Prohledat tento blog

úterý 12. srpna 2014

Seriály ve službách propagandy.

   Televizní produkce vymývají mladým Rusům mozky


Fragment seriálu "Wajennaja razvědka"





   V ruských seriálech nejsou Poláci nikterak televizní berličkou z nouze, ale stálým, promyšleným a velmi viditelným stereotypem zrady a nevděku vůči sovětským osvoboditelům, a tedy i vůči současnému Rusku 

Robert Cheda


Spiknutí stíhá atentát, protože 5. kolona se skrývá všude. Čekisti zachraňují SSSR před zrádným Západem, dobývají Evropu a vypořádávají se s nepřátelskou ilegální činností. Nepřítel - to není jenom hitlerovec, ale především ukrajinský fašista, Polák, Litevec nebo Fin. Jde o retrospektivu sovětského válečného filmu? Ne, to je fabule současných ruských televizních seriálů, vymývajících mozky mladým Rusům. Jak píše pro Virtuální Polsko Robert Cheda - bývalý analytik rozvědky a expert na problematiku Společenství nezávislých států - v jejich obsahu se též skrývá odpověď na otázku, proč se na Ukrajině objevili takoví teroristé, jako Strelkov a Běs-Bezler. 



Pátá kolona 

   Každý národ má právo na vlastní dějiny, protože bez vzpomínek na svou historii žádný jednoduše nepřežije. Ale právě, bez dějin nebo bez dějepisné politiky? Vnucené shora za účelem vyvolání psychózy trvalého vnějšího ohrožení, což vynucuje bezpodmínečnou poslušnost občanů vůči státní moci. Jak se dosahuje takového výsledku? Žonglováním historickými fakty, odpovídajícím logice současných politických cílů Kremlu, neboť moskevské vládnoucí elity jsou mistry takových manipulací. 

   Ruské hrané seriály věnované 2. světové válce a natáčené po celých desítkách například ukazují zvláštní druh tvůrčího masochismu. Filmaři se s maniakální tvrdošíjností vracejí k vypuknutí německo-sovětského konfliktu. Červen roku 1941 je podle nich selanka mírového života ve šťastném SSSR, přerušená zrádnou agresí ze Západu. Jakoby již předtím Stalin nezterorizoval vlastní společnost a neuskutečnil stejně zrádnou agresi na Polsko, pobaltské republiky a Finsko. Nic takového - v produkcích panuje totální amnézie, dějiny začínají napadením Sovětského svazu. 

  V 9 z 10 seriálů zaznívají originální rozhlasové projevy Molotova a Stalina o barbarském útoku na zemi milující mír, spolu s nezapomenutelným ujištěním: naše věc je spravedlivá a nepřítel bude poražen! Filmy jsou proto vyplněným proroctvím, od počáteční porážky až po dosažení statutu světové supervelmoci. Je těžké, aby si to ruský divák nespojil se současnou Putinovou politikou, vedenou pod heslem obnovy postavení velmoci. Jíž stojí v cestě agresivní USA a NATO, obkličující Rusko základnami a barevnými revolucemi. Rusko, které se zvedá z kolen, projevem čehož je oprávnění diktovat podmínky života v bývalých sovětských republikách. 

   Seriály vysvětlují Rusům, proč jejich vlast zažívala neúspěchy a ponížení, dříve i v dnešní době. Vinni jsou zrádci, a tedy špioni, teroristi a jiná "svoloč" v podobě obdivovatelů západního systému, spojeného se III. Říší. Vždyť porážky let 1941-1942 - to je dílo 5. kolony, jež zrádně podpořila hitlerovce. 

  V produkci "Podolští kursanti" jsou zrádci: ředitel školy, šéf místní buňky NKVD a učitel přednášející na vojenské škole, tedy inteligenti, skrytí pod maskou stoupenců SSSR. V seriálu "Jalta 45" je "černým charakterem" Rus, vychovaný v prohnilé Výmarské republice. V seriálu "Tuchačevskij" je prosazováno tvrzení o prozápadní maršálově zradě. V seriálu "Žukov" Stalin bojuje s faktickou opozicí vlastní generality, jež přišla na chuť Evropě. Jestliže tedy v okamžiku vypuknutí války se SSSR byla zrada tak masovým jevem, pak diváka může napadnout oprávněná asociace, že stalinské čistky ve 30. letech XX. století vůbec nebyly krvavým terorem, ale oprávněnou obranou, a pouze jejich měřítko nebylo postačující. 


Čekisté zachraňují svět 

   Mýdlové opery v khaki barvě odhalují rovněž další pravdu. Válku vůbec nevedla Rudá armáda, s agresí bojovaly tajné služby, především pak čekisté. To jsou skuteční hrdinové, kteří nedopustili zničení SSSR a tedy současné Rusko jim vděčí za svou existenci. Zobrazení čekisté nejenže maří početné atentáty na Stalina, ale také zachraňují situaci na všech frontách. 

   Počet diversních skupin NKVD a GRU a jejich úspěchy jsou zcela ohromující - je až s podivem, že Moskva tu válku nevyhrála okamžitě. Ostatně názvy filmů mluví samy za sebe: "Na ostří břitvy"; "Bez práva na volbu"; "Bez práva na chybu"; "Pod krupobitím kulek"; "Smrtelné střetnutí"; "Diverzanti"; "Vyzvědačky"; "Odstřelovači"; "Zabít Stalina". 

   Čekisté samozřejmě nebojují sami, ale s pomocí komsomolců a dokonce i zločinců, jako v seriálu "Kočubejova skupina". Proč komsomolců? Protože tento druh fanatické výchovy v duchu věrnosti moci je výchovným ideálem současného Kremlu, který podle tohoto vzoru vytváří vlastní organizace mladých janičárů. Proč zločinců? To je snad druh historického mrknutí moci směrem k mocné ruské mafii, na níž v dnešním Rusku také hodně záleží. Každopádně kremelští specialisté na PR dávají prostřednictvím televize vědět, že patriotismus se týká všech - bez ohledu na profesi, a obrana proti agresi má stmelovat společnost. Díky takovéto snaze každý z filmových hrdinů (a samozřejmě i diváků) cítí, že je kolečkem velkého státního stroje. A o to jde. 

   Čekisté jsou pro všechny případy nekompromisní, protože účel světí prostředky. V seriálu "Stíhači" se jeden z pilotů nervově zhroutí, avšak nedostane dovolenou. Zato na něm komando NKVD vykoná okamžitý rozsudek smrti za zbabělost, aby se tak stal příkladem pro jiné. Protože jak vysvětluje příslušník NKVD ve filmu "Smrtelné střetnutí", slitování projevené vůči jednotlivci může stát život stovek tisíců sovětských občanů. Tomu se říká mít morální dilema! 

  Aby Rusové přesněji porozuměli úmyslům Kremlu, televize souběžně natáčejí mnoho dobrodružných seriálů, v nichž se současné tajné služby v čele s FSB, SVR a GRU vypořádávají stejně s teroristy i špiony. Komplexní pojetí záležitosti, není-liž pravda? A stejné poselství - všichni Rusové se nacházejí pod bdělým dohledem bezpečnosti a jejích povinností je účast na odhalování zrady současné 5. kolony. 


Krátká instruktáž diverze 

Zbývá jenom si položit otázku, co doopravdy učí Rusy kremelská televize - vlastenectví nebo šovinismus? Na příklad v námětech mnoho místa zabírá hitlerovská okupace. To je praktická instruktáž pro proruské separatisty na východní Ukrajině, neboť právě do této země scénáristé se zálibou umisťují filmové děje. Ne náhodou od roku 2004, kdy v Kyjevě přejala vládu oranžová koalice. 

   Proto je válčící Ukrajina rozdělena na dva nepřátelské, přímo se nenávidící tábory. Jeden tvoří udatní partyzáni, k překvapení útočící ani ne tak na hitlerovce, jako na jejich místní přisluhovače - banderovce a policisty. Protože ukrajinští fašisté jsou nemilosrdnými vykonavateli vyhlazovací politiky cizích nájezdníků, loupí tedy a vraždí své krajany bez mrknutí okem. Jedinou sílou, jež je schopna zabránit nepřetržitým masakrům, je Moskva. Právě odtamtud se k partyzánům valí moudré rozkazy a hojné zásilky zbraní. Z Moskvy přijíždějí instruktoři pomáhající partyzánům. Zkrátka všechna naděje je v "bratrském”" Rusku, a jenom kazašsko-ruská koprodukce "Kasym" odhaluje (možná nechtěně) pravdu o nákladech moskevské pomoci, měřené desítkami poprav, deportacemi a spálenými vesnicemi.

   V každém případě je vidět, že se ruská mašinérie televizní propagandy náležitě napracovala na mentálním rozdělení "bratrského" ukrajinského národa. Na rozdíl od Běloruska, ukázkově odměňovaného jako věrný satelit Moskvy. V době války i v současnosti, neboť současný Minsk je neochvějným spojencem Ruska v SNS. Televize tedy ukazuje Bělorus jako místo hrdinného protihitlerovského odboje a běloruští hrdinové, jako kapitán Michaš z filmu "Wojennaja razvědka", jsou nenahraditelnými pomocníky ruských velitelů. Nevadí, že při srovnání s hovorným moskevským kolegou je Michaš obyčejný běloruský sedlák. Zato nikdo není lepší na podřezávání hrdel nepřátelům. 


   V seriálovém Bělorusku pochopitelně neexistuje problém masové kolaborace ani dobrovolníků bojujících proti varšavským povstalcům ve zločineckém útvaru RONA. Existují pouze třídně neuvědomělí sedláci ze západní, protože do roku 1939 polské části země. Ale i s tím si ruští scénáristé vědí rady. Člen NKVD ze seriálu "Smrtelné střetnutí" zkope až do krve vesnického starostu za odmítnutí spolupráce a přitom mu slibuje: budeme vás rozkulačovat až do naprostého konce! A pouze ve Grodně bydlící stařeček z běloruské produkce "Ve šlépějích apoštolů" s povzdechem vzpomíná na "panské" Polsko, v němž byla kůže na boty a dokonce i boty. 

   Pozornost si zasluhuje též způsob zobrazení obyvatel bývalých sovětských kavkazských a středoasijských republik. Ruští filmaři si zjevně vypůjčili z USA myšlenku politické korektnosti, které v Hollywoodu dosahují díky filmové přítomnosti Afroameričanů. V ruských produkcích takovouto roli odehrávají postavy Čečenců, Arménů a Kazachů, utužující současná spojenectví Moskvy. 


Zrádní Poláci 

   Protože historie nesnáší prázdnotu, místo běloruských kolaborantů v ruských produkcích zaujímají Poláci. A rozhodně nejsou televizní berličkou z nouze, ale stálým, promyšleným a velmi viditelným stereotypem zrady a nevděku vůči sovětským osvoboditelům, a tedy i vůči současnému Rusku. Jako na dlani je vidět, jak z ruských filmařů (lépe řečeno z jejich kremelských loutkovodičů) čiší polský komplex. Závidí nám svobodu - jak v historii, tak i v současnosti. Začněme však od začátku. 

   Motiv polské kolaborace se objevuje od okamžiku agrese na SSSR. A spíše před ní, neboť v "Wojennej razvědce" předcházejí hitlerovskému přepadení zákeřné útoky diversantů. Jeden z nich má na hlavě polskou vojenskou "rogatyvku" ą jeho chlebodárci ho oslovují Janku. To je snad nejznámější polské křestní jméno v Rusku a to díky někdejší popularitě seriálu "Čtyři z tanku a pes". Poslední pochybnosti týkající se národnosti diversanta rozptýlí scéna jeho smrti z rukou zdatných čekistů, ukončená šťavnatým "k...a mač" umírajícího. 

   Také seriál "V červnu 1941" ukazuje teroristickou činnost Poláků. A jejich následné rozčarování z Němců, kterým chtěli sloužit z celého srdce a přitom se jim dostalo stejného zacházení jako Rusům. Naproti tomu v produkci "Bez práva na volbu", spiklenci ze Zemské armády (viz heslo Armia Krajowa) aktivně kladou překážky chlapcům ze Směrše (vojenská kontrarozvědka NKVD) při záchraně polského města podminovaného hitlerovci. Vedení místní buňky Zemské armády nenávidí sověty více než Němce a jediným projevem bojové aktivity polského podzemí je starost o zabezpečení dolarů zaslaných z Londýna. 

   Na takovémto pozadí je skutečným hrdinou německý lesník, agent NKVD, který umírá za Poláky s výkřikem: německý komunista se nevzdává! Nestačí? Vezměme seriál "Směrš", v němž se tři příslušníci NKVD vracejí přes Bělorus z fronty ve Východním Prusku. Možná to jsou ti stejní, co poslali do gulagu kapitána Alexandra Sołženicyna? Jejich filmovým úkolem je "rozdrcení polsko-litevské bandy nedobitých hitlerovských sirotků", která zcela sadisticky masakruje těhotné ženy a děti na běloruské svatbě, olupuje civily a vraždí sovětské vojáky. Bandě velí dva Poláci. Jeden z nich je rotmistr Zemské armády (tato hodnost ruským filmařům nejvíce připomíná Bělopoláky) - Белополяки - zmínka o nich třeba v heslech Omsk či Pawet - (pozn. Pedro) - náboženský fanatik, který se pořád modlí k Boží Matce. Druhý je stereotypem polského Pána (velkostatkáře) - mlátí po hubách své litevské a běloruské podřízené jako nevolníky a přitom vykřikuje větu: to je moje země a nikomu ji nevydám! 

  Negativní stereotyp Poláka upevňuje seriál "Likvidace", vyprávějící o boji s kriminálním podsvětím v poválečné Oděse. Krásnou Polku v něm s banditou spojuje láska a společná minulost, vždyť jsou absolventy diverzní školy hitlerovského Abwehru. Z druhé strany - aby se zvýšilo zdání pravděpodobnosti negativního zobrazení, seriály ukazují také dobré, tedy prosovětské Poláky. Jedinou organizací kladoucí Němcům účinný odpor je tedy Lidová armáda - polská komunistická podzemní armáda - Armia Ludowa - (toto heslo v češtině bohužel neexistuje - pozn. Pedro), která v Lublinu podporuje hrdiny "Wojennej razvědky". Avšak aspektem, v němž se nejvíce projevují polské komplexy Rusů, jsou vztahy se ženami. Polky jsou ukazovány jako nepřístupný - z důvodu kulturních rozdílů - objekt povzdechů sovětských vojáků a důstojníků, kterými jednoduše pohrdají. 

   Pro útěchu - negativní stereotyp se týká rovněž Litevců. V seriálu "Směrš": záminka pro zrádce", se litevští  Lesní bratři  stále opíjejí samohonkou a pokud naplánují nějakou akci, pak jde o nápad na vyvraždění vlastních krajanů v kostele - tak, aby vina padla na sověty. Na štěstí Směrš provokaci zmaří a litevské katolíky před banditským podsvětím ochrání. Finové jsou pak ukazováni jako viníci rozpoutání "zimní války" v letech 1939/1940 mezi SSSR a Finskem. Současná ruská historická věda jim zjevně nemůže odpustit účinný odpor proti pohlcení do stalinovského impéria. 

   Teď však je čas na nejdůležitější otázku - kde k čertu jsou v seriálech hitlerovci, vždyť SSSR nakonec válčil s III. Říší? 

   Seriálový obraz Němců - to je majstrštyk úhybných pohybů, který jasně vystihuje dnešní poslání filmových produkcí, neboť Berlín je hlavním obchodním i politickým partnerem Moskvy v Evropě. Proto hitlerovská armáda v seriálech válčí neobyčejně nerada - protože musí, avšak nechce - tvoří pozadí pro operace Abwehru a zejména pak SS a Gestapa. Podle ruských scénáristů a historiků právě tyto subjekty vedly válku v SSSR. 

   Obraz obyčejného německého vojáka je tedy neutrální, některé postavy vzbuzují sympatii, protože aktivně pomáhají obyvatelstvu okupovaných území. Týká se to vojenských lékařů a potomků ruských Němců. Naproti tomu důstojníci SS a Gestapa jsou ukazováni jako fanatici, nešetřící ani své občany, jako v seriálech "Protioperace" nebo "Rozvědčíci: poslední bitva". Přesto však televizní produkce berou hitlerovskou ideologii a fanatismus jako vedlejší dějové téma. Koncentrují se na klasický souboj dvou vzájemně důstojných soupeřů - zpravodajských služeb III. Říše a SSSR.


Zpětný efekt

To se ruských filmařů zmocnil patriotický amok nebo několik desítek režisérů z několika hlavních televizí dostalo stejný nápad jak ukázat válku? Ne, v námětech je zřetelně vidět ruka Kremlu, který shora nařídil takto naložit s historií. Příčina je jednoduchá - podle sociologických průzkumů více než 80 procent Rusů čerpá svoje znalosti o okolním světě z televize. Na důsledek seriálů není tedy potřeba čekat, 90 procent ruských občanů podpořilo agresi vůči Krymu a podporuje aktivní účast své země ve válce na východní Ukrajině.

   Nemělo by se přitom zapomínat, že ruskou televizní propagandu sleduje značné procento Ukrajinců a Bělorusů a válečné mýdlové opery se dostávají do domácností prakticky celého Společenství nezávislých států. Je samozřejmě možné zachovat se jako Gruzie, Moldávie, Ukrajina nebo pobaltské státy,  které zakazují šíření ruských kanálů na svém území právní cestou. Avšak problém je hlubší, protože kremelská TV vymývá mozky intelektuálně nevyzrálé a slabě vzdělané mase Rusů. A jde pouze o fragment Putinovy dějepisné politiky, jejíž součástí je též "sjednocená" interpretace výuky dějepisu ve školách, zavádějící např. glorifikaci stalinismu. 
  
   A jak vypadá dějepisná praxe? Když novináři z ruské nezávislé TV Dožď  - телеканал Дождь - položili Rusům otázku, zda stálo za to bránit Leningrad za cenu milionu zemřelých hladem během hitlerovské blokády města, Kreml rozpoutal veřejnou štvanici s cílem zničit poslední relativně nezávislou televizi obviněním z hanobení vlasteneckých hodnot. A jak vůbec hovořit o šancích ukázat řadovému Ivanu Ivanoviči polský pohled na II. světovou válku. 

   Nakolik efektivním mechanismem je polsko-ruská komise pro obtížné záležitosti (<i>Polsko-Rosyjska Grupa do Spraw Trudnych, rus. Российско-польская группа по сложным вопросам</i>), která se zabývá zbavováním "bílých skvrn" ve společné historii lživého nánosu? A obdobně - zdalipak plní svou roli polská kulturní nabídka v Rusku? Polská vysoká kultura a historický odkaz se dostávají spíše k ruskému inteligentovi, který i tak má na toto téma názor odlišný od státní interpretace. Problémem je tedy proniknutí k tzv. putinovské supervětšině, složené hlavně z nekritick ých obdivovatelů válečných seriálů. 

   A co horšího, již je patrný zpětný efekt tohoto typu televizní výchovy. Podle nejnovějších výzkumů více než sto tisíc ruských uživatelů internetu považuje udatného čekistu Strelkova, velícího separatistickým bojůvkám na východní Ukrajině a "statečného partyzána" Běse-Bezlera, za zosobnění cti a vlastenectví, jakož i za vzor hodný následování a propagování. 

   Mnohem více nebezpečné je zpětná vazba v ruské politice. Michail Děgťarjov, poslanec Dumy za Žirinovského stranu, nedávno vystoupil právě s návrhem na nahrazení demokratické vlajky Ruska imperiální vlajkou ruského carství. Na dotaz agentury Lenta.ru, zda se neobává negativní - protože historicky odůvodněné - reakce Polska, Litvy a Finska, odpověděl: plivu na polské carství a finské knížectví. Impérium - to je naše historie. A dodal: když bude potřeba, tak vysvobodíme Evropu po třetí (po prvé v roce 1812; po druhé v roce 1945). Dobudeme Berlín a Paříž, o Varšavě a Helsinkách nemluvě! 


Robert Cheda dla Wirtualnej Polski

Přeložil PEDRO


Zdroj:


====================================================

Poznámka Kocourova:

  Pedro mi včera pozdě večer poslal překlad ve formátu *.doc - editor příspěvků je z toho formátu vždy zmaten, takže jsem musel typografii udělat znova. Ale to vůbec nevadí - vyvěšení jiného názoru může být jenom zajímavé.

   Jen bych chtěl podotknout, že tady na svém blogu nijak neobhajuji Rusko. Ten stávající ukrajinský konflikt je hlavně bitkou informační - a tam se "naše" strana dopouští velkých faulů. Ty mi vadí. 
Jakých se dopouští Rusko není tu v Kotlince tak patrné - i když je jisté, že nějaké budou. A patrně velké jak Rusko samo. (Brát si na paškál "Hlas Ruska" snad nemá ani smysl. Ostatně každý si tam může počíst je to český Hlas Ruska.) 

Nakonec - je pouze naše "západní" hloupost, že Rusko podceňujeme. Ruský medvěd nebude tančit tak, jak EU a USA píská. Nemusí, na to je moc veliký. Jak moc je veliký patrně poznáme o něco později. Doufám, že ne příliš pozdě.

Sankce uvalené na Rusko se už teď obracejí proti nám. V první fázi na tom jako občané vyděláme - přetlak zboží způsobí jej´ho zlevnění. V druhé fázi Rusko orientuje svůj obchod spíše na východ - tedy rozhodně mimo EU a USA. Nevím, jak bychom zrovna na tomhle mohli vydělat. Budeme těžko shánět nové trhy a budeme muset jít s cenou dolů - pokud chceme udržet export na jakési rozumné úrovni. Zbytek světa si ale uvědomuje, že prodávat musíme - pokud nechceme zažít recesi.A bude tlačit ceny dolů. 

  "Car" Putin má (podle české TV!)  86% podporu obyvatelstva. To je opravdu dost. Rusovém jsou hrdí na to, že se Putin dokázal "vzepřít Západu" a jsou "pro úspěch věci" ochotni si i utáhnout opasky. Nakonec - jsou na tu isolaci dlouhá desetiletí zvyklí. A isolované, nespolupracující Rusko, které EU a USA  aktuálně nepotřebuje je dost nebezpečný stát.

Můj názor: Vyplácali jsme všechny karty najednou a za chvíli už nebude čím proti Rusku trumfovat. Jaká esa má v rukávu Putin se dozvíme později. V zimě.   



54 komentářů:

  1. Konsternován. Naprosto.
    Ještě podstatně horší, zoufalejší, nebezpečnější, bezútěšnější než jsem (už stejně) čekal.
    Dík, Pedro! Už doporučuju všem svým blízkým na téže vlně. A mmch, krásný převod. A to neříkám často! A nedělal jej profík - linguista. Paľcí vvěrch!
    A já su teď ponořen po uši do podrobného líčení zemědělského roku, prací na poli i louce, ve stáji i chlévě, desítek zařízení a mašin, desítek druhů plodin a plevele atd. atd. v první třetině století na rozhraní Moravy a Čech, z jazyka tehdejších tamějších obyvatel (v kurentu). Včetně místních názvů všeho možného. Co nelze nikde (míním nikde) najít. Ale já to zvládám, jak buldok. Co je proti tomu nějaká beletrie ap., je vám to jasné? Můžu si dovolit jednou být na sebe hrdý. Že? Stejně to nikdo nebude vědět... Livius radí pensare virtutibus vitia - vyvážit vady přednostmi. A ne? Již staří Římané - tož co kúrňa, ogaři!

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, jak v diskusi pod předchozím článkem správně píše Drak, dnešní mladoši často nemají ani nejmenší ponětí o poměrně nedávné historii. Před několika dny jsem se na Viasat History díval na dokumentární pořad o dobývání Sibiře. Když moskevské knížectví (od roku 1547 ruské carství) dobylo širé prostory až po Ural, počínaje rokem 1581 vyrazily kozácké výpravy na Sibiř. Jedním z vůdců kozáků był Jermak (ледокол Ермак, partyzánská skupina Jermak, …). A jako američtí osadníci proti indiánským kmenům, i kozáci využili svou technickou převahu nad sibiřskými národy. Něnci, Burjati, Inguši, Samojedi, …. - neměli proti moderním (dnes se nad tím slovem usmějeme) zbraním kozáků šanci http://www.karlin.mff.cuni.cz/~zemlicka/Data/8e.htm. A jako v boji proti Indiánům se mocnou zbraní ukázala whisky, tak na Sibiři sehrála stejnou roli vodka. A tak kozáci dorazili až na Aljašku, kterou roku 1867 prodal car za 7,2 milionu zlatých dolarů Spojeným státům.
    Takže to přírodní bohatství - zejména zemní plyn a ropa - kterým dnes Putin drží pod krkem Evropu, je uloupené bohatství sibiřských národů (nebudu zde rozebírat, co v historii naloupili po celém světě Španělé, Portugalci, Britové, Francouzi, Holanďané, Belgičané, …).

    OdpovědětVymazat
  3. Pár poznámek:

    1. Rusové tak trochu "podle sebe soudím tebe" - viz zcela reálná infiltrace USA (a dalších zemí) kdykoli k tomu měli příležitost.
    Můžeme vzpomenout "atomové špiony", protiválečné hnutí v USA, hlavně za vietnamské války, řízené agenty KGB, i třeba M.L. Kinga, v jehož blízkém okolí byli agenti KGB taky (jeho projevy patrně psali odborníci z této organizace, včetně nejznámějšího "I have a dream...").
    Ty seriály bychom měli chápat jako návod k zacházení s osobami, na které padá podezření ze spolupráce pro Rusko. Např. bojovníky proti jaderným elektrárnám nebo proti průzkumu ložisek břidličného plynu :-)

    2. "Polský komplex" jednoznačně mají, protože byli mnohem slabším Polskem vypráskáni (ČSR tenkrát z Benešovy iniciativy vyhlásilo neutralitu a zablokovalo dodávání vojenského materiálu pro Polky přes naše území, což byl jeden z důvodů jejich následné spolupráce s Hitlerem).

    3. Kdyby Němci nebyli naprosto blbí, tak by využili antibolševické neruské i ruské obyvatelstvo okupovaných částí SSSR jako zbraň proti bolševikům. V takovém případě mohly válku proti stalinskému SSSR vést miliony "vlasovců" a většina Němců mohla zůstat sedět doma a makat ve zbrojovkách.
    První reakce neruského i ruského obyvatelstva na Němce byla skutečně ve stylu "osvoboditelé od bolševiků", takže v tomhle ty ruské seriály moc nepřehánějí, spíš utajují příčinu: že Němcům dalo zatraceně moc práce, aby lidem dokázali, že jsou ještě větší zlo než ti bolševici.

    OdpovědětVymazat
  4. Historik naprosto potvrzuje bod tři. Neuvěřitelné. Tak vzdělaný, inteligentní, chytrý národ. Jojo. Prošustrovat (jak by to sakra bylo in deutsch?) takovou příležitost na stříbrné míse.

    OdpovědětVymazat
  5. ...nebudu zde rozebírat, co v historii naloupili po celém světě Španělé, Portugalci, Britové, Francouzi, Holanďané, Belgičané,...
    píše Pedro.

    Ale to je právě "Tovjeho syndrom". "Ovšem na druhé straně..."
    "Hoď kamenem, kdož jsi bez viny!"

    OdpovědětVymazat
  6. Vezměme to z druhé strany - sice 80 % Rusů zcela nekriticky adoruje slunéčko jasné Vladimíra Putina (Larry Linville by koukal, kdo zdědil přezdívku jeho nejznámější filmové postavy), ovšem celá pětina Rusů tu šovinistickou prapagandu tak zcela "nežere". Odhaduji, že pokud se týká početního poměru, mohlo to být podobné před WWII ve III. říši. Bohužel na ty tupolebce, co podlehli kouzelné flétně novodobého pištce z Hammelnu, těžce doplatila i ta pětina (a s ní bohužel i další desítky milionů lidí po celém světě - http://en.wikipedia.org/wiki/World_War_II_casualties), co ho vůbec nemusela, ale byla přinucena mlčet (a určitě i doma před svými dětmi - tady se historie opakuje v malém). Bude se opakovat i ve velkém?

    OdpovědětVymazat
  7. Dovětek k předchozímu: Я другой такой страны не знаю, где так вольно дышет человек..

    OdpovědětVymazat
  8. To Pedro:
    Radek Velička je "poněkud rozrušen" - bude lepší si ho přečíst, až se přestane třást vzteky. Navíc tenhle web není moje parketa. Vztek a nenávist vede právě k takovým událostem, jakých jsme dneska svědky.
    ===
    A dotaz: Co s tím má společného JUDr. Vyvadil?

    P.S.: Možná bych byl na Rusko víc naštvaný, kdyby mi tohle pořád nevnucovala propaganda. Ta naše, evropská i americká - stejně prolhaná, jako ta ruská. O konfliktech většinou píší lidé, kteří vidí mrtvoly tak leda v amerických hororech. Jakmile mi někdo začne lhát a já na top púřijdu už mu nedokážu věřit, všechno si kontroluji (pokud to jde) a beru se značnou rezervou. A některé zdroje jsou podezřelé už z principu - například Hlas Ruska.
    Je to tak, jak jsem už tu psal : "Čeho je moc, toho je příliš!"

    Nikdo z nás neví, kdo má větší pravdu. To neví ani lidé na Ukrajině. Každý tam má tu svou pravdu, ale finálně bude mít pravdu vítěz.

    OdpovědětVymazat
  9. Pf: p r a v d a nemůže být ex definitione menší či větší, vlastně ani ne částečná. Buď je či není a šlus ende damit.
    Mít pravdu se po německu říká výstižně, okouzluje mne to od dětství - recht haben: "míti právo". Jojo... Celý přístup toho národa k světu - mám právo, možnost něco učinit = mám p r a v d u !

    OdpovědětVymazat
  10. K lingvistům:
    Když je něco "pravděpodobné" tak to vlastně znamená co?
    Tvrzení, že je pravda binární se mi hrubě nelíbí. Nenacházím tady kolem sebe jen čisté pravdy a nepravdy.
    Žádná pravda není absolutní (pokud je sdělení komplexnější než provaz se utrhl / neutrhl. A i tam může v praxi nastat nějaký mezistav...
    Ale pravda - nejsem (a nikdy nebudu) filosof.

    OdpovědětVymazat
  11. Malá poznámka k poznámce kocourově:

    Svojí debilitou - zelená hnutí, protijaderné aktivity, zákazy prospekce břidličného plynu, a našlo by se asi i další, Evropa ruského medvěda vykrmovala.
    Proč mi to připomíná ono okřídlené (teď nevím jestli Stalinovo nebo Gottwaldovo) "prodáme vám i ten provaz, na kterém vás nakonec oběsíme"

    OdpovědětVymazat
  12. Prodají nám i ten provaz, na kterém je nakonec oběsíme. Pronesl přinejmenším jednou Kléma. Ale možná to už nějak napsal sám guru Karl M., on to mohl citovat x parafrázovat. Škoda, že už předloni odešla má tetička, pravá ruka Ríši Slánského.

    OdpovědětVymazat
  13. To StK:
    Zapojuji se jen málo, spíš jsem takový čitatel z povzdálí, ale pokud bych mohl nabídnout jedno maličkaté rozlišení Rusko versus civilizovaný svět: v civilizovaném světě oficiální instituce nikdy nenahání vládu neposlouchající novináře či filmaře a dokonce jejich tvorbu občas i podporují. Máte dojem, že by taková Jane Fonda mohla žít v Rusku, kdyby se nechala fotit, jak střílí z německých či US zbraní na rusy? Nebo Steven Seagal - koncert na podporu Ruska v triku s Putinem. Obávám se, že by dopadli asi jako chuděra Politkovskaja.
    A zase honem do dáli... 8-D

    OdpovědětVymazat
  14. Co jest pravda?
    No, vrátíme-li se ke kořenům, je pravda odvozena od základu prav- správný (křivda od kriv- špatný; pro směry se používaly základy desn- a lev-). Původně šlo tedy o činění dobra, správných věcí. Takhle to chápal ještě Hus.
    Silně zkráceno, zjednodušeno, osekáno.

    OdpovědětVymazat
  15. Nejspíš ano Jiný Honzo",
    v Putinovsku jdou na věc přímo, bez obezliček. A státní mocí.
    U nás, ve svobodné západní zemi to řešíme pomocí žalob, které na lidi s nekonformním názorem podají "užiteční idioti". Viz poslední případ Okamura jeho názor na koncentrák Lety a spoustu podobných. Alwe i soudy si občas "omočí".
    Pravda - nemáme vlastní Sibiř a ani ty lidi ve skutečnosti nezavíráme. Však jsme taky vyspělá demokracie! Dehonestace v médiích a "vyřazení ze slosování" většinou stačí k tomu, aby zmlkli.
    Ale taková nenápadní dehonestační kampaň proti židům a Izraeli vlastně běží kontinuálně. Jenže je jednak pod úrovní, kdy se "musí něco udělat" a za druhé se to už stalo v určitých kruzích téměř normou. Pod praporem "multikulti" a "hyperkorektnosti" se skryjí různé nenávisti.

    OdpovědětVymazat
  16. Seagal - zůstal jsem nad novinama s otevřenou hubou. Jak se tak někdo slavný bleskově, zcela zbytečně, absurdně, ukáže jako vůl. Jistý Gérard D. - totéž, že? Proboha... A Hanoi Jane - něco takového provádět vlastní zemi, svému národu - nelze komentovat.
    Chápala vůbec, že vše tam se děje v intencích Moskvy? Ovšem nevím, co by bylo horší. Jestli ano či ne.

    OdpovědětVymazat
  17. Nicméně: Ať už je "pravda" na kterékoliv straně, tito "populární umělci" vyjádřili svůj názor. Čímž se podle některých "odkopali", podle jiných je to jejich protest proti informačním zvěrstvům, které si my demokratický a svobodný západ provádíme na "vlastním území". Myslím tím všemožné falešné zprávy a podobně. Ne, že by z druhé strany byla situace jakkoliv lepší,. Ale už jsem tu psal: Chceme-li kamenovat, musíme být sami bez viny.
    Nebo je už i Bible "putinovská propaganda"?

    Nakonec zajímavý postřeh: reinkarnace panslavismu.

    OdpovědětVymazat
  18. Pedro, ze své neznalosti původního autora výroku se kaji, na svou omluvu nemohu uvésti nic neb by vše znělo jako výmluva (mé vzdělávání skončilo před rokem 1989 a trvalo o dost déle než 9 let). Stojím si ale za jeho aktuální modifikací, že nákupem plynu od Ruského Medvěda (a vlastně výraznější vazbou na kteréhokoli z producentů) si kupujeme i provaz, kterým se nás bude snažit přidušením přivést k poslušnosti pokud bychom dělali potíže. A s ohledem na naši významnost vzhledem k jeho produkci i pro výstrahu uškrtit.
    Jenže já neumím na povel vyjadřovat vděčnost.

    OdpovědětVymazat
  19. To, že tu nakoukne víc lidí je zapřičiněno tématem - obyvatelstvo Kotlinky se (jako obvykle) rozdělilo na dvě části, jedna Rusko pudově nenávidí a hledá, jak mu alespoň slovně zatopit (a Rusko ji dává k tomu dost příležitostí), druhé části zase leze na nervy zpupnost a neupřímnost "Západu" a USA s tím vším vymýváním mozků ovčanů nejen z Kotlinky. (Dříve narození to znají jen v opačném gardu.) Sem tam si někdo všimne i velmi podivného chování ukrajinské věrchušky, která je naprosto zaslepená vztekem. Protiruským a jek se zdá, dokonce i protievropským. (Zakážeme transport ruského plynu do Evorpy.)

    To zvýšení zájmu není způsobeno zvýšenou kvalitou blogu. [;>/

    OdpovědětVymazat
  20. Kocoure, nedivte se těm Ukrajicům, alespoň pokud jde o vztahy k Rusku a EU.
    Ad vztahy s Ruskem:
    Komunistická (rozuměj ruská) politika způsobila na Ukrajině mimo jiná zla i několik vln hladomoru, počet obětí se jen odhaduje. Co jsem četl, tak pro hladomory ve dvacátých a třicátých letech je dolní odhad 3M, horní 15M. To odpovídá něco mezi 5 a 25% obyvatelstva. Hůř dopadli jen jen Židi na Německem okupovaných územích. A menší hladomory měly být ještě koncem čtyřicátých let.
    A pokud jde o EU, tak dokud není potřeba plnit, slíbí leccos, ale skutek jde tak, aby na poskytnutí pomoci vydělala.

    OdpovědětVymazat
  21. Kapitáne, já se vůbec nedivím.
    A kapitánské zhodnocení je velmi myslím přesné. Nicméně - kdyby nenechali (EU, USA) tak vybublat Majdan a naopak povolili referendum o "výchdním území", o dílčí autonomii třeba, hodně lidí by nemuselo dneska umírat.
    A jak tvrdím, Doněcká oblast je dnes už pro Ukrajinu (jako národ) ztracená. Nakonec se jí možná rádi zbaví - tak za patnáct, dvacet roků. Odpor obyvatelstva k vládě v dalekém Kyjevě bude latentní, ale permanentní. A nedůvěra kyjevské věrchušky k těm "odpadlíkům na východě" taky.¨
    Asi jako u nás k Němcům i Rusům. Okupanti. A zabili mi strejčka.

    Navíc se mi pořád vtírá do hlavy jedno sousloví. Kyjevská Rus.
    Jeden můj kolega v Ústavu je Rus z Kyjeva. Je na rozpacích, kam se přiklonit.

    OdpovědětVymazat
  22. Je ztracená, potvrzuju. Ne-li de facto, pak psychologicky, politicky, reputačně. Jednoznačně. Na tom nic nemění, jaká je a jak se chová druhá strana. Jejich Sudety. Cum grano salis.
    Kijev - mať Rossii. Pěrvaja, nastojaščaja, pravoslavnaja Rossija. Rus maťuška - Kijevskaja Rus. Da i vsjo. Čego že bolje?

    OdpovědětVymazat
  23. Na cestě na východ je Hercules Holandského královského letectva G-988, registrovaný jako linka NAF 24. V této chvíli přeletěl severně od Frankfurtu/Main.

    OdpovědětVymazat
  24. To je pěkné, Pedro. Ale co ten Herkules G-988 znamená?

    OdpovědětVymazat
  25. Že holandští vojenští piloti díky letu Malajských aerolinií, "zastsvenému" nad východní Ukrajinou, nalétají spoustu letových hodin nad střední a východní Evropou, kam by se jinak v rámci letového výcviku nikdy nedostali - brutálně řečeno....

    OdpovědětVymazat
  26. To je právě to, co ve mě vyvolává nekonečný smutek, Draku.
    Lži a vymývání mozků na všech stranách. Když jedinec nepodlehne propagandě jedné (kterékoliv) strany a nezačne opakovat její mantru (romány "1984" a "Farma zvířat") stává se jednak podezřelým, jednak cílem osobního přesvědčování aby se "zařadil". Zdá se, že je "méně špatné" být na opačné straně než být MIMO (nesmyslný) spor.

    No a tady je hned několik lidí "mimo" - tedy "mimoňů". Kdo totiž používá vlastní hlavy, je nebezpečný všem "straníkům". Všem stranám. Protože si nutně povšimne právě toho faktu, že "bez viny" tu nenajdete nikoho. A soudit kdo má na hlavě "větší kus másla" je zbytečná námaha. Je to nedůležité.
    ===
    Pokud jste někdy viděli nějaký americký film z doby II. WW nebo vietnamské války musíte uznat, že propaganda tam vložená není o nic chytřejší, než ve filmech sovětských. Ostatně ani filmy, natáčení v Německu nebyly lepší. Nebo filmy polské - "Popely" třeba. Tím nechci říct, že to jsou filmy špatné. Některé jsou vynikající. Ale jsou propagandistické - takže sovětské / ruské seriály nemohu vybočovat z řady. Ostatně: "Okres na severu nebo Kamenný řád - to nebyly agitky? [;>)

    OdpovědětVymazat
  27. Vyloučím li pohádky, myslím že se nenajde v tuzemské poválečné produkci film, který by nebyl agitka. Někdy buldozerově prvoplánová, jindy jemnější, někdy možná i vtipná a inteligentní. A někdy i ty pohádky ...

    OdpovědětVymazat
  28. Být MIMO, neboli být MIMONěm / StK:

    Jsem MIMONěm dobrovolně a jsem jím docela rád, jsem na to tak trochu hrdý a jsem takhle sám se sebou spokojen :-)

    Být MIMOŇ(em) je v podstatě dar, byť mnohdy není lehké ho unést a člověk se někdy trápí tím, co vidí a slyší, ale je to mnohem lepší, než když člověk chodí po světě a ta hlava je mu dobrá tak akorát k tomu, aby mohl přijímat potravu, nepršelo mu do krku a viděl trochu na cestu a případně ještě aby měl čím kývat. Smutný úděl, byť postižený si to většinou neuvědomuje. No a od toho dění kolem, je dobré, ne-li vyloženě žádoucí, držet si určitý, aspoň minimální odstup. Sice na jedné straně při tom hrozí, že se jeden může stát cynikem, ale na té druhé je to lepší, než se z toho okolního dění zjevit. To, že se jeden nestal cynikem se pozná z toho, že ještě pořád mu není srdečně fuk, co se kolem děje.

    OdpovědětVymazat
  29. (Ne)závislost umění / kapitánu Nemovi:

    Snažil jsem se vzpomenout si na něco z filmové tvorby mezi lety 1948 - 1989, co by mi nepřipadalo jako agitka. A jak říkáte, aspoň něco velmi jemného bývalo i v těch věcech o panu Tau, Arabele, nebo dalších pořadech pro děti a pohádkách. Tam ale aspoň převládala jemnost a vtip, ale označit to za nezávislou tvorby by rozhodně nešlo.

    Tvorba polistopadová je poznamenaná pro změnu komercí a snahou dílo zaručeně prodat, čímž mnohdy jeho kvalita trpí, aspoň v mých očích.

    Ta závislost tu ale je, ať už na vůli strany, nebo na milosti trhu... Ta tržní je ale přeci jen o něco lepší.

    OdpovědětVymazat
  30. Cynik... tohle nebudete tušit: z kýón = pes. Kynikós = jako pes. ?

    OdpovědětVymazat
  31. Jakube, Diogenes bydlel v sudu a takto se v antice řešily psí boudy. A jeho oponenti říkali, že když žije jako pes a chová se jako pes, tak je pes (odtud cynik, původně filosofický směr, později spíš označení morálního úletu).

    OdpovědětVymazat
  32. No vida.
    No a to je fajn, když je brána na milost aspoň dětská tvorba... dyť z poloviny vznikala nad mým městem.
    Samozřejmě. V režimu, který předem zadem vše kontroluje, reglementuje, dozírá, cenzuruje, jsou filmy, knížky, vše pro děti ostrovem volné deviace - (C) JS.

    OdpovědětVymazat
  33. Jako pes? / Jakubovi S.:

    To s tím psem jsem opravdu netušil. No ale , pokud vím, tak na lidi kolem neštěkám a ani je nekoušu, o očůrávání kandelábrů ani nemluvě, takže s pejsky asi nebude mít moje chování mnoho společného :-) Koušu jinak rád, ale do jídla, zejména do mořských potvor a dobrých stejků :-) Pravda, když jsem krmen propagandistickými kravinami a jsem plísněn, že se netvářím nadšeně a nehýkám nahlas nadšením, dovedu být i hodně kousavý až vyloženě sžíravý, že by to pocházelo původně z toho? No já ten můj cynismus beru jako tu intelektuální variantu cynismu, tedy jak už bylo řečeno výše, jako sebezáchovný odstup, abych se ze všech těch tupounů a padouchů kolem sebe nezjevil :-) To je záležitost velice prospěšná pro zdraví, zejména to duševní, věřte mi ;-)

    Docela by mi zajímalo, jak to s vývojem toho slova je, zda je to posun pojmu v čase, nebo je to ještě nějak jinak. Ale to není tak zcela moje parketa ;-)

    OdpovědětVymazat
  34. Cynismus Draku
    je ochranou vlastní osobnosti proti nesmyslnému počínání okolí. Dalším stupněm je sarkasmus - to už člověku nic nevadí a má z toho jenom pr... ...prču.
    Tam já spěji mílovými kroky. Když čtu ty "vášně neinformovaných blbů "v diskuzích na webu (a ani neumějí pořádně česky!) nebo na demonstracích (nevědí, proti čemu vlastně demonstrují a proč!), nic jiného než dělat si z nich srandu se nedá. Brát tohle "ovčanstvo" vážně - to je na šlicku. (O věrchušce nemluvě).
    Že, Jakube?

    P.S.: Přečtěte si dnešního Tomáše Haase na NP. Nic nového - ale potvrzení vlastních závěrů vždy potěší.

    OdpovědětVymazat
  35. Zavtra, zavtra, nur nicht heute... Brou. Velmi brou.
    Právě jsem dnešní dávku sil vyčerpal převodem oslavného čtyřverší na německý (rakouský) selský stav od A. A. hr. Auersperga, co psal před 150 lety pod jménem Anastasius Grün/Zelenec:
    Nechť strom ve vrcholu třeba chorý, / Jen když kmen, kořeny chorob prosté; / Koruna se v bouři chvěje, sténá? / Jen když ze základu pevně roste.
    (Mag der Baum in seinem Wipfel kranken, Wenn nur Mark und Wurzeln sind gesund, Mag im Sturm die Krone zitternd wanken, Wenn nur unten fester, sich´rer Grund.) Tož tak.

    OdpovědětVymazat
  36. To napewno tak! Oczywiscie.(Asi blbě napsáno.)

    OdpovědětVymazat
  37. Tak, zgoda, přečtením článku pana Tomáše Haase jsem si též potvrdil své závěry.

    OdpovědětVymazat
  38. Pro Jakuba - i když to bude číst až v neděli:
    Ta "obrozenecká" poesie se mi dost líbí! Nebylo by víc (ale raději česky)?

    OdpovědětVymazat
  39. Jakube, co bývalo už není.
    Dětská tvorba byla před propagandou trochu chráněna za minulého režimu, ale už není. Je pravda že to nesleduji podrobně, ale co jsem si všiml, tak na děti cílí propaganda duhová, takové ty různé agitkové pohádky jak dítě žije se dvěma maminkama nebo tatínkama a jak je jim dobře. A to je hnus. Tekutej fialovej hnus.
    Stejně jako to, co se rozpoutává okolo adopcí dětí homo. Zatím, podle salámové metody se argumentuje tím, že se týká jen dětí jednoho z homo partnerů, který si do soužití přivede své dítě a potom zemře, tak že by měl dítě získat ten druhý, na kterého si zvyklo, že je lepší aby bylo s homo než v ústavu. Nějak se nebere potaz, že někde musí existovat jeho druhý biologický rodič. A jak často taková situace nastává.
    Jak se vůbec homo, tedy s ohledem na praxi při svěřování dětí do péče při rozchodu partnerů zřejmě převážně lesba dostane k vlastnímu dítěti? Pod vlivem touhy po dítěti dočasně potlačí svou orientaci a užene nějaký protějšek. Je ale úsměvné že zastánci argumentují tím, že protějšek (otec) byl násilník a alkoholik.

    Na to se pouze dá souhlasit s klasikem, že doba vymknutá z kloubů šílí.

    Nemám nic proti minoritám (jakýmkoliv), ale vadí mi, když svůstyl prosazují jako lepší a cennější a znásilňují majoritu.

    OdpovědětVymazat
  40. Jistě že se prosazují. Přece Baník je nejlepší (nebo Sparta, Slávie, Kometa, komunismus, nacionalismus, liberalismus atd.)
    Protože MY (t.j. i já) jsme nejlepší, nejsprávnější nejbohulibější...
    Že se to nelíbí těm druhým (ostatním?) No a co?
    Ale je jednodušší se přihlásit k opačné (nepřátelské) skupině (v množství je síla) než podotýkat, že to celé je jenom takové vytahování se nad druhé.

    Mám mezi gayi několik spolehlivých přátel. Ale to jejich předvádění se v různých "Pride Parade" je poměrně hnusný hnus. Veřejný hnus. Dokonce i pro ně. Ti chytřejší ví, že si tím nadělají nepřátele i z lidí, kteří je dosud tolerovali.

    Kdy se objeví skupina, která bude tvrdit, že "se zvířátky" je to nejlepší?

    OdpovědětVymazat
  41. Ještě k současné dětské propagandě / kapitánu Nemovi:

    K té duhové ještě přidejte zelenou, globálně oteplovací a také multikulturně vypatlávací. A jak je vidět na mnohých kolem 20 něco, tak i eurohujerní, za každou cenu lidskoprávní a unijně-rozšiřovací. Výsledky jsou už teď úžasné a časem budou ještě lepší.

    OdpovědětVymazat
  42. Léta je mým heslem - vyvinulo se to kdysi úplně samo, prostě mi to vyvstalo před očima: I VĚTŠINA MÁ SVÁ PRÁVA!
    Čehož zrcadlovým obrazem je: I MENŠINA MÁ SVÉ POVINNOSTI!
    Nerad hodnotím, pro sebe i druhé, věci, v nichž se nevyznám a nemám kolem sebe jejich reálnou ilustraci. Gaye ani lesby, pokud vím, ve svém okolí nemám, neměl jsem asi nikdy. Natož s dětmi. Nevím. (Cerka: Tatí - asi si o tom jenom nevěděl...) Zachovávám si odstup. Ale obdobně mám mezi přáteli něco, co nikdo z vás. A právě letošek je pro něj zásadní. Uvidíme. Nyní mu pomáhám a upravuju další cestu životem. Třeba nastíním, bez konkrétních údajů.

    OdpovědětVymazat
  43. Ano draku, máte plnou pravdu.
    Doba, kdy byla tvorba pro děti alespoň trochu chráněna skončila. U nás postupně a tiše odešla do nevědomí během devadesátých let minulého století s tím, jak začala nastupovat komerce a začala se sem tlačit ekologická a jiná "ovčansky uvědomělá" hnutí. Jen jsem příspěvek psal s homohrdostním pochodem a věcmi s duhovostí souvisejícími v podvědomí, takže jsem nedomýšlel širší souvislosti.

    Z tohoto úhlu pohledu lze dát strážcům morálky (momentálně mě napadá Rusko a islamistické státy) do jisté míry za pravdu.
    Chjo, zase ten Tovje. On je snad všude.

    Jenže, proč se cokoli, co se snažilo poukazovat na neřády tohoto světa a napravovat je, zvrhlo poté co to získalo moc a vliv, v neřád srovnatelný či horší kam paměť lidská a psané záznamy sahají?

    Nikdy by mě nenapadlo, že dám v něčem za pravdu komunistům, islamistům a dalším -istům.
    Ó Tovje Tovje.

    OdpovědětVymazat
  44. Moc korumpuje, Kapitáne.
    Moc korumpuje. Velká moc korumpuje velmi moc.[;>)
    U opiček i u lidoopiček. Protože dostat něco navíc proti běžným pravidlům je přece tak lákavé.
    "Nechci tu slevu zadarmo!"je geniální věta - málokdo si to uvědomuje. To totiž není ani tak humor, jako spíše popis axiomu.
    Vždycky jsem si říkal, že nebudu takový, abych běhal s nákupní taškou na kolečkách a sháněl zboží ve slevě. Ale dneska mě sousedka upozornila, že v Albertu mají trvanlivé mléko za 10,90. Vzhledem k tomu, že jsem včera kupoval dva litry podobného mléka za 50.- Kč (12*24,90) uchopil jsem tašku přes rameno (Ikea), odešel půl kilometru do Alberta a dovlekl tucet krabic. Za 131.- Kč. Takže jsem už taky podlehl. Není to často, není to vůbec nutné (zdaleka netřeme bídu s nouzí) ale je to lákavé. Bez ohledu na ty, po tolika letech už nesmyslné, devítky na konci. (Myslím, že tenhle "baťovský fór" už nefunguje ani na adepty Alzheimerovy nemoci.)

    No a s korupcí je to myslím podobné. Když farmaceutická korporace platí doktorům odborné konference v Thajsku a za tentom úplatek odsouzený doktor prohlásí, že to je přece normální praxe, cosi je v nepořádku. Nebo se pletu? Kdo je větší viník? Farmaceutický koncern, který se snaží doktory dotlačit k předepisování předražených a často i zbytečných léků nebo ten doktor, který to pochopitelně ví ale přesto to dělá?
    Nebo snad pacient, který si to všechno nechá líbit, protože mu to nalila do hlavy reklama a potvrdil onen doktor?

    OdpovědětVymazat
  45. Kocoure, nežijeme ve dvojkovém světě, i jeho převod na černobílou fotku má mnoho odstínů šedi. I korupce od vždy byla, všeobecně je a navždy bude jeho součástí.
    Takže každý má nějaký kousek másla na hlavě. Někdo hroudy až velehroudy (farmaceutické koncerny), jiní hrudky různé velikosti ( převážně lékaři) nebo malé hrudky či alespoň mastné vlasy (pacienti).
    A vůbec bych se nedivil, kdyby celkové množství másla bylo přibližně rovnoměrně rozděleno mezi všechny skupiny.
    Koho trestat?
    Kdo korumpuje?
    Kdo se korumpovat nechává?
    Kdo se nechal zblbnout a takový přístup vyžaduje?

    A kde je vůbec hranice, co ještě ano a co už ne? Protože vývoj dopředu jde (účinněší látky s menšími vedlejšími účinky, zvykání si původců nempcí na účinné látky, ...) a doktor se o tom nějak dozvědět musí.

    A včíl mudruj ...
    ne, svět opravdu není binární a neexistuje absolutní jistota.
    Jenže mnozí to tak chcou a potom se nudí a vymýšlí blbosti ...

    OdpovědětVymazat
  46. Čb fotografie - k mému vlastnímu údivu zde musím vyzdvihnout slovanské jazyky: zatímco my v tom ČERNOBÍLÝ (a obdobně jinde) připouštíme implicitně i něco mezi tím, všude jinde je to natvrdo, netolerantně: černá A bílá a fertyk - Schwarzweiß-Ph., blanc et noir, bianco y nero... ano, máme úžasný jazyk. Nedovolme jej tak prznit, jak to poslední desítiletí nadšeně dobrovolně provádějí tisíce mladých. MBA. Modrý abbé, Jungmann atd. by splakali...

    OdpovědětVymazat
  47. Doufám Kapitáne,
    že mne z "černobílosti" (nebo spíše "binarity") nepodezíráte. Mě, odchovance mlíkaře z Anatěvky, který má často problém určit nějakou hranici byť jen přibližně. [;>)
    Jasno v každém problému mívají lidé mladí (vzpomeňte na svůj radikalismus! - a netvrďte, že jste radikální nebyl a svět pro Vás nebyl v té době zcela přehledný)) a lidé jednoduchého uvažování. Opačným koncem palety povah jsou filosofové a někteří slouhové umělců. Ti se ke stanovení hranic musí často sami donutit - jinak se z nich stávají "právě vařené žáby".

    Jakubovi:
    Proto by se tato fotografie neměla nazývat černobílá, ale málobarevná. Já třeba často měním neutrální šedou za barvy, které se snad říká "chamois". Taková skoro "slonová kost". Barva starých zažloutlých fotek.

    OdpovědětVymazat
  48. Ach. Barva staletých rozpraskanýc orientálních minuciózně propracovaných artefaktů na rokokových stolech za šňůrou na hradech a zámcích. Šedo-bílo-béžově-nažloutle-kdovíjak krásných. A pozor, teď k vám vážně mluví kunsthistorik, jakkoliv to nevyzerá: je v ČJ jeden tón (hue!), který nikde jinde není a nelze to převést - kafébraun trochu do zelena.

    OdpovědětVymazat
  49. Kocoure,
    Vás v žádném případě z černobílosti, natož z binarity nepodezírám aniž bych chtěl kádrovat kohokoli z návštěvníků zde.
    Ale vidí se mi, že ovčanstvo tam venku si jasných binárních řešení žádá. A myslím, že není co závidět těm soudcům, kteří svou práci POCTIVĚ činí, když blízko hrany stanovit mají ANO, takto chovati ještě přípustné jest; NE, toto již hranici ostří překročilo a do směru nepřípustného padá.

    OdpovědětVymazat
  50. No právě, Kapitáne.
    Narazil jsem třeba na tohle. Pokud chce člověk pochopit, co se vlastně tentokrát seběhlo na Ukrajině, měl by si vzpomenout i na tohle. Protože události se opakují - ale nikdy ne úplně stejně.

    OdpovědětVymazat
  51. Ano Kocoure,
    také jsem si všiml toho titulku.
    To co článek popisuje, je výsledkem čehosi. Procesu dlouhého a složitého. I krvavého.
    S pár kamínky z té mozaiky jsem se seznámil. Neznám ji ale tak podrobně a nejsem mocen slova (klávesnice) natolik, abych tu mozaiku nějak smysluplně popsal.

    OdpovědětVymazat
  52. Hrob Bandery:

    Vybíjet si pudy na hrobce, nebo jí jakkoliv zatahovat do aktuálního dění, je trapné a ubohé zároveň, ať už je čí je a ať už se děje cokoli.

    Bandera:

    Měl tu smůlu, že se ocitl v blbý okamžik, na blbém místě a navíc za velice blbé situace a to vícekrát za život. Jeho cíle jsou celkem jasné a i pochopitelné, ale metody a postupy, pomocí kterých se jich snažil dosáhnout, by se daly s úspěchem zpochybnit a skalní bolševici a neostalinisté tak i úspěšně činí. O těch stalinistických metodách raději taktně mlčí, nebo je stydlivě označují za přehmaty, podobně, jako dnešní Němci o těch Hitlerových. Zkrátka to, proti čemu stál, tedy stalinistický bolševik a později Hitler, nebyla zrovna jehňátka a tomu pak zhruba odpovídalo i další dění. Na druhou stranu, ono se to ale později zvrtlo v takové ty metody "profesionálních" partyzánů a to už jim samozřejmě dobré jméno nedělalo, protože co si budeme povídat, normální člověk se nakonec smíří i s tím bolševikem, nebo jiným zmetkem, ale především potřebuje mít střechu nad hlavou, v ní teplo, něco k jídlu, něco na sebe, klid na práci a jakous takous perspektivu, že se to aspoň nebude horšit. Tohle jim Bandera dát nemohl.

    Z dnešního pohledu vzato, není ani trochu šťastné, když se začínají budovat jakési ukrajinské národní gardy, které se hlásí k Banderovi. Když už nic jiného, minimálně to, že dopustil, aby se všechno to poválečné dění na Ukrajině zvrhlo v terorizování lidí profesionálními partyzány, byla taktická i strategická chyba, získat nešlo skoro nic, zato ztratit mnohé, což se také nakonec stalo. Je pravda, že tenkrát se to asi odhadovalo o něco hůř, ale jasné to být muselo, střet se Stalinem neustál po zuby ozbrojený Hitler, jak to chtěl ustát Bandera? Tohle prostě nezvládli a obávám se, že to dnešní hlášení se k banderovským tradicím, je ze stejně nerealistického soudku, jako tenkrát. Zkrátka úplně stejně, jako tam chybí reálný a soudný odhad situace dnes, skoro na všech stranách, dnes zejména evropské, americké a ukrajinské, chyběl i tenkrát Banderovi, a podle toho, to také všechno dopadlo tenkrát a vypadá dnes.

    OdpovědětVymazat
  53. No to su rád, že člověk, co zná Ukrajinu a Ukrajince, to vidí en gros stjně jako já, co zase zná trochu historii těch nešťastných (pro každého a dycky) končin Evropy. Jedno ale musím přidat, jeden nešťastný aspekt: většina těch ukrajinských - polských - prosovětských - kdovíjakých p a r t y z á n ů vybíjela, vyháněla, vraždila ž i d y . Za implicitního i explicitního souhlasu všeho obyvatelstva (jehož součástí stejně byli).
    Ovšem kromě partyzánů z ŽIDOVSKÉ BRIGÁDY. Aj ta byla
    Nechtěl bych tam věru tehdy ani za prase žít. Jenže venkovanů východní Evropy se na jejich cítění či názory či život nikdy nikdo neptal. Buďte rádi, že (ještě) žijete.
    Zlatá střední Evropa. Přese všecko. A bude tam hůř. To je snad jasné. Na generace. Když je prvních pár tisíc mrtvých, je pokluzené.
    A Putinovi nezávidím.

    OdpovědětVymazat
  54. S těmi Ž/židy je to smutné. V tomhle bych řekl, že na území Polska a bývalého SSSR panuje v tomto ohledu ošklivý a značně zakořeněný přežitek. Ona situace ve vztahu majority k Ž/židům v tomhle ohledu nebyla ve vzdálenější minulosti zrovna růžová nikdy, za války už vůbec ne a po ní, vzhledem k prolhané palestinské propagandě také nic moc. Dnes se to paradoxně místy, až na výjimky spíš zhoršuje. Jsem rád, že zrovna naše území je v tomhle ohledu positivně vyjímečné. Vidíte, jedna z mála věcí, na které jako Čech mohu být opravdu hrdý.

    OdpovědětVymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)