Debilizace

   Jestli se domníváte, že bude řeč o televizi nebo o reklamě, jste na omylu. Debilizace obyvatelstva probíhá na mnoha frontách a zúčastňují se jí i vědci, právníci a filosofové. Politiky do seznamu nezahrnuji, ti debilizaci mas mají přímo v popisu práce.

Pokoušejí se náš život řídit do detailu. Což pochopitelně nejde.

   Vezměme to od těch nejprostších jevů. Potravinářská inspekce bude od srpna kontrolovat označení volně ložených potravin, nabízených v obchodech. Tedy maloobchodech. Musí tam být země původu, doba trvanlivosti i seznam alergenů.

   Doba trvanlivosti? No dobře, u konzervovaných potravin celkem chápu. Ale třeba u melounů? Nebo ovoce? Brambor?  Pečiva? Ta přece záleží na tolika věcech: na teplotě, vlhkosti, na tom, zda je jablko v chladničce nebo v ošatce na stole. Houska v papírovém sáčku nebo silonovém pytlíku. Nebo jen tak "bez obalu".

   Důležitější než uvedení země původu by snad bylo upozornění, že výrobek byl dodán z toho nebo onoho velkoobchodu. Jsou společnosti, které na kvalitu dodávaného zboží přísně dohlížejí a jiné, které zajímá jenom zisk. Když prodává trhovec na farmářských trzích drahé "ekologické" potraviny a náhodou zjistíte, že je nakoupil v nedalekém supermarketu za cenu podstatně nižší než je ta, kterou uvádí na cenovce je to sice podvod, ale neočekávám, že by takový obchodník na cedulce poctivě uvedl "Nakoupeno dnes ráno v Lídlu".*

   Nejhezčí je, když je u rohlíků požadována cedulka, že obsahují lepek nebo u párku, že obsahuje živočišné bílkoviny. Vejce, mouka, ořechy atd atp. Alergici prý musí být včas a správně informováni, aby si nezpůsobili konzumací takových potravin potíže nebo snad dokonce smrt. Alergik je je nešťastník, který některé složky potravin nesmí jíst. Když už zná svoji diagnózu, dostane se mu od lékaře zcela jistě poučení, co nesmí a co smí jíst. A kolik toho smí sníst za den, za týden. Nejsou to chemické vzorce, ale praktické příklady. Co je z běžné mouky obsahuje lepek. Tečka. Uvádět to u každé housky nebo pecnu chleba znamená dělat z alergika i debila. Jistě, na konzetvě nebo sušence to uvedeno být má - ale to jsou balené potraviny a vyplatila by se spíše písemná informace, že daný výrobek je bezlepkový. Ostatním jsou prostě "lepkové". Taktéž uvádět, že ořechy obsahují ořechy se mi zdá poněkud debilní. V paštice  lze očekávat živočišném bílkoiny. Pokud tam nejsou a paštika je vyrobena z něčeho jiného než z masa, třeba ze sóji, bylo by na místě uvést, že žádné maso neobsahuje.

   Nebo jiná nebezpečí, číhající na nepozorné spotřebitele.Třeba že horká káva je horká a může způsobit opařeniny. Že cigarety škodí zdraví. Že se malí pejsci nesmí sušit v mikrovlné troubě. Že rozebírání elektrických spotřebičů pod proudem může způsobit úraz elektrickým proudem, ba i smrt. Že se o zapnutu žehličku můžeme spálit a to i chvíli poté, co ji vypneme ze sítě. Že vás na kolejích může přejet vlak -"Zákaz chůze po drážním tělese!" Nebo známá cedule "Nedotýkejte se ani drátů na zem spadlých!" Spousta zákazů a příkazů, které jsou každému i podprůměrně inteligentnímu občanu jasné, známé a pochopitelné. Pokud tomu tak není, žádná cedule jim  stejně při orientaci ve světě plném nástrah nepomůže. Debilové budou nadále vjíždět na železniční přejezd, když světla blikají a dokonce i když jsou závory spuštěné, stupidní mladíci budou nadále pobíhat po střechách železničních vagónů pod trakčním vedením a žádná zákazová cedule jim v tom nezabrání. Jejich představení obvykle ukončí až výboj o napětí 6 kV. Proud pro případné zuhelnatění těla je víc než dostatečný.

   Za nesmyslné cedule s upozorněními a zákazy, za nesmyslné formulace v návodech k přístrojům a chemickým prostředků (Nepijte benzín! Benzín je hořlavina - nepoužívejte u otevřeného ohně! Nekuřte!) mohou právníci. Protože právní řád přijal tezi, že v demokracii je dovoleno vše, co není zakázáno. A pokud není takový zákaz někde explicitně formulován, často dokáží z výrobce nebo obchodníka vysoudit pro debilního uživatele docela tučné odškodné. Nepochybuji, že jejich palmáre bude také přiměřeně obézní. Takže na rozsudky (podle informací většinou z USA) jen kulíme oči.

   Jenže žádným výčtem nebezpečí nikdy nedosáhneme stavu, aby nějaký osel v lidském těle nevymyslel další způsob, jak se kvalitně zrakvit nebo aspoň zmrzačit. Internet je plný takových jak to slušně napsat... oslovin. Od petard zastrčených v zadku přes šílené jízdy na čemkoliv nebo skoky kamkoliv a odkudkoliv. A tak nechápu, proč si celiakik neměl hlídat jemu nebezpečné poživatiny sám a obchodník ho na to musel upozorňovat nějakou cedulkou a za její absenci být tučně pokutován. Totéž platí i pro ostatní alergie.

Návod, k mobilnímu telefonu, kde se důrazně doporučuje mobilní telefon držet co nejdále od hlavy, ačkoliv působení radiovln z mobilu na mozek nebylo nikdy prokázáno a raději používat pevnou linku(!!). Situace ale je vlastně stejná, většina pevných telefonů (aspoň v našem Ústavu) má stanici a několik bezdrátových telefonů, takže případné ovlivnění mozku telefonujícího (občas se to stává, že telefonáty způsobují jinak nevysvětlitelnou zuřivost telefonujícího) není způsobeno radiovlnami, ale obsahem hovoru. 

*/ Často se médiích nadává na polském potraviny. Technická sůl v uzeninách, salmonela v kuřecím mase a podobně. Zajímavé ovšem je, že příhraniční obyvatelé Kotlinky si jezdí do Polska pro potraviny pravidelně. Jsou jen o něco levnější, ale o dost kvalitnější.  Spíše to vypadá na propagandu - za každou cenu prosadit české výrobky. Vím jedno - kdyby nebylo tlaku ze zahraničí, ceny by u některých komodit vystoupaly do závratné výše. Loni, kdy si brambory dopřávali jen dobře situovaní lidé se zmíněné erteple čili kobzole prodávaly u silnice v mých  milovaných Sudetech za třetinu ceny než ve městě.