Rusko, náš nový nepřítel?

Autor: Schumacher

   Slyším volání „Do zbraně!“ Jenže - proti komu? Je ohrožena bezpečnost České republiky či dokonce existence Českého národa? Anebo jde o využití zdejších zdrojů pro cizí obchodní a mocenské zájmy? Kdo je naším nepřítelem? Kdo nás zamýšlí vyhubit či zotročit? Naším nepřítelem nebýval kdosi z daleka. Podle historické zkušenosti jím většinou byl soused. Výjimkou byla Osmanská říše, která prakticky byla sousedem Rakouska. V dávnějších dobách jím byly hordy z dalekého jihovýchodu. Jenže Osmanská říše, alespoň formálně, jako člen NATO je naším spojencem. Zbývá Rusko, které kdysi samo ty hordy porazilo. Což v případě například Krymských Tatarů je mu nyní omlacováno o hlavu. Jenže Rusové v užším či širším pojetí, nás nikdy nezamýšleli vyhubit či zotročit. Naproti tomu byli cílem agrese "vyspělého" Západu. Bonapartovo tažení, Krymské války. Bylo to Rusko, které okupovalo La Rochelle a snažilo se dostat přes Kanál? Nebylo to právě Rusko, na kterém ztroskotala dvě největší tažení na východ? Chápu potřebu zastavit šíření "komunistického" režimu, i snahu se z něj vymanit. Chápu tak směřující dobovou propagandu. S koncem Sovětského svazu nastal propagandistický zmatek, který však netrval dlouho.

Vyšší princip

   Je to název jednoho českého poválečného filmu, který viděl snad úplně každý, kdo má nad padesát. Vedle tlumeného holdu lidské odvaze zde Jiří Krejčík* poprvé od konce války ukázal, co zmůže všudypřítomný strach, a také zrušil falešnou iluzi o jednotě národa semknutého v boji s nepřítelem. Svůj film přitom postavil nejen na emotivně působivých hereckých výkonech, ale rovněž na výsostném režijním umění.

Žvásty hlupáků

  Dnes jsem opět udělal chybu a podíval se na TV zprávy a tam se objevují prohlášení několika našich politiků, že binární bojové látky jako Novičok (a je jedno o kterou variantu jde) se v České republice nevyrábí ani nevyráběly, neskladují ani neskladovaly. A že Miloš Zeman prý konstatováním, že to není tak docela pravda, nahrál ruským  politikům. "Putinovi". Dokonce, že to udělal na ruskou objednávku a "velezradil"   tak Českou republiku.

Jak se snadno stát „ruským švábem“.

  Někdo má rád holky, někdo zase vdolky. 

To je pravda, lidi „jsou různí“. Ale tohle zjednodušení je přílišné. Protože jsou tu lidé kteří mají rádi české buchty. Vdolky i holky. Ale taky ti, kteří nemají sice nemají rádi vdolky, ale neznamená to, že by museli milovat holky. V našem podobenství třeba gay, který chce zůstat štíhlý a žádoucí.

Skřípání kolem Skripala

   Bývalý dvojitý agent Sergej Skripal byl spolu se svou dcerou Julií otráven v anglickém městě Salisbury. Tahle věta se zdá být jedinou nezpochybnitelnou informací v následující směsi dohadů, polopravd a matoucích informací. Nebudu vypisovat anabázi téhle kauzy, jen si položím pár otázek, u kterých si nejsem zdaleka jist, zda je někdo někdy zvedne.

Džihád mysli

     Islámský stát končí jako organizace, ale nikoli jako teroristická skupina. Obávaný scénář potvrzuje i dění v Mosulu. V osvobozených, válkou rozbořených částech města žije stále i množství civilistů. Ti teď dosvědčují, že se v jejich řadách pokoušejí schovat extrémisté.

Mohammed Sinan, tamní obyvatel, džihádisty schovávající se mezi civilisty označil za tikající bomby. „Jsou připraveni explodovat nebo zorganizovat řadu útoků proti místním,“ tvrdí Sinan. Místní se teroristy navíc bojí ohlašovat autoritám. Když prý spolu se sousedy čtyři radikály před měsícem nahlásil, tři z nich byli do týdne opět propuštěni na svobodu. „Možná bude někdo z nich vědět, že jsem je nahlásil já, a pak můžu přijít o život,“ popsal své dilema Mohammed Sinan z Mosulu.

(Lidové noviny)

Co nás čeká a nemine nebo mine

Trochu toho sýčkování...
(Tohle je ale sova.)

   Dneska je první den nového roku. Protože jsme se ženou zažili spoustu slavnostních silvestrovských představení a jiných taškařic, které jsme museli odbavit a ne se tam bavit, jsme na Silvestra rádi doma v tichu a ani nás nenapadne někam jít "slavit". Ostatně není co - v našm věku. Na alkohol nás taky moc neužije, takže se rozdělíme - žena obvykle "konzumuje" televizní program (příšerný zvyk!) a já zase internet. Ještě horší zvyk. Letos bylo obé poněkud nezábavné, už dávno vyvařené a dlouho před půlnocí jsme zjistili, že si každý ve svém pokoji pokojně čteme knihy. Každý tu svoji.

   Ani z balkonu nebylo vidět nic zvláštního, Sem tam nějaký vzdálený výbuch rachejtle z "cikánské čtvrti", co deset minut auto, co dvacet autobus.

Je proč si lehat před pásy?

Poněkud hořká úvaha Schumacherova

   Republika je jen forma politického uspořádání společnosti. Z dlouhodobého historického pohledu dočasná. Víme co jí předcházelo, nevíme co po ní bude následovat. Čistá demokracie neexistuje. Co nyní je nazýváno demokracií je hybridní systém časově a místně se lišící různou vahou složek.

Co se stane, když USA napadne ČR

     Aneb smějící se bestie jsou neporazitelné!

Nastávající časy...

         polemika

Obchod se střižním zbožím a krejčovský salón v Hejnově.

Patřil německému židovi. Tedy dvakrát nenáviděné osobě. 

Od záboru pohraničí Velkoněmeckou říší se neobnovil. 

Před měsícem jsem zjistil, že ho někdo koupil. Bude tam prý hotel.

 Nad ním asi dvě stě  metrů je hotel, který je před krachem. 

O dvě stě metrů níž je další hotel, který už zkrachoval. 

Krejčí je ale až v Krnově. Osmnáct kilometrů daleko.
Prostě - chybí tu německý žid...

    Nejcennější jsou znalosti a dovednosti. To platí všeobecně. Je mnoho případů, že ti, kteří v ohrožení seděli na svém majetku v představě, že právě to je bohatství, o které je nejhorší přijít, protože dědové a dědové dědů a jejich grunt...dopadli velmi špatně nebo dokonce přišli o život v marném boji zachovat stávající řád, a naopak ti, kteří vše včas opustili a vzali s sebou jen nejnutnější, jinde uplatnili své schopnosti, znalosti a dovednosti, nejen, že přežili, ale přežili velmi úspěšně. To platí obecně i civilizačně obecně. Pravým bohatstvím nejsou užitečné statky, ale schopnost je vytvářet.

Nadcházející časy?

   Když si po celodenním pobíhání po lese vyplněném fotografováním, sběrem hub a jiných lesních plodin, kocháním se okolím a poslechem zpěvu ptáků i jiných zvuků lesa sednu na schody před chalupou a po obědovečeři nechávám odpočinout svým starým nohám i zádům, napadají mě občas myšlenky, co kdyby se naše vesnička tak nějak odtrhla od civilizace. Že bychom se náhle ocitli "Na kometě" jako v románu Julese Vernea a přestaly by fungovat systémy, na které jsme zvyklí. 

Z úvah časových a nadčasových.

Kosmos, trh, budoucnost...

Kosmický strašák. Jeden z mnoha možných.

Letecký den a jiné Augenblicky

Po trávníku se procházeli hejtman kraje a ministr Mládek.

„Hele, to je ten kretén, co dal těm vyhozenejm horníkům osm tisíc měsíčně. Škoda, že se nezajímal o nás, když nás všechny vyhodili a dali nám prd. Taky bych chtěla bejt politikem, brát ohromný prachy za nic a žádnou zodpovědnost!“ prohlásila kolemjdoucí paní na leteckém dni v Benešově.

Hloubení příkopů a jam na mamuty

Úvodní obrázek z jednoho ruského (!) webu
popisuje dnešní svět v geniální grafické
zkratce. Jak se nesprávně říká :
"A vo tom to všecko je!"

   Dlouho jsem neměl čas něco smysluplného  napsat. Ústav se rozhodl, že mě částečně exhumuje a postaví do služby. Málo času...

   Mezitím ovšem "čas oponou trhl a změněn svět!" (Tedy ten čas oponou trhá jak šílený. Jako by se tam za oponou rvalo několik lidí!)

    Nepokouším se tu něco vysvětlovat nebo obhajovat. Jen jsem za několik posledních týdnů shromažďoval odkazy z různých zdrojů. Takový "dort od pejska a kočičky" podle Karla Čapka. 

   Pokud navštívíte jen polovinu odkazů, které jsem do textu  zabudoval, nebudete mít v hlavě žádný dort, ale (ne)pěkný guláš. Ale to se časem utřepe, jak moudře pravila Astra. 

   Není totiž dobré pít jen z jednoho pramene. (Tohle říká pro změnu starý Kocour.)

Nekamenujte proroky!

KAREL ČAPEK

   Futurologie je stejně jako meteorologie věda nevděčná. Pokud se prorok dožije svého proroctví, bývá často překvapený, jak moc se netrefil. Nebo naopak trefil. V  obou případech mu to ostatní vyčítají.

Karel Čapek, na rozdíl od těch dnešních skutečný humanista, se trefoval do "fututra" velmi přesně. Jistě, že ne technicky, ale po lidské stránce. Lidskou povahu znal až moc dobře.

RUR o nových umělých lidech, robotech, kteří se nakonec stávají lidskými. 

Podobnou situaci řeší i film AI.  Romantičtěji, tak nějak "americky".

Nebo Krakatit - to je přece o atomové bombě. Včetně výčitek svědomí jeho tvůrce. Robert Oppenheimer. "Nyní se stávám Smrtí, ničitelem světů."

Bílá nemoc se ještě zcela nenaplnila - ale i na ni myslím dojde. Nějak jinak, ale dojde.

A Válka s mloky. To mě stále napadá, když si čtu o současné uprchlické vlně. Invazi "jiných". Čapek se bál útoku jiného druhu, ne lidí. A nastává útok lidí jiného druhu. Jiné kultury. Ale nenastal samočinně, ale vinou lidí. Nás samých.

Na konci (naší) civilizace ? (Otázky bez odpovědí.)

  Přijímat běžence je prý pro nás nutnost, protože populace stárne a nemá kdo vydělávat na důchody. Navíc se vlivem lepší zdravotní péče zvyšuje i věk dožití. Jediný způsob, jak udržet naši civilizaci v chodu je prý stále zvyšovat výrobu a spotřebu, tedy i populaci.

Augenblicky (2)

Roboti

   Jsou už mezi námi. Fungují na povel. Moderátorka ve studiu při diskuzi s hostem, který má jiný pohled na věc než je ten oficiální (tedy ten televizně-oficiální) najednou změní chování a začne být na hosta až agresivní, přerušuje jeho řeč a místo aby diskuzi moderovala, tázala se, tak začne hosta za jeho názory kárat. Mění téma, nenechá ho dokončit ani jednu větu. Spíše vede něco jako monolog a host ve studiu se tak stává pouhou stafáží. Po chvilce si všimnu, že moderátorka má v jednom uchu sluchátko, do kterého jí někdo snad dává příkazy, jak se má chovat. Co nesmí hostovi "dovolit".  Už nevím přesně v jakém pořadu to bylo, myslím že to byla na ČT24, ale dost mě to vylekalo. 

Robotka. Kým je řízená?

O české nenávisti

Matka Vlast volá!

   Stále mě udivuje zaťatá nenávist i k těm, kteří už nemají vlastně žádnou moc. Sice se, byť ne osobně provinili, ale většinou je jejich vina už promlčená. Často promlčená  jejich smrtí. Je to tedy vina jejich a našich otců a dědů. Ale my dále plodíme nenávistné statě, články, knihy jako bychom dokázali změnit minulost. Nedokážeme s minulostí udělat nic, dokážeme jen rozdmýchávat podobné pocity na druhém břehu. Snažíme se vykládat dějiny jen z našeho pohledu. Z pohledu jedné strany. Divíme se pak, že nás "ti druzí" nemají rádi. Třeba ony "žžžidy" nebo Čechy, Poláky atd.

Matrix dnes

   Čím dál tím více mívám při čtení zpráv (a nejsem sám) pocit deja vu,  již jednou zažitého. 

Zřejmě se jedná o nevyhnutelnou část vývoje lidské společnosti, kolo dějin, které se otáčí a za jistý čas učiní jednu celou otáčku. Věci kolem nás jsou jiné, ale přece svým způsobem stejné. Nebo podobné. 

Takže se dá zhruba odhadnout, co bude dál.   V našem Matrixu vzniká čím dál tím větší průsak do reality. Trhlina se rozšiřuje.

Pedro hlásí...

     Po delší době se mi ozval někdejší "Útulník" Pedro z Teplic. Už i na sever Kotlinky dolehly obavy z infiltrace "jinak kulturních" lidí z jihu a východu. Nejde o to, že jsou jiní. Jde o to, že se snaží a snažit budou, abychom my byli stejní jako oni - a nikoliv naopak, jak by to bylo mnohem přirozenější.