
Byl jsem tam také. Na to, kolik mě dalo práce přesvědčit tělo, aby šlo ven, jsem byl zklamán (počet já odhaduji spíše do 500, když odečtu lidi na zahrádkách a ty, kteří přiběhli: pojď se podívat tam se něco děje). Ale nevím, co jsem čekal, asi jinou atmosféru, o počtech to není. V Praze to bylo jiné kafe.
OdpovědětVymazatLibí se mně grafika webu a ptám se, zda by zvládla grafy do případného článku, resp. přenos textu s grafy připraveného ve wordu. Na litterate jsem s články seknul a je mně líto seriálu o inflaci. Dál by se ten článek tady vpašovat? Možná se časem pokusím o vlastní blog a tady bych byl jako na učení. Ale jak se tak dívám na váš článek, tak to asi půjde.
Pokud jsem Vám rozuměl, chcete na mém blogu publikovat svůj text (texty). Každý rozumný text je vítán. Napište tu svůj mail a domluvíme se. Převést cokoliv z Wordu do předprogramovaného formláře by neměl být problém. Nejlepší je pure text a obrázky v .gif nebo .jpg. Nechtěl bych měnit grafiku, už ji mám spoustu let.
VymazatStK
Mimo Prahu je méně anonymity, proto asi se hned tak na náměstí nesrotěj davy. V dnešní rozdělené společnosti soused nestojí o publicitu svých názoru. Nechce zbytečně naštvat souseda. Chartisti byli v Praze v pohodě, ale v malé obci byl držkující občan chudák. V lepším případě se na něj dívali jako na exota.
OdpovědětVymazatJako absolventovi výuky marxismu-leninismu, historického a dialektického materialismu, dodatečně děkuji, platí obecně, nejen pro ono hnutí a jeho revoluci, ale nejen i pro jeho pád k tomu se hlásísímu systému, jeví se mi tak, že ještě nenastala objektivní převratová situace. Jak by organizátoři dosavadních tří Václavákových akcí věděli, kdyby byli pamětníky a tehdy dávali pozor. Kromě toho, při pohledu na rozjuchané Konečnou a Skálu, vzpomněl jsem si na volební rok 1946 a měl nepříjemný pocit umocňovaný některými příspěvky na Vidlákovi. Konečná, ona tomu i věří, je postavena do pozice "frontwoman", ve skutečnosti rozhoduje tvrdé jádro, které z onoho učení neslevilo ani ň, vystavená umírněnost je jen taktikou. Protože dobře obeznámen s teorií a s dějinami, netoužím po socialistické revoluci ani po uskutečňování oprášené ideologie francouzských utopistů, jednoho ze zdrojů ML.
OdpovědětVymazatCo se týče Rakušanova nejnovějšího Letenského vývěsního podniku, první co mě napadlo, že na kolik že set miliard ta výzdoba přijde. Představme si, že tohle by provedl ministr vnitra například francouzský, německý, britský.... A jestliže, jako že je to fakt, provedl to se schválením od ostatních členů vlády a podporou v pětikoalici, je to na odchyt všech a na doživotní umístění do blázince. Pokládám za katastrofální vizitku. Příští vláda bude velmi obtížně napravovat škody způsobené vládou nynější.
OdpovědětVymazatOvšem na druhou stranu, podle výsledku voleb, většina občanů je s vládou spokojena. Zatím. Že máme tak mizernou vládu je nemilé. Jenže ono proč máme tak mizernou vládu, jne hluboce katastrofální a katastrofálně hluboké.
Je to katastrofální vizitka. Jaký pán, taková vizitka. Je to třeba přiložit do obžalovacího spisu. Navíc je to tak nějak "unapetitlich" i lidsky.
OdpovědětVymazat