Klamné cíle a kouřové clony

Co...?        Zdroj: Internet

   Když je v boji potřeba zakrýt, kde se vlastně nacházíme, aby na nás protivník nesoustředil palbu, vypouští se na moři kouřová clona a v letectví klamné cíle. 

Zdá se, že právě ty klamné cíle, které mají odpoutat pozornost od skutečných záměrů hodně lidí zmatou nebo aspoň na určitou dobu zaměstnají. Ale přesně to je jejich účelem. 

O trapném konci jedné utkvělé představy.

Pedelec za 65 000.-

   Když mi bylo asi tak sedm, osm let jezdil po Ocelovém srdci republiky dědek - netuším, kolik měl opravdu let, pro malého kluka byl dědek každý, kdo byl jen o trochu starší než rodiče - na bicyklu, vybaveném na nosiči jakýmsi elektromotorem, od nějž vedl řetěz k zadnímu kolu. Za bicyklem byl připojený klasický dvoukolák a v něm pod překližkou naskládané obyčejné automobilní akumulátory. Strejda vyšel z obchodu, do vozíku na překližku položil svůj nákup, nasedl na kolo a když stiskl páčku na řídítkách, kolo se s tichým bzučením rozjelo. Co je pod tou překližkou jsme už dříve pochopitelně jako zvědaví kluci vyzkoumali, když děda byl v obchodě nakupovat. 

Je mi to Putna, vážený pane!

  Nemám žádný vztah k profesorskému adeptovi Martinu C. Putnovi. A mám velmi dobré vztahy k homosexuálům i lesbičkám. Takže mě prosím nepodezírejte z homofóbie. Ale to, co se děje kolem jmenování/nejmenování literárního historika Martina C. Putny profesorem mě poněkud překvapuje. 

DALAJLÁMA

SAKRA, NEMÁ TEN TIBETSKÝ STAŘÍK NAKONEC PRAVDU?

Temné zrcadlo

(SERIA ZÓNA 2)

Mýtus starého mocnářství

Napsala Informace 

   V článku pana Frýborta “Zamlčená slavnost“ v  Neviditelném Psu 16. května 2013 mne zaujal předposlední odstavec, kde říká: „To jen Rakousko, žlutočerný prapor, pochod Radeckého, fedrpuše, kaiserbarty budí nostalgické reminiscence, v nichž se paradoxně naplňuje závěr hymny někdejšího mocnářství – říše rakouská nepomine, sláva vlasti, císaři. A ona nepominula, na rozdíl od jiných. Aspoň ve vzpomínce ne, v zasmušilých úvahách, jestli jsme tenkrát, v roce 1918, přece jen neztratili víc, nežli jsme získali.“ 

Krátký návod na život

   Žijeme v době krátkých návodů. Cokoliv si koupíte, snad vyjma rohlíků nebo brambor bývá vybaveno návodem k po(u)žití. Pro jistotu. Protože lidé jsou dneska takoví divní. Paní se opaří kávou z Mac-Donalds, zažaluje je a vyhraje spor. Na kelímku totiž nebylo napsáno, že je káva horká a že může způsobit opařeniny. (A že psi, ani malí, se nesmí sušit v mikrovlné troubě. Jinak zahynou za strašných bolestí. Ale to prý je HOAX.) 

Naprosto nepřípustné umění

Jedna ze  ze soch, které (možná) propagují nacismus.Zdroj: internet

  Tak jsme se zase projevili jako poněkud nedovtipný národ. Z výstavy Jižní Čechy – Horní Rakousko  byly odstraněny sochy patřící do sbírky Adolfa Hitlera, sochy, vytvořené na jeho popud.    

Umění vládnout

Kyberprostor pro
nespojité názory
o vládnutí 

Tomáš Garrigue Masaryk na koni

"Člověk si neuvědomí, jak je to vážné, dokud není pozdě s tím něco dělat." 

„Představa o nutnosti chytrácké diplomacie se přežila; lidé počínají chápat, že lež je hloupá a zbytečně komplikuje a zdržuje jednání. 

Pravda je ve všem, i v politice, nejpraktičtější.“

„Člověk od přírody je jistě egoistou.“

"Je-li moc pravdou a právem, pak ovšem politika se stane částí zoologie - a basta!"

"Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi."

"Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí, jako není těstem mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené."

"Lid je jediný zdroj veškeré státní moci. 

Ano, ale jednotlivec nesmí se schovávat za lid a za masu."

(Tomáš Garrigue Masaryk)

Je první máj, je lásky(?) čas!

Dnes je prvního máje, připomínají noviny a blogy.

Co to vlastně slavíme?

Opravdu staré kyvadlo.                                   Foto StK

   Někdo si připomíná, že 1.máj je mezinárodní dělnický svátek, který zavedla v r. 1889  1. Internacionála. A vzpomíná nostalgicky na oslavy prvního máje za socializmu, kdy pochodoval, ne vždycky dobrovolně, v průvodu před tribunou s místními představiteli, provolával jim slávu, mával mávátkem nebo dokonce nesl transparent. Kochal se pohledem na alegorické vozy, na tančící a zpívající lidové soubory, a pak si dal nakonec na posílení párek v rohlíku nebo opékaného buřta a sklenici piva.

  Jiní, ti postarší, zas s poněkud nahořklou nostalgií bloudí myšlenkami v mládí a v duchu si přeříkávají známé Máchovy verše.

   Moraváci si možná vzpomenou, že v předvečer prvního máje chodili sekat do lesa stromek, aby z něj pak udělali májku, ozdobenou květy, pentlemi a fáborky a pak ho postavili před oknem svého děvčete. Ale to bude asi málokdo. 

   30.dubna se pak pálily čarodějnice s košťaty, bylo to symbolické ukončeni “tmavé” části roku, očištění od všeho nepříznivého a temného, co se nahromadilo v zimě, a vítání příchodu léta.

   Málokdo si to pamatuje a málokdo ví, že jde o tradice, staré několik tisíciletí, převzaté od starých Keltů. Konec dubna a počátek května byl obdobím tzv. Beltine, kdy nastupovala vláda světla, tepla, růstu, množení a tedy i lásky. Tehdy Keltové volili svého Zeleného krále, který si vybral pannu a učinil ji ženou.

   Zbytky těchto pradávných tradic se zachovaly jak ve střední Evropě (Morava, Tyrolsko, Sasko, Švýcarsko), ale i v sevemí Itálii - v Alto Adige a Tridentsku, ale i v Lombardii.

   První máj byl ale také ve středověku, za dob Karla Velikého svátkem boje a války.V květnu se konalo velké shromáždění ozbrojených pánů a jejich vojáků, v květnu se obvykle započínala velká vojenská tažení.

Ať slavíte, co chcete, přeji vám všem pěkný den.

Informace

O užitečnosti Velkého Bratra

Velký bratr (Big Brother, Большой брат či Il Grande Fratello)  na nás stále dohlíží. Uniknout jeho pozornosti už dneska nelze. Ani v civilizaci, ani mimo ni. Můžeme se nad tím pozastavovat, může nám to vadit, ale to je tak asi všechno, co s tím můžeme udělat.