Je to ale výborné téma pro média, které jaksi "nebudou mít čas" vzpomenout na pražské povstání v roce 1945. Tehdy povstalo pražské obyvatelstvo proti německým okupantům (?), těsně předtím, než nás přišly osvobodit okupovat vojska Sovětského svazu. Ty posuny ve významu slov jsou obrovské.
Přesně odpovídají současné terminologii v probíhajícím konfliktu na Ukrajině. Pro jednoho je to ruská okupace, pro druhého osvobození od ukrajinské nadvlády. Jistě. tam je to o úhlu pohledu. Pro zaťatého Rusa je to osvobození, pro věrného Ukrajince to je okupace. U nás v Kotlince to znamená jen to, že jsme si sami změnili úhel pohledu. Úž to trvá delší dobu, viditelně to začalo zbouráním pomníku maršála Koněva, který velel sovětským jednotkám, které osvobozovaly Prahu, bouráním jiných, ne tak významných pomníků, přejmenovávání ulic atd. Prostě - změnili jsme stranu. Stalinova pomníku jske se naštěstí zbavili už dříve, v době bourání "kultu osobnosti". A jaký to byl monument! I ten ponmník!
Kdybych to měl říct současným jazykem, tak jsme zradili své osvoboditele a pokoušíme se tak změnit historii. Tak, jak jsme popírali zásluhu americké armády při osvobození Plzně. Kdyby to nemylo tak smutné, tak signifikantní, bylo by to humorné naplnění pravidel uváděných v Orwellově románu "1984" o úpravách minulosti podle potřeb současnosti, Nemusíme vyrábět falešné staré noviny a uměle je patinovat. Elektronika umožňuje změnit minulost několika kliknutími. Problém je, že změna obsahu paměti v lidských hlavách ještě není rozpracovaná tak dokonale. Nefunguje ve starých hlavách. Takže bude třeba počkat až přestanou existovat. Pak už bude současnost a minulost v souladu.
Ostatně: Banderovské jednotky, prchající před sovětskou armádou na západ, které nám pomáhaly při Pražském povstání byly až donedávna odmítány a po válce dokonce likvidovány při přechodu našeho území. Už jenom čekám, kdy se objeví jejich památníky. Ale tam je problém: Byly sice protiněmecké, ale i protisovětské. Takže budovatelům pomníků bych doporučoval velkou ostražitost, aby nenarazili. Teď - i v budoucnosti.

Je to na nás, abychom publikovali, kde můžeme vzpomínky na květen 1945. Když to ti šmejdi neudělají, tak to musíme udělat my. Nebo se jich tak moc bojíme??
OdpovědětVymazatPřinejmenším význam alespoň pro některé z nás, že je to sympaťák se smyslem pro humor.
OdpovědětVymazatCo ostatního se týče, nemám co bych dodal, zníme stejně.
'Úž to trvá delší dobu, viditelně to začalo zbouráním pomníku maršála Koněva'
OdpovědětVymazatZačalo to mnohem dříve, přinejmenším Srpnu '68. A někomu to došlo už 16. května 1949, když velitele Pražského povstání zavřeli.
'"Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!"'
OdpovědětVymazatPřed 55 lety se říkalo: "Se Sovětským svazem na věčné časy, ale ani o minutu déle!"
Ano, pamatuji. Ale ta věčné časy netrvaly jen do roku 1989. CCCP jsme se zbavili, Ruska taky, ale ideje které jsme odhodili na východ se nám vracejí ze západu. A ještě podivně pokroucené.
Vymazat