Prohledat tento blog

pondělí 2. března 2015

Vyvolení a postižení

Sebevědomí a pocit jistoty? 

   Tentokrát to nebude o politice nebo mediálních i jiných manipulacích. Četl jsem a poslouchal názory "lidu" na chování těch dvou policistů, pochůzkářů, kteří se nevrhli odvážně mezi kulky zešílevšího střelce Zdeňka Kováře v restauraci Družba v Uherském Brodu, ale ustoupili nebo spíše uskočili - a zavolali posily. Prý je to zbabělé a neprofesionální. Někdo se snad mohl zachránit.
   Dodatečně se ale zjišťuje, že všichni postřílení už byli v té době "objektivně mrtví" a i kdyby se těm dvěma podařilo střelce eliminovat, změnilo by se vlastně jen to, že pán ukrytý na tamním WC a komunikující pomocí SMS se svou ženou a policií by mohl ten nedůstojný úkryt opustit o hodinu a půl dříve. Nemusel by se nyní tak strašně litovat. A ti dva mohli být slavní hrdinové. Nebo by to třeba nepřežili a vzápětí  by se na ně vrhlo "Veřejné Mínění" a prohlásilo by je za obecní blby, kteří měli počkat, až se toho ujmou profesionálové. Tak jsem se trošku zamyslel nad tím, co je to profesionální čest.

pátek 13. února 2015

American prudishness (americkej vopruz)

Kráter přes 100 metrů hluboký po 100
kilotunové A-bombě. Dnešní bomby mají
přes 50 metatun TNT ekvivalentu.
Padesátkrát víc.
   Kdysi se o USA mluvilo a psalo jako o "světovém četníkovi", který kde koho napomíná, omezuje, ale sám je v bezpečí mezi dvěma oceány. Považoval jsem to za hnusnou komunistickou propagandu. Poslední dobou se tou myšlenkou znovu zaobírám - a buď se něco změnilo, nebo jsem se změnil já. Poznal jsem lépe konání nejmocnějšího státu světa (aspoň to sám o sobě tvrdí) a prožil podobné zklamání, jako ve svých  jedenácti letech, kdy jsem byl konfrontován s realitou v bývalém Sovětském svazu. Tam šlo hlavně o moc vojenskou - a v "USA dnes"je to ještě okořeněno finanční stránkou. Myslím, že správný termín pro takové počínání je hegemonie. Nebo aspoň pokus o ni.

pondělí 9. února 2015

Jan Petránek k současné situaci ve světě






Převzato z portálu Českého rozhlasu

I když se to nezdá, předchozí článek jsem napsal dříve, 
než jsem narazil na tenhle rozhovor.

sobota 7. února 2015

Mesiášký komplex "bílého muže"

... a partikulární zájmy těch ostatních


Mučedník.  Středodvěk dnes.
    Novináři a hlavně TV mají nový námět - záznam bestiálního upálení jordánského pilota ozbrojenci Islámského státu. Státu, který má kromě mladých islamistických zblblíků k dispozici obrovské zásoby zbraní a peněžních prostředků. Armádu, kterou jsme si vlastně vytvořili sami našimi hloupými zásahy do diktátorských režimů na Blízkém východě a v Africe a které podporujeme třeba tím, že kupujeme ropu z míst, která obsadili. Snad přes prostředníky, ale kupujeme. Protože je levnější, než je v kraji zvykem. A o peníze přece jde až v první řadě.

úterý 3. února 2015

Opice a my

   Nejsem žádný filosof, ale vidím to jasně i v rozmezí jednoho života: Co v přírodě probíhá obvykle kontinuálně (nebo se nám to jen tak jeví) se v lidské společnosti odbývá schodovitě. Problémy pozvolna rostou, nůžky se rozevírají až k hraně snesitelnosti a pak se "něco" stane. Válka nebo revoluce. Někdy je válka substitutem revoluce, někdy, zdá se, to může být i naopak. Vývoj lidstva se zrychluje a zkracují se intervaly mezi násilnými událostmi. Proč? 


středa 28. ledna 2015

Linka

aneb co se zdává starým kocourům

foto StK

   Vedle  dálnice za městem leží neobdělávané pole. Spíše taková vyschlá louka, pokrytá nažloutlou, řídkou trávou se táhne až k tmavému, nezřetelnému obzoru. Nedá se tam nikudy dostat, nevede tam z dálnice žádná odbočka a chlapi říkají, že je tam jakási silová bariéra, které tě nepustí dál, i když přelezeš svodidla. 

Prý je tam "Zóna".

čtvrtek 22. ledna 2015

Ovce, vlci a pasáci



   Jsou lidé, kteří si pořídí velkého psa, pokud možno bojového plemene, aby svému okolí dokázali, jak jsou silní a bohatí. Oni si to mohou dovolit!  Jenže pak od psa nevyžadují disciplínu, poslušnost, podřízení se zákonům rodiny. A pes začne pomalu dominovat. Vybere si křeslo, na které si dělá nárok, vyžaduje krmení, když se mu zachce, neposlouchá příkazy. Když je pokárán vrčí nebo se dokonce po majiteli ožene. Nakonec je to on, který v rodině určuje co se smí a nebo nesmí. Ostatní se ho bojí. 
   Ale to přece není chyba toho psa. Ten jenom zkusil, kolik si toho může dovolit - a mohl - až  se nakonec se on stal pánem rodiny.  S muslimy je to podobné. Ba ne, je to ještě o něco horší. Na rozdíl od psa se množí. A imigrují falší a další. Není to ovšem chyba muslimů, ale pouze a jedině naše.

pondělí 19. ledna 2015

Když pomalu stoupá hladina...

(Přípodotek filosofa)


foto StK    







   Organizace, jejíž zkratka se vyslovuje Sí Aj Ej, v jedné své neveřejné práci v roce 2007 podává souhrnnou hutnou věcnou charakteristiku států podle podílu muslimů:

úterý 13. ledna 2015

Úhly pohledu

aneb kdo jsou vlastně ti "vyvolení"?



Některé věci vypadají z jistého úhlu celistvě
 a snad i logicky - a je to jen umná kresba nebo
aranžmá fotografií. Vlastně optický trik.


   Když chvíli posloucháte nebo čtete názory různých skupin lidí, vždy se nakonec dozvíte, že právě oni (židé, muslimové, křesťané, Haré Krišna, komunisté, národní socialisté, liberálové, LGBT a mnoho, mnoho dalších ) jsou právě ti vyvolení. Specifikovat, vysvětlit  tenhle výraz obvykle nejde, jedny si vyvolil Bůh, jiné světové dějiny nebo jen obyčejná "logická úvaha". Nejčastěji ale jen proto, protože "je to jasné". Ale všichni jsou pevně přesvědčeni, že jsou to právě oni, kteří jsou na tom lépe než ostatní a zasloužili by být "na vrcholu potravního řetězce".  Prostě jsou předurčení, chápete?


neděle 11. ledna 2015

Dřisty






   V Paříži se momentálně nevraždí. A zatím ani nikde jinde. Při hustotě 1,5 policisty na metr trasy pochodu  je to dost obtížné, zvláště pak, když jsou snajpeři na každé střeše kolem trasy pochodu. Dneska se nestřílí, demonstruje se. Všichni jsou Charlie. A žvaní se - povětšinou bohužel velmi hloupě.