Agent Smith

  Posledních několik dní to venku přestalo vypadat jako nepovedené jaro a teď to vypadá jako nepovedená zima. To, co se děje kolem nás mi připadá rovněž poněkud nepovedené. 

Tedy dost nepovedené. 

   Už téměř nikdo nemluví tak, jak mu zobák narostl.

Politicko-korektní způsob mluvy je stejně nepřirozený, jako "ptydepe" ve "Vyrozumění" Václava Havla. Když někdo vysloví myšlenku bez toho, aby ji prohnal politkorektním, genderovým, antirasistickým a bůhví jakými filtry, stává se automaticky renegátem. Dovolil si mnoho.

Jan Hus byl takový.

A Martin Luther.

Dokonce i Martin Luther King.

A taky Martin Konvička nebo Petr Robejšek.

Vůbec nezáleží na tom, jestli mají pravdu (ať už subjektivní nebo objektivní). Odchýlili se od "písma svatého" a měli by být, i bez koncilu, mediálně upáleni.

Poučná pohádka pro pana presidenta, případně překrásnou Popelku

   Na popeleční středu vyrazil starý popelník s popelnicí a dvěma malými popelníčky na procházku do popelnicových polí. Byl krásný den, slunce popelavě svítilo, z nebe padal jemný popílek  a tak se popelníčci  radostně popelili v čerstvě napadaném popílku. Popelářské auto bylo prozatím v nedohlednu a od zpopelnělého lesa doléhalo vrkání holuba popelavého.

   Náhle se objevili popeláři. Popelníku zpopelavěla tvář a než stačil říct popel, byl i s popelnicí a popelníčky vysypán do dosud prázdného vozu. Popelářského.

Jedeme z kopce...

A zdá se, že nabíráme nebezpečnou rychlost.

   Česko je malý stát a kdekdo si na něj troufne. Tak to bylo, je a zdá se že i bude. Jenže Polsko zas tak malém není. A spolu s Maďarskem. Slovenskem (a námi) není zanedbatelnou částí EU. Před nedávnem tam proběhly demokratické volby a Poláci si svobodně zvolili své představitele. Nebyl tam žádný vojenský převrat nebo puč. Že se to té části Poláků, kteří PiS nevolili nelíbí je logické. Nicméně pořádat demonstrace pod heslem, že nastává "diktát většiny" je poněkud podivné. Demokracie (aspoň podle mnoha definic) totiž opravdu je diktát většiny. Neboli menšina se musí podřídit většině. Že se to menšině nelíbí? Tak ať se v následujících volbách stane většinou a bude všechno v pořádku. To je princip demokracie. 

Ale tyhle hrátky jsou v podstatě legální - čeští "nevoiliči" Miloše Zemana také hlasitě protestují, píší petice a pamflety, mají obrovský prostor v médiích. Pokud se nechovají jako zfanatizovaný dav a nametají na svého presidenta vaječné granáty (je i jejich, ať si vykřikují, co chtějí, volby byly svobodné a demokratické, dokonce přímé)  je všechno "v mezích norem". (Tedy až na ta média.)

... a jiné rituály

   Zeměkoule se prý dnes o půlnoci ocitne na +/- ve stejném místě, jako před 365,25 otočkami. Samozřejmě to není pravda, Země mezitím urazila miliony kilometrů vesmírem při svém oběhu kolem obří černé díry v centru naší Galaxie a ta zase prchá pryč ze svého původního místa, protože se vesmír rozpíná. Je v úpně jiném místě ve vesmíru než byla před rokem. Vlastně ani nevím, proč se ten okamžik oslavuje. Není pro to žádný vědecký důvod.

   Ale lidi jsou tak zvyklí, obvykle se zase začnou měnit roční doby:  jaro - léto - podzim - zima. A znova dokola. I když podle posledních zkušeností mohou roční doby vypadat zcela jinak, než se píše v knihách i jinak, než si je pamatujeme z dětství. Ale zvyk je železná košilka. 

Takže "Pro štěstí!"

Překrásný nový svět aneb vánoční oči žen

   Když se potřebujeme dostat,  jak říkáme se ženou, "do města", musíme jít přes nové Frýdlantské mosty nebo přes nákupní a zábavní středisko zvané Fórum Nová Karolina. Jiná cesta není, protože musíme překřížit jižní výpadovku na Olomouc, vlakovou trať na Frýdek-Místek a Frýdlant a další silnici, vedoucí směrem na jih, po které jezdí i trolejbusy. A to už jednu hlavní cestu, kde sviští i tramvaje musíme přejít po zemi. Prostě naše minisídliště je od centra komunikačně odděleno. Ale nejkratší cesta je právě přes Karolinu. Novou Karolinu, které se tady ale říká Fukušima, protože zvenku onu před lety slavnou atomovou elektrárnu hodně připomíná. Takže většinou dvakrát, někdy až čtyřikrát denně proběhnu kolem Karoliny, té staré, což je rovněž nákupní středisko a přes dvě pěší lávky vniknu do obrovské bíle oplechované kostky Nové Karoliny, seběhnu po širokém schodišti dvě vysoká patra dolů a když pod schody vyjdu ven, jsem v centru města. To jenom na vysvětlenou, že se tam nechodím ani bavit, ani nakupovat. 

Apoštolové sv. Havla

   Když ještě Václav Havel žil a byl jako disident a vězeň zvolen (pravda, trochu násilím) presidentem, velice jsem si ho vážil. Mluvil s rozmyslem, jeho věty byly sice složité, ale pochopitelné. Byl jsem hrdý na svého presidenta, který do úřadu nastoupil takřka z vězení, z nedalekých Heřmanic, což je okrajová čtvrť Ostravy. Na Letné bylo tehdy podle střízlivých odhadů téměř milion lidí. A fandili mu a věřili. Krásná ilustrace přicházející změny, příhoda skoro pohádková. Kdokoliv může dělat cokoliv aneb Honza málem králem. 

Je čas

„Je čas. Ve tvých hodinách zbývá poslední padající zrnéčko písku.“ 

„Kdo jsi?“

„Jsem,“ krátce se zamyslel. “ Řekněme, že účetní.“

„Ten, který...?“ 

„Ano. Účetní tvého času, vlastně...času každého z lidí“

„Ale proč už teď, právě teď?“

„Tvůj čas si vzali jiní.“

„Jací jiní?“ 

Na konci (naší) civilizace ? (Otázky bez odpovědí.)

  Přijímat běžence je prý pro nás nutnost, protože populace stárne a nemá kdo vydělávat na důchody. Navíc se vlivem lepší zdravotní péče zvyšuje i věk dožití. Jediný způsob, jak udržet naši civilizaci v chodu je prý stále zvyšovat výrobu a spotřebu, tedy i populaci.

Internet a podobné blbinky

...aneb stále o červené punčošce.

   "Třeba propaganda: skoro všechna média jsou dnes v rukou multikulturních zločinců, všechna píšou stejně. Justice, školství, policie, ti všichni jsou pod tlakem multikulturní ideologie. Podívejte se na nesmysly, které hlásají placení lidé z vládních struktur, nebo naopak z našich daní placení lidé z tzv. neziskových struktur. Za naše peníze jdou proti drtivé většině lidí, vůbec se za to nestydí, naopak, jsou za to placeni námi všemi a my si to necháme líbit. Lidi pak podvědomě hledají cokoliv, kde by si potvrdili, že se nezbláznili, že opravdu 80% národa myslí jinak než ti nahoře a než je prezentováno tzv. redaktory v televizi. A pak najdou můj blog." 

(Humorné mi připadá, že člověk s přezdívkou "Ladik Větvička" v reálném životě prodává softwarové technologie na východních trzích.)

Šumavské pastorále

foto St. Kocour

Šumavské pastorále

Raníčko mlhavé na blatech bludičky

Kam oko dohlédne ztrácí se chodníčky

Kam oko dohlédne zem stříbrem se odívá

Poň bosá děvečka pro chleba chodívá

Pro chleba krajíček tenký jak pavučí 

Za těžkou robotu v cizáckém područí 

V chatrné sukničce vlásky jak uzlíček 

Pověz mi děvečko kde je tvůj hošíček 

Hošíček za horou za horou dalekou 

Páni mu slíbili košilku bělostnou 

Košilku bělostnou s radostí ve tváři 

Až si svou děvečku povede k oltáři 

Na bílé košilce červenou růžičku 

V barevném kabátě po boku šavličku 

Pospěš si děvečko už hrají mu dudáci

Hosté se scházejí vždyť jsou to vojáci 

Za horou dalekou den se už vytrácí

Košilka bělostná růžičkou krvácí

Pospěš si děvečko slyš trubky volání

Kůň vraný s hošíčkem po poli uhání

Marné je volání 

Nejede pro tebe 

Nese ho ke hvězdám 

Nese ho do nebe

Schumacher, 16.11.2011

V očekávání barbarů

   Jakub slíbil dodat báseň, ať se dostaneme z toho kolotoče stále stejných a stále manipulativních zpráv. Leč nestalo se tak. Nicméně jsem na vhodnou báseň, která je k věci, přestože je z minulého tisíciletí,  narazil na webu LN. Ale i tam je převzatá.  Nebudu tvrdit, že mi ji poslal přítel, protože to není pravda. 

Ale pokud se pan Léko bude zlobit, zase ji smáznu. 

Tabula rasa čili pokec 3

    Takže tenhle úspěšný projekt inspirovaný Astrou má další pokračování. Abyste jej nemuseli hledat ve starších příspěvcích, tak tu je další čistý sešitek.

Tož si tuná pište, útulníci...

Freedom, go to hell!

Heslo, které nesli islamisté v protestním průvodu v Londýně v létě 2009

foto ČTK 1989

   Svoboda slova začíná mít vážné trhliny. Do lodičky demokracie zatéká lež a nenávist pravil by možná básník. Nebo známý dramatik. Ale o tom se nesmí mluvit, stejně jako "za totáče". 

  Policejní president s příznačným jménem Tuhý včera už dopředu varoval před "extremisty", kteří dozajista budou chtít "zneužít" výročí sedmnáctého listopadu k propagaci xenofobie. A že represivní složky jsou na to připraveny a to včetně armády. Tak nějak mi to připomíná atmosféru roku 1989. Jen ty Lidové milice mi tady chybí. Vše ostatní už tu máme - včetně Národní fronty, kde někteří jsou reálnou silou a jiní, kteří jen nemají odvahu říci dost! 

Pátek, třináctého

ALLAHU AKBAR

   V Paříži to vypadá na koordinovaný teroristický útok islamistů. Jsem zvědav na (předpokládám debilní) komentáře našich "sluníčkářů". I tzv. "objektivních".

   Budu doplňovat, pokud možno z různých zdrojů. Předvídám podobný útok v Londýně nebo Berlíně. Nastává stav "saturace imigrantů" - dříve, než se čekalo?

Goebbels podruhé aneb Tak se to dělá!

Jedna z fotografií Karla Richtera

   Propagace se nám konečně zkvalitňuje. Není už prvoplánově primitivní. Starají se o to i nové "neziskovky", které ve veřejném prostoru řeší problémy, které žádná řešení nepotřebují. Vezmeme-li si třeba takovou Genderovou expertní komoru České republiky, tak jediným opravdu viditelným výstupem celé organizace o více než 70 členkách (a jednom členu), podporované Norskými fondy a podobnými organizacemi za 3/4 roku její existence je prosazení zákazu fotografií aktů Karla Richtera na půdě Knihovny Akademie věd. 

Ale možná je to úplně jinak...

Pršlavé dopoledne

Astra

   Vypravila jsem se hned zrána a po včerejším nádherném dni v dost ukrutném dešti do VZP, kde jsem hodlala získat zpátky prachy za vakcinu proti chřipce. Inzerují, že osobám starším 65.let vakcinaci proplácejí. Měla jsem ale ušlechtilejší důvod, co mě tam lákal.Na dalším rohu té VZP budovy (která zabrala pro svoji činnost nejkrásnější kino Flora v Praze - na Vinohradech, kde jsem trávila svoje pohnunté dětství) - stojí rohový činžák.

Gobbels ožívá?

Síť

  Joseph Goebbels,  Hitlerův ministr pro propagandu měl na svou dobu dobře propracovaný způsob, jak znevěrohodnit například vysílání zahraničního, t.j. nepřátelského rozhlasu. Jeho agenti nenápadně rozšířili mezi lidmi, ne zcela nakloněnými Třetí říši, údajnou zprávu BBC, že spojenecké letectvo zcela vybombardovalo jisté německé město. Do toho města kratičce nato přijel Vůdce a nadšeně vítán obyvatelstvem pronesl na vyzdobeném náměstí projev. K tomu záběry na poklidné, vzorně upravené město. 

A protože ještě nebyla veřejná TV, uvedla se reportáž v nejbližším filmovém týdeníku. Dále se k tomu mnoho nehovořilo. Rozpor mezi šeptandou a filmovými záběry byl evidentní. Londýn byl většinou Němců náhle považován za lživou a štvavou stanici.  

O lidech unavených životem…

   Pro obě zdejší hvězdy a Jakuba i Pedra

   Tenhle text není můj. Poslala mi ho známá, herečka. S tím, že jí ho taky někdo poslal, ale že se jí moc líbí. Že by ho hned podepsala. 
Přečetl jsem a pomyslel si totéž. Trochu jsem prohledal net a zjistil, že kopií toho textu jsou snad stovky. Má ho na svých webech spousta bloggerů. Někdy kopie celého textu, jindy jen citace. 

Chtěl jsem někoho požádat o dovolení jej vyvěsit, ale nenašel jsem autora. Přesto ho vyvěšuji. Protože se v tom textu vlastně píše i o mě. Kdy mě až infarkt upozornil, ať "uberu páry". Ubral jsem. A udělal jsem dobře, dokonce ta příšerná únava zmizela. 
Když jsem nahradil postoj "nechci, ale musím" přesvědčením, že "chci a mohu".

Kdyby se skutečnému  autorovi nelíbilo, že to tu visí, nechť se ozve. Omluvím se mu a stáhnu to.  

Stroj času

   Prý se z kauzálních důvodů nikdy nebude moci cestovat do minulosti. Protože by se jakoukoliv, byť i nepatrnou změnou mohla změnit naše současnost a tím třeba i naše možnost do té minulosti cestovat. Dobře tedy, nebudeme nijak do minulosti zasahovat, jen se tam podíváme. Myslíte, že je to nemožné?

Aréna

  Bylo to místo, kde se pro pobavení římského publika odbývaly zápasy gladiátorů. Gladiátor znamená „bojovník s mečem“, kterému se říkalo gladius. Gladiátoři bojovali v aréně se lvy - i mezi sebou. Bojovali na život a na smrt. Byli to většinou otroci, váleční zajatci či odsouzenci na smrt, takže měli jedinou šanci jak přežít – porazit protivníka.

   Který z těchto významů vedl zakladatele divadla Aréna k volbě názvu nevím. Ale gladiátoři a gladiátorky v Aréně se dnes snaží naplnit význam onoho slova. Bojují. Někdy na život a na smrt. Tedy skoro...