Kontinuální Hyde Park

   Že bývalý pyrotechnik nikdy nic takovoho neviděl je docela pravděpodobné. Těch mrakodrapů, do kterých vrazilo velké dopravní letadlo není na světě zas tolik. Tím pádem to současný vojenský analytik Štefec považuje za "divné" - a má proto nekonformní názor.  A ten  novináře zajímá. (Typický případ fachidiocie: "To přece není možné!")

   Nevím, jak se mají "správně" zřítit železobetonové mrakodraopy, ale vím, že celá událost byla zdokumetováma tolika nezávislými kamerami  profesionálními i amatérskými a v reálném čase, takže podvod, filmový trik  je vyloučen. Ne "prakticky vyloučen", ale vyloučen. Navíc to na vlastyní oči viděly desetitisíce lidí. Možná statisíce . A stamiliony v přímém přenosu. 

   Možnost interpretovat nějakou událost jinak, než se stala je možné jenom v případě,  že je tam jen určité (malé) množství očitých svědků, které lze dodatečně  přesvědčit, uplatit, zastrašit nebo fyzicky zlikvidovat, aby se alternativní výklad reality stal aspo\ň trochu věrohodným.

  Takže názory, že si Dvojčata odpálili Američané sami, aby měli záminku zasáhnout v Afghanistánu nebo že to bylo zorganizováno "židovskou lobby" za účelem pojistného podvodu jsou jen výplody manipulátorů. Nebo spíše poněkud mentálně narušených osob, které se snaží přinést nějakou senzaci, upozornit na sebe. Jejich podrobné analýzy nemá smysl číst, protože ta věc se stala tak, jak se stala nikoliv tak, jak o ní informují oni. 

Když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna a kváká jako kachna...

   Nehodlám rozebírat nesmysly obsažené v jednotlivých alternativních teoriích. Jde mi o něco jiného. O to, že dneska jsou obrovské možnosti publikovat, zveřejńovat své názory a to publikum, veřejnost má jen nepatrnou možnost zjistit, jak se věci doopravdy mají. Jsou jen tři možnosti, jak zjistit skutečný stav. Buď se mi poštěstí u události být osobně nebo tam mít opravdu věrohodného svědka, nebo být odborníkem, tedy v daném oboru se vyznat, pokud možno v současném stavu daného oboru nebo se pokusit infromaci ověřit z několika nezávislých zdrojů. V té poslední možnosti je ovšem důležité slovíčko "nezávislých zdrojů. Dneska je pro novináře nejsnadnější způsob, jak napsat článek nebo rozbor metoda "copy & paste". Informace se přebírají bez nějaké zpětné kontroly, dokonce i bez kontroly "selským rrozumem" a tak ve sdělovacích prostředcích a zvláště po internetu kolují naprosté nesmysly, "fake news".  Navíc novinář nebo bloger má nějaký světonázor, nějaké politické přesvědčení a vybírá si z možných variant názoru ten, který se mu líbí - to znamená ten, se kterým se snadno vnitřně ztotožní. 

   A jsou tam i další faktory - nátlak majitele sdělovacího prostředku, politických přátel  a v první řadě současných trendů. "Cancel culture" hrozí, že když napíšete nebo vyslovíte něco, co se nelíbí aktivistům daného názorového proudu, vystavíte se obrovské smršti odsudků, výsměchu a nadávek. A protože majitelé novin, TV, rádia nebo čehokoliv jiného nebudou riskovat "neoblíbenost" svého prostředku a snížení zakázek na reklamu v jejich médiu jednoduše vám něco takového nedovolí uveřejnit nebo pokud se už stalo, donutí vás k veřejné omluvě, případně vás pro jistotu rovnou propustí. Jen málo infomačních zdrojlů si zachovává nějakou míru svobody vyjadřování. Ta je omezena nejen výše uvedenými důvody, ale i tzv. "politickou hyperkorektností", která v dnešní době přesáhla meze, na které byli zvyklí i ti, kteří prožili na vlastní kůži tzv. "totáč" kde nad jakoukoliv informací pro veřejnost bděl "orgán tiskového dohledu".  Tehdy tam vznikl systém, který dokázal uniknout "bdělým očím cenzorů". Náznaky, "čtení mezi řádky", alegorie. Byli jsme v tom léta cvičení, takže jsme se si ledacos "rozkódovali. Poměrně rychle se k tomu systému vracíme a díky bdělým aktivistům a zbabělým nebo penězchtivých majitelům médií ten systém rychle  zdokonalujeme. 

   Jistěže, cenzura existovala odedávna. Církevní, politická atd. Dokonce i pravěku byla určitá slova nebo informace "tabu". Už není známo, jak se původně nazývalo velké chlupaté zvíře, kterému nyní říkáme medvěd. Jeho jméno se nesmělo vyslovit, tak se mu říkalo "ten, který ví, kde je med lesních včel". Medvěd. 

   Jenže dnes je těch výrazů, které se nesmi vyslovit obrovské množství a stále přibývají další.. Černoch, černý, barevný, terorista, indián, cikán, homosexuál...  A přibývají nová tabu, které je nutno nějak složitě a většinou ne moc srozumitelně opisovat. Nedělám si legraci. V novéohře jednoho malého divadla byla před několika týdny zakázaná slova: cikán, morgoš, cigánit, barevný a černý. 

   Mnohá slova získávají zcela jiný význam než ten, pro který byla vytvořena a řeč takových informaci je už více méně nesrozumitelná. I to bylo známo dříve, ale zdaleka ne v takové míře. Hodně k tomu přispoívají reklamy, které už dnes jsou téměř všechny tzv. barnumské. Slibují nesplnitelné, snaží se vás donutit ke koupi čehokoliv běžícími stopkami pro ukončení slevy nebo počítadlem zbývajících kusů. Falešní, neznámí odborníci (většinou z vašeho města, reklamní web má aspoň zhruba informaci, kdo se právě na reklamu dívá), prefabrikované reakce spokojených zákazníků, které se po několika desítkách příspěvků nudně opakují. Do systému se nedá nijak dostat, něco tam napsat - jak se tam tedy dostali ti spokojení zákazníci?   

   Samozřemě po dosažení času "nula" nebo po vyprodání posledního kusu rychle naskočí původní hodnoty. Což o to, tyhle nátlakové prostředky jsou to pro slabší (a bohatší) povahy poměrně účinné - ovšem to by nesměly být všechny tyhle reklamy na jedno brdo. Kostra je vždy stejná, jen zboží a odborníci jsou jiní. Nevěřím, že by od takového obchodníka někdo soudný cokoliv koupil. Ale asi občas ano, když si platí reklamu na mnohých webech. (Zase je pěkné, že svými platbami vlastně umožňují jejich existenci. Ale otravuje to.) 

   Dalším otravným jevem jsou maily. Kdosi dobře nezabezpečil databázi svých zákazníků nebo ji sprostě prodal a automat, který má už spojenou mailovou adresu se jménem nebo dokonce i s poštovní adresu vás zasypává maily, které oznamují, že dopravce (jen lehce zkomolený náze existujícího dopravce nemůže doručit balíček, protože vaš adresa není zcela přesná, jiní vám nabízejí bezpracný zisk pokud budete investovat nebo vám oznamují výhru i-phonu či jiného t.č. módního zboží, pokud "kliknete na tlačítko". Chyba těchto výzev tkví v tom, že generují nějakého odesilatele, pokaždé jiného, většinou soukromou osobu, aby se nedal na odesilatele nastavit spamový filtr, respektive, aby to bylo obtížné.  No a obvykle jsou psány mizernou češtinu. Je neuvěřitelné, že na to někdo klikne. Ale asi ano, protože toho spamu je spousta a pořád přibývá. 

   S reklamními letáky to dělají podobně, ale ty si nikdo nedovolí strkat do schránky. Takže roznašeči reklam je rovnají u vchodu do stojanů k tomu určených a po nějaké nedlouhé době si pro ně přijdou sběrači starého papíru. Inu "Šetřte naše lesy!" Zdá se, že dřeva po nuceném kácení lesů napadených kůrovcem bude přebytek a bude skoro zadarmo, ale není to tak. V Jeseníkách soukromí majitelé stromy prodávají Polákům, kteří si stromy sami vytěží a odvezou do Polska. Zbudou po nich jen špatně "uklizené" paseky a zcela rozbité lesní cesty. Jejich opravy zaplatíme z eráru, tuším.

=================================

   Tohle všechno se ovšem výrazně podepisuje na věrohodnosti jakýchkoliv zpráv.

Většina z nich je sprostý bulvár a senzace. Pak je tam poměrně dost manipulací a skryté reklamy. u a tam fake news nebo provokativní názor jakéhosi alternativce. KLidně bych si za přístup na čistě zpravodajský server zaplatil. Dvakrát jsem zkoušel "zaváděcí cenuů, jednou jsem dokonce dostal přístup jako reklamu "od přítele"  z LN, kterého pochopitelně neznám. Ale nepřesvědčilo mě to. 

   Zatím mi nejlépe vyhovuje banner, který běží pod některými TV programy. Obvykle je tam vše, co právě událo a v tomhle formátu tam naštěstí není místo na názory. Zkoušel jsem si objednat přísun zpráv do SMS, ale tam ke zprávám hned přidají nějakou tu reklamu nebo komentář, tak jsem odběr záhy zrušil.

   Za "totality" jsme měli informací nesmírně málo, bylo třeba poslouchat "štvavé stanice" ze Západu nebo dokonce "z Ameriky". To v  nynější obžerné informační době nejen že není potřeba, ale vzhledem k tomu, co se na Západě děje by bylo škodlivé. Kupodivu třeba ruské rozhlasové stanice (ale i stanice polské) mají té propagandy daleko méně než ty naše. Dnes je skoro každé rádio současně na internetu a tedy není třeba mít dálkový přijímač, velkou anténu na střeše  a lovit DX. 

  Stačilo by dobře umět cizí jazyky, Bohužel se slovenštinou, ruštinou, polštinou a němčinou moc přehledu nezískám. I když existují stanice, které ruské v žádném případě nejsou, ale v ruštině vysílají. Někdy je ta ruština dost divná, ale poslouchat se to dá.

Tož jsem si zabrblal, ale o moc líp mi není. Ze současné politické situace mám stejný pocit dusna jako před bouřkou. Napětí, podrážděnost, rozpory mezi lidmi. Naposledy jsem takový pocit měl  v letech 1986, 87 a 88. Že by to bylo nějaké to poitické "loupání v kostech"?

Tady najdete hodně internetvých rádiových stanic. 

Příjemnou zábavu přeji.