O co tady jde?

Informace nám píše z Itálie

   Včerejší večerní zprávy o politické krizi na Ukrajině nejsou nijak uspokojivé. Jak prohlásil mluvčí jedné ze skupin manifestantů „Udar“ Vitalij Kličko, jednání s prezidentem Janukovyčem nevedlo k nějakým ústupkům ze strany prezidenta vůči požadavkům manifestantů jako svolání parlamentu, který by měl zrušit proti-protestní zákon nebo demise nynější vlády. Jediným ústupkem ze strany prezidenta byl slib, že propustí 75 manifestantů, zatčených v neděli na náměstí Majdan. Předseda vlády Azarov pak v předešlých dnech odmítl vyhlášení nových prezidentských voleb. Jako odpověď manifestanti stavějí nové barikády v Kyjevě a zároveň sílí nepokoje a protesty na západní Ukrajině. 
   V českých novinách najdete další informace o tom, co se děje na Ukrajině v posledních dvou měsících. Třeba tady, nebo tady, případně zde.

Ve zpravodajstvích ale zůstává stranou, o co se na Ukrajině jedná. 

   Pokud jde o nějaký hlubší rozbor, musíme se podívat do komentářů jiných listů a přečíst si, co píší ti, co na Ukrajině a v Moskvě byli osobně a jak události vykládají, i když se nám to nebude zrovna líbit.

   Vezměme  na příklad mínění italského novináře, starého komunisty a nyní putinofila Giulietta Chiesy, který byl po dlouhá léta dopisovatelem z Moskvy pro Unitu, Corriere della Sera a jiných listů. Když nic jiného, Chiesa vyjadřuje ve svém článku z prosince minulého roku postoj, i když neoficiální ale reálný, ruského vedení. Jedná se o velkou mezinárodní geopolitickou krizi, kde západ, hlavně USA, se snaží vtáhnout Ukrajinu do NATO a izolovat Rusko na mezinárodním foru. Tato politika, mířící k izolaci a obklíčení Ruska, trvá už dvacet let , započala za Jelcyna a teprv Putin se jí energicky postavil . Kolonizační politika USA a a Bruselu nebude víc tolerována. Vstoupení NATO na půdu Ukrajiny by prakticky změnilo společnou strategii vzájemné bezpečnosti, dohodnutou v Helsinkách a v Paříži. Putin vystoupil několikrát v prosinci minulého roku v televizi, kde oznámil, že budou podniknuty nové míry a opatření k zabezpečení Ruska proti pokusům vnější agrese. A to zmodernizováním výzbroje, včetně osmi nových strategických atomových ponorek, které budou hotovy do roku 2020. Tolik zhruba Chiesa.

O escalaci v ukrajinské krizi psal v prosinci také americký NY Times.

    Na druhé straně zadlužená EU nemůže nabídnout Ukrajincům nic jiného než ještě větší bídu zavedením norem, které by nutily Ukrajince k podstatné rekonstrukci svého hospodářství, aby jeho výrobky byly na evropském trhu konkurence schopné. Píše to list il Panorama, více méně středového zaměření. List cituje slova Putinova spolupracovníka Aleksandra Puškova – Ukrajina potřebuje finanční podporu , aby mohla zmodernizovat své infrastruktury. Brusel na to nemá, zatímco Rusko ano.

Putin nabídl Janukovyčovi štědrý dárek ve výši 20 miliard dolarů (někdo říká že mnohem víc) zakoupením jeho bondů a snížením ceny plynu. Kromě toho přestane dělat potíže ukrajinskému zboží na ruském trhu.

   Proč neudělal něco podobného Mezinárodní měnový fond? ptá se ilPanorama. MMF byl ochoten poskytnout Ukrajině půjčku, ale za podmínek pro ni nepřijatelných: devalvovat ukrajinskou hrivnu a zvýšit ceny plynu na úroveň těch mezinárodních. To by mělo vážný dopad na životní úroveň velké části obyvatelstva. To ví jak Janukovyč, tak manifestanti na ukrajinských náměstích, dodává list. 

   Ale touha po nezávislosti, po vymanění se z „bratrského“ objetí Ruska, které nepěkně znají generace a generace Ukrajinců, byla zřejmě silnější než ekonomický výpočet, dodávám já. Jen ministr zahraničí Lavrov komentoval: Rusko jedná přímo, konkrétně, ne jako Brusel který jen nabízí Kyjevu cukrátka nezávislosti.

   To by bylo asi tak realisticky jádro ukrajinské otázky. Ale o tom se nemluví. Hovoří se o problémech tisícileté tradice vztahů mezi ukrajinským a ruským národem, o společných kulturních, náboženských tradicích. Oprašují se staroslovanské církevní tradice , na příklad v červenci minulého roku Putin spolu s nejvyššími představiteli ruské pravoslavné církve se zúčastnil oslav 1025. výročí křtu kyjevského knížete Vladimíra byzantskými věrozvěsty. Putin při tom prohlásil, že duchovní jednota mezi oběma národy je natolik silná, že ji nemůže narušit žádná politická konjunktura. Při té příležitosti a velké slávě také jednal s Janukovyčem, ale o obsahu jednání nebylo nic zveřejněno.

Tak tolik nám na nástěnku poslala Informace.

================================================

Kocouří podoteky: 

   Díval jsem se v noci několikrát na dění v Kyjevě - stále tam fungují webové kamery a přenášejí aktuální situaci. Možná, kdyby právě tomu věnovali páni novináři větší pozornost, nedočítali bychom se takových "roztomilých capovinek", jakých se dočítáme na českých webech a dozvídáme z jiných českých médií. 

   Hodně kraválu (doslova) tam způsobují snad až profesionální protestující. Jsou na pouliční boje dobře vybaveni, jsou zkušení a rvou se s policií  s velkou chutí. Celou noc se tam zahřívají jednak pálením starých pneumatik (ohnivá stěna v délce nejméně 200 metrů nevyhasla celou noc), jednak hlasitým bubnováním - tlučou dřevci do polorozebraných barelů. Je jich tam kolem snad deset a jsou docela secvičení. Takové divošské bubny - jak v Africe. Musí to být strašný randál. Podle chůze mnohých je vidět, že nezanedbávají ani tradiční zdroje tepla: kvalitní vodku.

Na druhé straně stojí policejní posily a chovají se docela zdrženlivě. Je vidět, že je to vůbec nebaví. Kladl jsem si stejnou otázku, jako Informace: Komu ku prospěchu?

Dneska je tu Vitalij Kličko, borec, 
který umí rány nejen rozdávat, 
ale  i přijímat. Lidový hrdina. 

   Tady proti sobě stojí proevropská část , která doufá, že po "revoluci" dojde k přerozdělení státního majetku v jejich prospěch a proruská fronta, která má nad majetkem dneska kontrolu a nechce o ni přijít. EU doufá v nové trhy a potenciální dlužníky, Rusko zase nechce vpustit (podle nich dekadentní) režim tak blízko k svému území. Je docela zajímavé, že se příliš nevzpomíná předchozí vládní garnitura, Julia Tymošenková a Viktor Juščenko. Na tohle období ukrajinských dějin jako by se mělo dneska zapomenout. 

    Takže musím konstatovat s naším bývalým presidentem Václavem Klausem:  

"O peníze tu jde až v první řadě!" 

A na závěr pěkná, nikoliv však nestranná novinářská "kontramanipulace". 

Patrně jako odpověď na mediální manipulace místně "obvyklé". 

Z podzimu loňského roku. "Pokojný demonstrant" z Kyjeva. 

Ovšem na druhé straně - kolik policajtů tam je...

Na "Lidovkách" je série skvělých snímků, které vypadají jako z válečného velkofilmu. 
Myslím, že některý z nich bude letošním vítězem PressFoto.