Dědeček a babička nám ujídají chlebíčka!

Aneb náhradní cíle

   Lidstvo, tedy naše civilizace, je v současnosti vystavena poměrně těžké zkoušce. Pandemii velmi nakažlivého aviru způsobujícího COVID19. 

Bude spousta nakažených, bude i nemálo mrtvých, hospodářství se propadne do recese, všichni zchudnou. Doba nadbytku a plýtvání skončí. Lidé to tuší/vědí a jsou z toho (celkem právem) nervózní. 

Co je ale horší, pořád reagují stylem "Kdo za to může?!"

   Média mi začínají nějak vadit víc než obvykle. Jednak - když člověk projede snad dvacet webů, dozví se jen o něco málo víc, než kdyby přečetl začátek toho prvního nebo na sebe pustil TV. Zprávy - to jest informace jsou podobné nebo přímo stejné. Liší se jenom komentáře. 

   Ono se vlastně tak moc neděje. Někde tu "čínskou chřipku" zvládli, někde ji zpočátku popírali a teď urychleně dělají "opatření". Většinou poté, až se objevily stovky až tisíce mrtvých a deseti - či statisíce nakažených. Připomíná mi to člověka, kterým sleduje, jak se mu s kopce rozjíždí špatně zabrzděné auto, ale on uklidňuje rodinu, že se stejně samo zastaví. Nezastaví. 

   Covid-19 je viróza zákeřná - příznaky má nakažený až po několika dnech (2-15), ale nakažlivý je mnohem dříve. Pro zdravého není nebezpečná, komplikace jsou jen výjimečné, fatální je až pro nemocné, s několika jinými chronickými chorobami. Tedy většinou lidi staré. 

   Protiepidemická opatření tak sama o sobě vytvářejí napětí ve společnosti. Mladí, s malou pravděpodob nostím, že by onemocněním nějak v ýrazně utrpěli nesou s nelibostí uzavření hospod, kin, diskoték či divadel, jsou zakázáni i diváci při rozličných sportech. Některé továrny pro jistotu zavírají své montovny - i když mám podezření, že je to proto, že už mají navyráběno dost a nějaká třítýdenní pauza jim nemůže uškodit. 

Jejich subdodavatelé, dopravci atd. to ovšem pocítí velmi těžce až likvidačně. Nemají vytvořený "polštář" na překlenutí takové doby. Propouští se. 

   Cestovní kanceláře, hotely, hrady zámky a turistické atrakce obecně jdou do těžké ztráty. Divadla, muzea, filmový průmysl. Mizí spousta zajímavých pracovních pozic. Hlavně finančně zajímavých.

   Na druhé straně vzniká poptávka po dělnických místech s nižší kvalidfikací, která byla obsazena Ukrajinci, Poláky, Mongoly a vůbec zahraničními pracovníky. Ti teď do republiky nesmí, protože koronavirus.O jejich místa ovšem zájem není - to je přece "pod důstojnost" obyvatel Kotlinky. 

   Děti a studenti většinou berou stávající stav jako "druhé prázdniny". Učí se doma, sedí u počítače nebo s telefonem v ruce, baví se s vrstevníky (chatují) a říkají si, že je to docela fajn - nakonec to stejně nějak doženou nebo jim bude něco z učiva odpuštěno. Docela chápu takové rodiče, kteří řeší, jak zaplatí hypotéku, půjčku nabo nájem, když je poslali domů, bez peněz nebo se základem a oni, aby měli na dovolenou nebo mají novou TV s jeden a půlmetrovou obrazovkou, nemají nic naspořeno. To je k vzteku a divím se, že policie ještě neřeší nárůst domácího násilí. 

   Ovšem staří lidé, už většinou na penzi současnou karanténou zatím nijak netrpí. Nanejvýš, že si nemohou s vrstevníky pokecat v hospodě nebo na lavičce. Důchod jim chodí normálně a televize pro ně vysílá dokonce víc než obvykle. V obchodech mají vyhrazený čas pro své "rozvážné" nákupy a pracující nenadávají, když si spořivá babka dlouho vybírá ten největší svazek ředkviček a ještě uštípne z vedlejšího svazku dvě - tři a ty umně naaranžuje do toho svého. Nebo lakotný dědek, který si otevře tři krabičky (platíčka) vajíček a skládá si do té své ta největší vejce. (To nevymyslíš! Ale odpozorovat se to mé ženě podařilo, dokonce při jednom nákupu.) 

   A ti kteří přišli nebo správně tuší, že přijdou o místo to vidí a začne s nimi cloumat vztek. Nějak zapomenou na své rodiče a začnou si vzpomínat na dávné heslo "Dědeček a babička nám ujídají chlebíčka." Hned si vzpomenou, že ti zbyteční lidé nejen že jsou placeni z jejich daní, ale navíc mají 75% úlevu na jízdném, že jim přidali na důchodech a zatím jim ten přídavek nevzali - a oni si už nebudou moci koupit ten báječný chytrý mobil, nebudou mít tento rok ani roky příští na to Thajsko (Tam jsme, mámo, ještě nebyli a Novákovi už tam byli dvakrát!) a auto už mají taky tři roky staré. 

   Různí rozumbradové titulovaní i netitulovaní to začnou na netu snaživě rozvíjet a opatřovat teoriemi z rozličných zdrojů, aby nějak podpořili svůj názor. Třeba že karanténa nebo nošení roušek nic neřeší a způsobí "nedozírné následky" na poli ekonomickém. Socialisté začnou volat po větší spoluúčasti státu s tím, že "pracující to přece nezavinili", drobní podnikatelé vyhrožují, že to zabalí a půjdou na pracák. Opozice viní ze všeho vládu, která "dělá všechno špatně", omezuje osobní svobody jedinců, snaží se o diktíátorský režim. Prvky mezilidské solidarity (šití roušek, pomoc starým lidem) považuje za hloupé podvolení se režimu. (Dokonce jeden rozumbrada prohlásil, že nošení roušek je stejně nesmyslné, jako čištění nádvoří kasáren zubními kartáčky.) Oni (opozice) by to rozhodně dělali lépe. Neříkají ovšem jak, už jenom proto, že každý z nich má jiný názor. Jeden z nich (Kalousek) dokonce vyzývá k "ozbrojenému odporu". Divím se, že to není klasifikováno jako "rozvracení státu". Nějaký viditelný zásah proti tomu žvanilovi  by aspoň na čas trochu umlčelo žvanily z Kavárny.  Ale jen na chvíli. Touha nebýt v opozici ale, vládnout je u Kavárníků silná a přehlušuje i zdravý rozum. 

    Ultraliberálové naopak už teď veřejnost vehementně přesvědčují, že je to právě stát, který to svým přerozdělováním zavinil a volají po razantním snížení daní podpořeným teoriemi, že když se nechá věcem volný průběh, všechno se samo spraví. 

   Odpůrci EU ji obviňují, že to zavinila buď svými nekompetentními zásahy do jurisdikce suverénního státu nebo, současně, z toho, že není akceschopná. 

   Ve společnosti to ale začíná pod rouškami a respirátory dost bublat. Bohatí si už sehnali pořádný respirátor. To, že respirátor chrání jen svého nositele, ale vzduch z něj vychází bez filtrace neřeší. Jde přece o jejich zdraví, co jim je po ostatních, no ni? Až se opět otevřou hospody tak se to tam začne vzrušeně probírat. A bude se řešit "Kdo za to může!" Nepochybuji, že do několika minut najdou viníka. Oni to pochopitelně nebudou.

   Přitom všichni ti kritici nedbají na skutečnost, že kdyby se nerozšířil široce dostupný turismus, nelétalo do Emirátů se vykoupat v moři a do Itálie na lyžovačku, kdyby se nekupovaly ty nejmódnější elektronické hračky, "vytuněná" auta, která si pamatují i tvar vašeho zadku a přizpůsobí mu sedadlo, ledničky, které vám nahlásí, že dochází pivo - a některé ho přes internet dokonce objednají atd., nemusely by se spousty různých věcí vozit sem a tam po světě, aby se ušetřilo 20 centů ceny na kus, tak by ta pandemie nevznikala tak rychle a na tolika místech najednou a byl by čas proti ní nějak zabojovat. 

Ano, mnozí se už zamýšlejí, co bude po odeznění téhle "chřipečky" jinak. 

   Domovy důchodců se trochu vyprázdní, protože vymřou ti, kteří už před koronavirem měli nějaké smrtelné nemoci, stejně by za pár měsíců nebo let umřeli a potomci je odložili do starobince, protože neměli čas a nervy se o ně, dementy jedny, starat. Museli přece vydělávat, aby měli na pořádný, bohatý život. Ale počty se brzy zase spraví. Lidé stárnou. I oni budou jednou staří - pokud dožijí. Tak si to budou moct vychutnat z druhé strany.

   Hodně lidí poněkud zchudne. Někteří více než poněkud. A bude to skvělé loviště pro socialisty, kteří využijí jejich nespokojenosti ke své podpoře. 

   Mladí, znechucení z neochoty středního věku cokoliv změnit na svých zvyklostech, na své "životní úrovni" přestanou mít jejich podporu. Už jenom proto, že mladých se snížení životní úrovně bude týkat rovněž. Nadnárodní korporace zeslábnou. Věk "uhlíkových stop", „kravských prdů“ a „viditelného CO2" pomalu skončí. Také počet pohlaví se bude redukovat na obvyklé dvě, ty funkční. Ubude volných „intelektuálních radikálů“ neboť ubude peněz na vydržování různých neziskovek. Budou jiné starosti. 

   Zelený úděl se pomalu vytratí. Elektrifikace a přechod na nestandardní paliva bude vynucen až pozvolným nedostatkem neobnovitelných zdrojů. I ten plyn z břidlic jednou dojde. Energie a suroviny podraží. Nebude se tak složitě vyrábět a převážet kde co, obchodovat se bude jen s komoditami, které budou pro daný stát těžko dosažitelné. Každá země přece nebude vyrábět (a vyvíjet!) špičkové mikroprocesory. Ale auta se budou skládat ze součástek převážně místních, které nemohou být strategickým materiálem, jehož nedodáním lze ty slabší vydírat. Také potraviny budou častěji místní. Dovážet se asi budou jen ty exotické. 

   Státy, které budou chtít přežít, budou agresivnější, protože budou mít "pevnější vedení". Většinou méně demokratické. Ty, které budou trvat na široce rozkročené demokracii budou naopak slábnout, rozvolňovat se, štěpit. 

   Státy se budou snažit o soběstačnost v těch základních věcech jako jsou potraviny, voda, energetika, ochrana svého území, protože se v současnosti prakticky přesvědčují, že to za ně nikdo neudělá. Nadnárodní seskupení (EU, NATO) zeslábnou, protože jejich hraběcí rady ale žádný praktický vliv nebude skoro nikdo chtít respektovat. Sliby o finanční podpoře narazí u těch bohaších, kteří se nebudou chtít dělit s chudšími.

   Vzhledem k tomu, že se bude méně vyrábět a zánovní věci vyhazovat, začne se uvažovat i o méně časté inovaci. Inovovat se bude jen technologických a ne obchodně-reklamních důvodů. Výrobky budou muset vydržet déle, už jenom proto, že budou dražší. 

   Mnohé činnosti se ořesunou na síť. Home office bude běžný (Já takto pracuji už několik let.) Taktéž vyučování, zábava, kultura. Umění provozované "v originále " bude pro běžného občana tak drahé, že si ho bude moci dovolit jen pár (tisíc) jedinců. Nová šlechta. Umění se tím také vytříbí, zůstanou jen špičky, mezi které bude velmi těžko proniknout odspoda. 

   Jistě, vznikne underground, lidové umění, ale to nebude mít tak velkou mediální podporu, aby se masově rozšířilo. Čili zase bude divadlo "dvorské" pro bohaté a „lidové“ - pro lid na tržištích. To "vysoké umění bude lidu dostupné jen "spoza plotu", virtuálně. Literatura, hudba, tanec, video, sochařství, malířství a nakonec i ta architektura na tom budou stejně. Vzniknou dvě hladiny kultury. 

   Propojení světa sítěmi se bude muset dublovat jinými sítěmi, protože se ukazuje, že jedna síť je velmi snadno napadnutelná a její pád by mohl způsobit opravdu velký black-out. (Příkladů máme v poslední době dost.) 

Lidé si snad uvědomí, že tisk nektrytých peněz je nesmysl, který každého jednou dožene. Nastane inflace. Prostě takové peníze nebude nikdo chtít. 

   Státy velmi posílí elektronickou kontrolu nad svými občany. Velký Bratr je realita, se kterou se budeme muset smířit, pokud chceme využívat moderní techniku. Návrat před elektronickou dobu by byl možný pouze společně s návratem k tehdejšímu způsobu života a při tehdejším počtu obyvatel na Zemi. Tedy po celoplanetární katastrofě. Ale pokud k ní dojde, nedá se předpovědět skoro vůbec nic.

   Snad jen to, že 7% jednoho druhu každou katastrofu obvykle přežívá. Ale pak, časem, obvykle degeneruje a ustoupí životaschopnějšímu druhu. Jako to udělali dinosauři nebo neandertálci. A komunisté. Ti dosud nevyhynuli, jen se transformovali a změnili kůži. Za zelenou.

Co na závěr? Snad jen jedno přísloví:

Chudoba cti netratí!

A jeden odkaz k tématu: Náčelník Atapana. Zase jeden, který píše to, co já si myslím.