Kurvítko

...aneb o (ne)potřebnosti institucí

   Co se dívat na vládu a na stát jako na černou skřínku se vstupem a výstupem? Posuzovat její užitečnost jako jakéhokoli jiného zřízení? Není podstatné co je uvnitř, jestli ozubená kolečka, křečci, elektrony. Důležité je lidské jednání odrážející nějaké preference a pohnutky. Ty nejsou významné pro odpovídající reakci. 

  Například je nepotřebuji znát jestliže čelím bezprostřednímu vražednému útoku. Nebo když uzavírám obchod. Pekaři je jedno proč kupuji rohlík a co s ním zamýšlím. Důležitá je jen transakce jeho rohlík za mé peníze. Jestliže se potřebuji dopravit z bodu A do bodu B nějakým vehiklem, zajímají mě jen transakční náklady toho procesu. Je jedno, jestli uvnitř pumpují trpaslíci nebo písty. Ne, že není zajímavé vědět jak to funguje. Je. Jenže taková znalost nemusí být nezbytně nutná ve všech případech. K tomu abych používal automobil, nemusím být konstruktér ani automechanik. Stačí zacházet s ním podle návodu. Když nefunguje jak má, buď ho nechám opravit, nebo se ho zbavím. Řeším svojí human action subjektivně nejlépe abych měl nejnižší transakční náklady teď a tady, ve své konkrétní situaci. 

  Stejně tak je jedno, jestli vláda je či není plná odborníků, kdo má jakou kravatu, kolik má milenek, jestli je zelený nebo fialový, kdo koho šuká, kdo na koho žaluje, jestli dře jak kůň... Tak jako je mi může být naprosto lhostejné, jestli ředitel banky umí hrát na piáno či jakému týmu fandí a jaké ráce je kuchař v hospodě kam se jdu najíst. Je mi naprosto u zadele jak moc skvělou máme vládu, tak jako jak moc skvělého mám koně, když mají drobný nedostatek. Když nefungují jak mají, když neplní účel za kterým je živím. Jediným rozdílem, že koně na rozdíl od vlády lze daleko snadněji dostat do buřtů. Rozhodující relací je ta mezi vstup em a výstupem. Rozhodujícím faktorem jsou transakční náklady. Všechno ostatní jsou hloupé, od podstaty problému odvádějící kecy. Omlouvám se za svou neslušnost, ale v tom hicu vytěkávajícího akademické myšlenky, jsem se dostal k tomu, že z praktického pohledu pro pragmatické řešení většiny praktických situací mi připadá redukující přístup jediný rozumný.

   Toto souvisí s obecnými zákonitostmi fungování vesmíru. Je to záležitostí entropie. Třebaže pro praktické všednodenní rozhodování to není významná znalost. Třebaže někteří rádi nahlížíme pod kapotu a vrtáme se v budíku, zatím co jinému k úplné spokojenosti stačí, že automobil jezdí a budík budí. Hloubka znalostí budiž přiměřená příslušnému praktickému účelu.

   V ideálním elektrickém vodiči, co je na vstupu, to je na výstupu. S vynaložením nějaké energie lze na výstupu dosáhnout lokálně vyšší míry uspořádanosti, čili snížení entropie. Ale též míru uspořádanosti zachovat, to znamená účinnost nula, nebo ji naopak snížit. To znamená účinnost zápornou.

   To samé platí o vládě a státu. Má smysl je vydržovat jen v případě kladných hodnot účinnosti. V případě záporných hodnot jde o kurvítko jehož činnost má všeobecně známé neblahé důsledky. Rozum praví, že zjistíme-li v elektrickém obvodu kurvítko, jediným rozumným řešením je vyhodit je nebo vypnout. Prakticky je nedůležité vědět jak je uvnitř uspořádáno ke kurvicí činnosti. Stačí, že kurví. Jsou případy, že z nějaké příčiny je to nemožné nebo velmi obtížné, spojené s neúčelně vysokými transakčními náklady. Pak řešením je přemostění. Přemostěné kurvítko sice spotřebovává stejně jako nepřemostěné, ale nezhoršuje parametry signálu. V našem případě takovým kurvítkem je vláda. K čemu potřebuje pekař vládu aby mohl péct rohlíky? Či je zapotřebí nějakého ministerstva aby krávy dojily? Aby Slunce svítilo? 

Neurčité perpetuum mobile

Schumacher

fota dodal Onkel Google