Pár slov k slovům

Slova, slova, slova....
(W. Shakespeare - Hamlet)

„Na počátku bylo slovo. A pak slova, slova, slova…“ 

(Vladimir Kolešickij)

Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Slovo bylo bohem"  

(Bible)

„Slovo "děkuji" je nejmocnějším slovem ve Vesmíru.“ 

(Radomír)

„Nejdůležitějším slovem v životě člověka je slovo "proč"!“ 

(Marn)

"Neexistují žádná slova, která by byla pouhými slovy.“ 

(Christian Morgenstern)

„Slovo "já" je zároveň svědomí i slovo činu.“ 

(Karel Čapek)

„Myšlenky živí slova, slova odívají myšlenky.“  

(Orientální přísloví)

   Tenhle příspěvek měl být o něčem jiném. Ale bude třeba i o tom, jak jsem prakticky narazil na mluvící AI a málem jsem praštil mobilem o zem. Svým.

   Objednal jsem si v Číně lampičku k posteli. Na akumulátor, abych nemusel táhnout síť z druhého konce pracovny. Za pár dnů jsem dostal SMS avízo, že už je tady. Podíval jsem se, kde mi ji nechali a podle adresy tam došel. A tam stál železný Z-BOX. Aby mi vydal moji zaplacenou zásilku jsem si měl stáhnout aplikaci, zapnout lokalizaci a už by to šlo. Problém je v tom , že chytrý mobil sice mám, ale nepoužívám ho, protože se mi na něm špatně píše (tzv. tlusté prsty) a cokoliv ne něm děláte, je vyfutrováno reklamami, které neobtěžují jen tehdy pokud si danou "apku" zakoupíte. Bylo tam i číslo telefonické pomoci. 

  Tak jsem ho vyťukal a ozval se mi kultivovaná hlas, představil se, že je "Z" a co prý mě trápí. Ale než jsem mohl cokoliv říct, požádal, ať mu sdělím číslo zásilky. Takže jsem mu ho pověděl a on  mi poradil to samé, co bylo nalepeno na té plechové skříni. A si pětkrát jsem se snažil té AI, která mluvila krásným, kultivovaným mužským hlasem vysvětlit, že nemám i-phone a co mám tedy dělat, abych si mohl zásilku vyzvednout. Že prosím o spojení na lidského operátora, protože tohle je na AI asi trochu moc. Místo toho mi popovídal, že potřebuje číslo zásilky a dále byl hovor stejný. Nakonec každého telefonátu se mě zeptal, jako bych jeho výkon oznámkoval. Postupně jsem ho známkoval od trojky až k pětce. Načež mi oznámil, že ho to mrzí a zavěsil. 

   Šel jsem tedy domů, našel si (opět digitální) asistentku dodavatele. Tam jsem byl o něco úspěšnější. Poté, co jsem ji vysvětlil, že nemám chytrý mobil tak mi dala spojení na dopravce, že to mohu vyřešit jedině s ním. Tak jsem PACKETU napsal mail (telefon nebyl nikdo uvedený) a jiná AI mi odpověděla, že se mou žádostí bude zabývat lidský operátor a že mám zatím zkusit.... A vypsala mi to, co jsem už asi šestkrát neúspěšně provedl. 

   Adresu lokální služebny pakety jsem našel poměrně rychle, ale jediná možnost byla tam zajít osobně. Telefon tam nebyl, jedině ten na AI se jménem "Z". Podíval jsem se na lištu a pochopil. Byl pátek odpoledne. Co by tam lidé dělali, že? Celou sobotu a neděli mi přicházel stejný mail se stejnými "dobrými radami". AI patrně usoudila, že napoprvé jsem to nepochopil. 

   V pondělí dopoledne jsme byl rozhodnut si na tu pobočku PAKETY dojít osobně a patrně trochu nahlas se dožadovat, co teda mám kurňa dělat. Než jsem si začal obouvat boty, ozvala je mi  mailem! osoba s lidským jménem a vysvětlila mi, že od dodavatele dostávají už všechny adresy elektronicky předvyplněné a že i když je to inzerováno jako dodávka domů, tak ani se to pokoušejí dopravit domů, ale hned to jde do Zásilkovny.  Jistě, je to i pro mě dokonce jednodušší, nemusím čekat na kurýra, ale nesmí to být Z-BOX. 

Další mail od jiné osoby (podle jména muže, i když dneska to člověk neví jistě) mi potvrdil, že tedy to budou dodávat do nejbližší Zásilkovny (což už dělají léta). Ale že zásilku museli poslat zpátky, protože jsem si ji v termínu nevyzvedl. A že kam to bude určuje počítač sám, podle mapy. (Dělá  to správě. Ten Z-box je asi o 20 metrů blíž, ale na opačnou stranu, než osvědčená Zásilkovna, kolem které chodím nejméně dvakrát denně.)

   Našel jsem si svou "osobní stránku" u TEMU a zjistil, že je tam možno vyplnit "náhradní adresu", kdybych nebyl doma. Pochopil jsem, že pro PAKETU nebudu doma nikdy a jako náhradní adresu jsem tam vyplnil tu Zásilkovnu. Od té doby s napětím čekám, kam mi další zásilka dojde. Už by to mělo být příští týden.

   AI jak vidno spolu s nevalnou NI (Naturalní Inteligencí) dokáže zaměstnat nejen několik strojů, ale i lidí, než kdyby neexistovala, vůbec nebyla. Ale pracuje i v sobotu a v neděli bez nároku na nedělní příplatek. Nebo možná... Kdo ví?

   Teď už to beru s humorem, ale jak jsem tam stál ve sněhu u té železné skříně a do telefonu mi povídal nějaké nepatřičnosti automat "Z", opravdu jsem uvažoval jestli nemám mobilem třísknout o zem.

   Ostatně i RNDr. Marian Kechlibar, matematik a programátor, našel krásný příklad, jak AI dokáže rozhodit celý ověřený funkční systém. 

===

   Teď konečně o těch slovech. Čím dál tím míň mě baví číst si na internetu. Jak články, tak hlavně diskuze pod nimi. Tam se záhy vytvoří cosi, čemu se říká "bublina" nebo "komnata ozvěn". Po několika (desítkách) diskuzních příspěvků se stane na většině blogů a webů vždy totéž:

• Diskutéři se vzájemně začnou napadat, diskutovat o tématech, které nijak nesouvisí s článkem. To toho se zamíchají trollové, kteří promyšleně rozbíjejí diskuzi. Diskutéři pak posílají "do psychiatrické léčebny" nejen ty trolly, ale i ostatní diskutéry. Nemá cenu to číst a už vůbec ne tam něco psát. Všichni zúčastnění totiž mají pravdu, Každý tu svou a neustoupí. Jiné názory nečtou nebo aspoň na ně neberou ohled. Na obsah článku taky ne. Téhle "bublině" říkám "aréna." 

• U některých blogů či webů je to jinak. Obvykle je tam nějaká "silná osobnost", která určuje, o čem se diskutovat smí - většinou je to ten článek, pod kterým se diskutuje a ostatní se přizpůsobí. Všichni jsou "zbrojnoši královi" a kdo si troufne napsat jiný názor, třeba jen trochu jiný, je bez milosti ostatními ostrakizován, překřičen, vyštěkán a pokud se nechce pustit do hádky, raději přestane cokoliv psát. Tomu způsobu diskuze říkám "komnata ozvěn". Protože je tam povolen jen jeden názor a jeho ozvěny tak  to není nějaká diskuze, jen sborové přitakání. 

• Další druh diskuze nazývám "ve stínu lípy". Tam diskutující píší přibližně k tématu článku, víceméně dobrosrdečně, vzpomínají na své příhody, nejčastěji z mládí a vyměňují si třeba kuchařské předpisy nebo jiné zkušenosti ze života. V téhle bublině na sebe diskutéři reagují, doplňují se nebo píší o svých rozdílných zkušenostech. Jsou k sobě slušní. Takové klidné počtení. Sice se tam nic nevyřeší a nezaujmou se nekompromisní stanoviska, ale náladu to nikomu nepokazí. Mívá to méně členů - asi tolik, kolik jich vejde pod jednu rozložitou lípu. Pokud se tam náhodou vetře nějaký troll nebo podobná havěť, bývá adminem poměrně rychle eliminován. Tam se mi líbí nejvíc.   

Trollové nejsou hlupáci. Dobře znají lidskou povahu.
Hodí udičku a čekají, kdo se chytí. Většinou nečekají dlouho.

    O významu slov se rozepisuje i Václav Klaus. Proč se mi zdají být bývalí politici moudřejší než ti současní?