Nezbytnost pozitivního myšlení jako obrana

Kde kdo brblá a otravuje život sobě i bližním. 

Co s tym, synci a ďouchy?

   Někteří lidé do omrzení opakují, že se v žádném případě nenechají očkovat pro covidu. Prý by jim to "omezilo osobní svobodu". Zatím se přece očkovat nemusí, pokud nechtějí zastávat některou z profesí, kde by byli potenciální infekční hrozbou pro ty, které mají ošetřovat, léčit a chránit a pokud jim nevadí, že je okolní země (ale i zámořské) nebudou ochotny vpustit na své území. A navíc je pravděpodobné, že nová vláda povinnost očkování zruší - nebo aspoň zruší částečně.

   Nechápu tedy moc dobře, proč stále na různých diskuzních fórech nebo webech tohle své rozhodnutí inzerují. Už to řekli několikrát. Proč pořádají demonstrace na toto téma. Jako by chtěli přesvědčit sami sebe. Jednou přece řekli NE, nátlak na ně ze strany státu je nepřímý, asi stejný, jakým tlačí nějaký obchodník (Microsoft) ke koupi svého nového SW. Takže se po razantním vyslovení svého výsostného rozhodnutí mohou zahalit do důstojného hávu mlčení a nevykřikovat ho dokola aniž byli tázáni. Mně nijak neškodí.  Asi, tak jak mi neškodí moucha, která brzy ráno naráží do okna. Ale otravuje to.

   A na druhé straně se na ně mezinárodně připravují velmi škaredé věci. Cenzura. Ta jim zřejmě nestojí za zmínku, tohle jim asi neubírá jejich osobní svobody. Na stát dopadne cenzura jen nepatrně, okrajově. Ale na ně a na ostatní, kteří nemají zrovna kompatibilní názory s věrchuškou velmi těžce. A takových "nekompatibilních" je spousta. Možná většina. A do té množiny patří nejen ti, kteří nesouhlasí s očkováním, ale i ti, kteří s očkováním nemají problém ale mají problém se spoustou jiných věcí. 

U cenzury je podstatné, kdo cenzuruje koho. Jaké má cenzor zadání. Ať je to počítač nebo nějaký najatý Indonésan v počítačovém sále kdesi daleko v levné Asii. 

   I tak - cenzoři, kteří mají přístup ke komunikaci na netu  dostávají od někoho zadání. Ale málokdy se dozvíme jak to zadání doopravdy zní a kdo je vydal.  A zda má k takovému úkonu právo - snad kromě "práva mocnějšího". Proto, i když to považuji za poněkud otravné, nehlasuji pro zamezení přístupu ke kyberprostoru pro lidi, kteří melou stále totéž, desinterpretují výsledky výzkumů a zpochybňují nezpochybnitelné. Protože kdyby se začalo tady omezovat, je jisté, že se bude omezovat i jinde a že to skončí ve stavu, ve kterém jsem žil dlouhá léta. Někteří tomu stavu říkali "totalita". 

   Když poslouchám některé zprávy ze zámoří, mám pocit, že se ve Státech tomu stavu začínají docela blížit. Strhávání soch, poklekávání před fotbalovým zápasy, zákazy používat některých slov, zákaz používat přirozené označení pohlaví. Tohle, v  trochu jiném provedení, znám důvěrně. A v devadesáté roce jsme se toho zbavili jen na krátko. To, co k nám přicházelo od východu se nám vrací ze západu. Komunismus  či lépe totalita převlečená za aktivismus, genderismus, Green Deal, Black Power, #Mee-too atd. 

   Ty kauzy jsou vlastně jen názory nějakých nátlakových skupin, "neziskovek". Průšvih je to, že na ně "mocní" reagují. Ustupují, omlouvají se. Stávají se z nich tak "Podvolení", protože se bojí o své židle nebo peníze, případně o obojí. A ti "mocní" mají vliv daný jejich postavením a ovlivňují ostatní. Nejhorší je ten atak na školách. Školy tak vychovávají zmatenou generaci, podobně jako byla zmatená generace těsně poválečná. Vrstevníci mých rodičů. Lidí plných prázdných hesel, nebo lidi, které už zajímají jen peníze. Kanonenfuter pro nové ideologické bitvy. Kamenivo, ze kterého se budují obranné hráze proti budoucímu, hypotetickému nepříteli.mProti nepříteli, kterého si teprve stvoříme, abychom směrovali budoucí hněv svého lidu na něj, aby nedopadl na nás.

 

   Když takové požadavky s klidem odmítnete za cenu zostouzení, nestane se obvykle nic. Eskalace bude chvíli pokračovat a pak si neziskovky a nátlakové skupinky vyberou jinou, snadnější oběť. Aby měli aspoň nějaký úspěch. Aby se zavděčili svým sponzorům. Nejlepší je takové lidi zažalovat pro nactiutrhání nebo poškozování dobrého jména o značnou sumu. Sice asi nevyhrajete, protože najednou nebude koho obžalovat, ale dají vám už pokoj.

Good and bad vibrations

 

  Pokud začneme podléhat znechucení, zapikolujeme se za nějakým názorem a tak jaksi z principu ho začneme obhajovat a necháme se vtáhnout do boje za jakoukoliv "správnou věc", stáváme se "zbrojnoši královi". Nasměrovat náš hněv na jinou stranu není pro ty, kteří se tím živí zas tak těžké. Jsme zvyklí bojovat proti tomu, koho nám ukáží. Stačí šikovně otočit kormidlo. Viz Orwell 1984. 

  Ovlivnit lidi, kteří si udržují "dobré vibrace" a nehledají nepřítele je o hodně pracnější. Ne, že by to vůbec nešlo, ale dlouho to trvá a výsledek je nakonec nejistý. Napřed v nich musíme vybudovat pocit, že za jejich problémy může někdo určitý. Současně je třeba je indoktrinovat, že by to měli "nějak" řešit. A máme tu za čas nas*aného občana, který píše do diskuzí na netu, hlasitě nadává v hospodách a v tramvaji, chodí hulákat na demonstrace. Na Staroměstské náměstí i na Letenskou pláň. A vymezuje se proti každému, kdo má jiný názor. Materiál je připraven, stačí vytýčit směr. Takže paradoxně ti, kteří protistraně nadávají do ovcí jsou sami ovcemi, jenže to neví.

...a hlad žene vlky z lesa ven!

==============

A pro ty, kteří jsou ochotni hledat světlo na konci tunelu přednáška Václava Cílka.