Něco málo od verpánku

   Ve volných chvílích (teď mi jich momentálně moc nezbývá, tak leda pověsit někam nějakou tu jedovatost) se snažím vyškrtat zbytečná slova v článečku o "Výchově k nenávisti". Bude, bude, ale hned. Zatím pár myšlenek Schumacherových.  

K neustále omílaným „Benešovým dekretům“.

   Dovolím si konstatovat, že "právní vakuum" není až takový problém jak se zdá. Je snadno vyplnitelné a nahraditelné klackem. Ostatně, v mezních situacích stačí jen klacek bez doprovodného obkecávání. Kdosi kdysi chtěl něco učinit, tak to učinil. Mohl si to dovolit, protože byl v přesile. Na počátku byl jeho záměr. Aby to nějak vypadalo, pro dekorum vydal náležitá lejstra. To se tak dělá. V dobách kdy nebyla lejstra, protože nebyl papír, inkoust, brk, razítka, kafe, klotové rukávy a podobné nezbytnosti, náčelník zavelel (asi tahle : "Hůůůgrrr ham háááá"), ukázal směr, tlupa popadla klacky a hrr na nepřítele. Pak došlo na kýžené dělení kořisti. Místní umělec to pak vymaloval hlinkou na stěnu jeskyně. Jenže se to nezachovalo, protože za čas totéž provedla jiná tlupa a její umělec ono přemaloval něčím jiným. A tak dál. Tak co chcete prakticky řešit ? V dohledné době všichni pamětníci a účastníci z té či oné strany budou mrtvi. Ostatním se nepochybně uleví. Sice se tu a tam najde někdo, kdo by se o to či ono hrdlil, jenže bude to podobné jako by se nyní chtěl hrdlit o Falc, Korutany či "Hornídolní" a dokládal to počmáraným pergamenem s olámanými pečetěmi, mávaje s ním a křičel "Já mám právo!".

O stínech „Mnichova“ a jiných záležitostech.

   Někdo ty stíny potřebuje, proto vyvolává duchy ze záhrobí. Tímhle způsobem bychom se mohli propadnout o tisíciletí a řešit komu co teď máme zaplatit za něco co kdysi kdosi komusi. Mnichov je uzavřená kapitola a brzy vymřou i jeho pamětníci. Založeno ad acta.

   S Německem tuto kapitolu máme i smluvně uzavřenou. Nebo ne ? Nyní jde prakticky i o to, abychom se solidárně nepodíleli, přímo nebo nepřímo, “evropsky solidárně“ na placení nějakých cizích reparačních nároků vůči němu. To, že Německo kdysi prohrálo válku, je výlučně jeho problém. Němci měli "smůlu". Kdyby Německo vyhrálo, neužili by si svého vítězství bez ohledu na ty, na kterých nyní drze dožadují odškodnění? Na těch, kteří kdyby Německo vyhrálo, by se nedožili dnešních dnů a těch, kteří by se ani nenarodili? S nimi by se o své vítězství nedělili. Jak jinak, vítěz se nedělí s poraženými určenými k otroctví, případně k vyfouknutí komínem. Nevidím důvod proč by Němci neměli přijmout porážku se všemi důsledky a nevýhodami stejně samozřejmě jako by nepochybně se všemi důsledky a výhodami přijali vítězství.

   Co se týče odpovědnosti velmocí, není snad za neudržení meziválečného Německa na odpovědná mimo jiné Velká Británie, která dovolila prolomení Versailleských dohod a jeho znovuvyzbrojení ? Která poté milostivě umožnila našim dobrovolníkům uprchlým z Protektorátu prolévat krev na její straně a nechat si platit za všechno, za každý náboj? Pokud jde o vztah velmocí k Československu a nyní k České republice, nebyl vždy motivován čistě jen jejich zájmy? Od počátku rozbití Rakousko-Uherska jako nepřátelské mocnosti, přes Teheránská a Jaltská jednání, v roce 1948, 1968? I v roce 1989 a do dnešních dnů je jejich politika ve vztahu k nám tak jako kdykoli a vůči komukoli vedena čistě jejich zájmy. Péče o "lidská práva", "demokracii", "svobodu", "práva všemožného kohokoli a čehokoli", "životní prostředí", a vůbec péče o naše všeobecné blaho je je motivována jen jedním. Jejich konkrétními zájmy, zájmy těch, které reprezentují, zájmy reálně vládnoucích, kteří korumpují své voliče nejen za jejich, ale i za naše peníze. Protože jestliže se někdo domnívá, že nám dávají něco zadarmo, tak se krutě mýlí. Nic není zadarmo a úroky z takového "dobrodiní" bývají vysoké. Neexistuje "Evropa", neexistuje "evropská kultura", neexistuje "evropský národ", neexistuje "evropský lid". Existují jen do toho zabalené dílčí zájmy.

   To, že krach Řecka není jako krach Řecka jako kdykoli před tím, je jen proto, že hrozí, že někdo při tom přijde o šílené peníze, které do toho spekulativně nalil. O výnos by se nedělil, leč ve ztrátě se dožaduje solidarity. Ne pro Řecko, ale pro sebe. Řecko je jen rukojmí. Nepřipomíná to něco ? Drzé požadavky někdejších poražených ? A my hlupáci jim na to skáčeme. Ano, jako bych slyšel ono obvyklé "Nedozírné následky"... Řecko zkrachuje, Goldmani a další spekulanti přijdou o peníze. No a? Nebyly to snad jejich peníze a jejich riziko? Měli bychom je s jejich hrozbami a požadavky poslat do řiti.

Napsal Schumacher, vyvěšeno 5/2022