...až se ucho utrhne!

Demonstrace IVČRN

...Zároveň by to posílilo důvěru v Evropskou unii. Ta se v očích mnoha lidí proměnila ve směšný, až odpuzující generátor nesmyslů a buzerace, v proklamátora bombastických hesel, zatímco civilizační vlak ujíždí tempem stále rychlejším směr Asie, Dálný východ. 

Což se děje v epoše počínajícího rozkladu státní moci na africkém kontinentu, provázeným masovým exodem na sever s důsledky, jež unijní orgány nahlížejí brýlemi iluzí a zbožných přání.

Aston na NP 12/05/2015

   O několik týdnů později se ale Aston naváží do IVČRN a jeho leadera Doc. Mgr. Martina Konvičky, Ph.D. Jistě, není to politik - neboli je to politik - amatér bez zkušeností, jak "zacházet" s médii. Občas rozpráví jak bych to nejlíp napsal..    ...naivně. A Aston poněkud "pootočil". Ovšem diskuze pod jeho článkem je poměrně negativní. Tedy přesněji řečeno velmi negativní. Jako by zapomněl na svou SF knížku "Měsíc mého života". Že je Neff nekritický zastánce EU (nechce se mi napsat "eutŕohujer") vyplývá z několika jeho článků. Je to prostě profesionál. Profesionální optimista. Doufám, že ne placený.

  Každý režim trvá, dokud nepřekročí nějakou svou vnitřní mez.  Má vždy tendenci setrvávat v určitém trendu, který vyhovuje jeho "věrchušce". Finančně, kariérně nebo třeba jen proto, že jeho udržování je nejméně pracné.  A každý režim má své propagátory, obhájce ale i kritiky, disidenty a revolucionáře. Nějak ovšem chybí sebereflexe systému - pokud k nějakým "nerevolučním" změnám přistoupí, jsou to vždy změny, které principu systému nic nemění, změny tzv. kosmetické. 

   Někdo říká, že se systém přežil, já tvrdím, že praskla pojistka, nejslabší část systému. Každý systém / režim / společnost takovou součástku má, ten pověstný nejslabší článek řetězu. Měla ho i naše "první republika" (pro samé dohadování politiků nebylo dost vůle se ubránit fašismu - spoléhání na tehdejší "evropskou unii" se nám nevyplatilo - byla uzavřena Mnichovská dohoda a "šmytec". Tady bych viděl důvod, proč se tak dobře povedl komunistický puč v roce 1948. Jednak velkou část republiky osvobodil Sovětský svaz (i když se dneska pokoušejí někteří "rusofobové" své okolí přesvědčit, že to tak nebylo) a lidé byli vděční za osvobození od Hitlera, jednak od prvorepublikových představitelů čekali jen pokračování jejich hašteření a boj o pozice. Že komunisté byla špatná volba se přesvědčili už za pár let, kdy jsme se dostali do područí CCCP.  Nevím, jak by to dopadlo, kdybychom zůstali ve vlivu "západu". Popisovat, jak by to mohlo vypadat je vlastně pokus o SF - alternativní historie. 

   Rok 1968 vypadal, jako by byl přelomový i když chystané změny se revolučními zdály jen tehdy.  Dnes už je jasné, že jedni komunisté, poněkud liberálnější, se pokoušeli nahradit komunisty jiné, ortodoxní. No dopadlo to tak, jak to dopadlo. Supervelmoc CCCP zavelel a "távor míri a socialismu" nám pomocí svých vojáků vysvětlil, kde je naše místo a nakolik si můžeme vyskakovat. Bylo to dost tvrdé zjištění, ale pro mě osobně bylo horší to, co následovalo, tak zvaná "normalizace". Tam se začaly odhalovat skutečné povahy lidí. Kdo setrval "v bludu" a byl nikoliv upálen, ale zbaven svého místa nebo přímo vyhozen. A kolegové na sebe začali donášet, už se mohlo mluvit o čemkoliv jen v "prověřené skupince" a ani to vždy nebyla bezpečné. Někdy tam byli donašeči. 

   Reálná společnost se vždycky po krátkém čase "rozsortýruje" na lidí, kteří mají rádi svobodu a lidi, kteří mají raději dobré bydlo. Klídek. Na lidi, kteří rádi donášejí na jiné a lidi, kteří se o dění kolem sebe nezajímají, fatalisty, kteří říkají "ono to nějak dopadne". Jistě, dopadne. Nějak. A pak se budou divit  jako naši rodiče v roce 1948.

   Ze života: Moje mladší sestra se s manželem rozhodli jet do Tunisu. Vrátili se týden před tím, než tam islámský šílenec, o necelých padesát kilometrů dál postřílel kalašnikovem osmatřicet lidí. Prý tam byl klid, všechno v pořádku, říkala sestra. A měli slevu. 
V Tunisu ruší své pobyty většina klientů  ze západní Evropy. Všichni, kromě Čechů. České cestovní kanceláře registrují žádosti o zrušení nebo přemístění destinace v méně než deseti procentech. Devadesát procent Čechů pevně věří, že jim se nic takového stát nemůže. A kdyby se k něčemu takovému náhodou přichomýtli, budou z toho obviňovat kdekoho, že je měl varovat nebo jim pobyt přímo zakázat.  

Ovčané naší Kotlinky jsou značně svérázní.   

   Dneska není problém se dopídit k informací, není třeba po večerech hledat tu nejméně zarušenou "Svobodnou Evropu" nebo "Hlas Ameriky" - a poslouchat potichu, protože sousedé...  Dneska je problém rozlišit informace pravdivé a nepravdivé. A nakolik nepravdivé.  A tak si zprávy o ataku muslimů na Evropu vykládá každý jinak. Jsou takoví, kterým to nijak "netrhá játra", jiní jsou zase hysteričtí, jako by už tady byla celá tajná armáda Islámského Státu. A neše  věrchuška, EU? Klídek, všechno se vyřeší, Brusel přikáže a vazalské státečky prostě poslechnou direktivy a přijmou přesně stanovené kvóty uprchlíků. Když se malí "pochlapili" a neposlechli (ale už ústy pán Sobotky vlastně Česko, přislíbilo, že si vezme nějaké utečence "dobrovolně", +/-  stejný počet, jaký nám předpisoval Brusel) tak se najednou začal problém skutečně řešit - zatím jen slovně. 

    Kdyby se nikdo nahlas neozval (státy, kam ekonomičtí uprchlíci míří za sociálními dávkami a vůbec systémem k protestům neměly důvod - byly to právě ony, které Evropskou komisi infikovali tím nápadem s kvótami aby si ulehčily ekonomicky i bezpečnostně) tak by se pokus o řešení posouval v čase dál a dál - až by se jednoho krásného dne ucho utrhlo. Lidé by se radikalizovali v daleko větší míře. I ti, kterým je všechno kolem "ukradené by si všimli, že je velmi nebezpečné po setmění chodit ven,  že v ulicích hoří auta  (často i jejich)  podobně jako už několikrát ve Francii i Německu. To, že by tím padly současné vládnoucí garnitury není ani tak nebezpečné, nebezpečné bude spíše kdo zaujme jejich místo. Čím později se to ucho utrhne, tím víc bude hrozit návrat nějakého  "pána s knírkem", jak pravil Drak. 

Tohle divadýlko, které sehrála politická reprezentace EU v Paříži po útoku na redakci Charlie Hebdo se jí nevyplatilo. Ukázalo to jednoznačně její nulovou odvahu.

   Je čas, aby se věrchuška EU rozhodla, jestli chce s nějakými menšími "kosmetickými změnami" vládnout dál nebo předat vládu radikálům. Buď těm, co sem přicházejí nebo těm, kteří ty příchozí nechtějí. 

   Takže vysmívat se Konvičkovi a jeho IVČRN je jednak zpozdilé, jednak trochu nebezpečné. Protože pomalu nastává čas, kdy nikdo a nic  nebude zapomenuto. Stejně jako při normalizaci v roce 1970. A pak ti, kteří pomáhali a tleskali při vtahování dřevěného koně dovnitř Tróje budou (po právu) odhaleni a potrestání.  Protože schvalovali islámský "atentát na Evropu". O to už se bezpečně postarají "čecháčci" mezi námi.

Ne proto, že by to tak bylo správné. 

Ale proto, že se to tak obvykle dělá.

======================================

Migrace a fakta

Kdyby nebylo novinářů, bylo by na tomto světě daleko méně hysterie. Opravdu kvalitní článek ze Slovenska. 

Proč nemůžeme u nás takto klidně informovat? 

Protože politika? 

Protože novináři sledují jen náklady svých magazínů a sledovanost své TV stanice? 

Nebo na přání majitele médií?

Píší na objednávku, podle toho, kdo víc zaplatí?

Kde je takzvaná "nezávislá žurnalistika"?

   To by znamenalo, že president Zeman měl opět pravdu, když tvrdil o novinářích, že jsou hnůj. Já jsem se na vlastní oči a uši přesvědčil o snadné úplatnosti jak televizáků a rozhlasáků, tak píšících novinářů. Ale protože jsou novináři ještě navíc líní a tak opisují jeden od druhého, je opravdu téměř nemožné zjistit validní informace - pokud nejste přímo v místě děje a máte k případu přístup. Jste tzv. insider. Ale k všeobecnému informování ani to moc nepomůže. Do "hlavního proudu" vás prostě nepustí.