O zakázaných slovech a čtverečcích na obrazovce

Sympatická holka!

  Tak nám Ester Ledecká vyhrála, co se dalo. Říkám nám, protože  většina Kotlinky se cítí tak nějak spoluzodpovědná za její úspěch. Čili jako obvykle: Když je někdo úspěšný, je to náš takřka celonárodní úspěch. Ne pouze jeho a jeho týmu.

Když ale nevyhraje tak jak jsme předpokládali, je to jen vina protagonisty. Málo se snažil. Není to přece náš neúspěch. Prostě to zkazil a my mu přece tak fandili...

  Nicméně Ester Ledecká v žádném rozhovoru nezapomene připomenout, že za jejím vítězstvím je i perfektní práce jejího týmu. 

Jedna malá desinformace

V rozhovoru s uznávaným chirurgem profesorem Pavlem Pafkem můžete číst:

   „Jen hloupý člověk si může myslet, že pacient, který přijede do nemocnice v autě za dva miliony korun, se postaví do řady s těmi, kteří tam přijeli tramvají. Musíme si uvědomit, že zdravotnictví nemá pro všechny na všechno v době, kdy to potřebují,“ 

    "Jistě si nikdo nemyslí, že by pana prezidenta operoval nějaký mladý, málo zkušený sekundární lékař jako pana Nováka z nějaké vísky. To je mylná představa. Ale jestli chceme opravdu demokracii, pak musí být ve zdravotní péči brán prezident jako bezdomovec. Na tom trvám. A to nikdy nebylo ani nebude."

Pověry dnes

Stradivárky nebo...

    Moderní člověk (vlastně ani nemusí být "moderní", stačí že žije v současnosti) je zavalen, zahlcen neuvěřitelnou spoustou informací, u nichž prakticky nemá šanci si ověřit, které z nich jsou pravdivé, které jsou šířené z důvodů marketingových nebo politických a které jsou ryze podvodné. Dokonce i "ne-informace", tedy zamlčení některých faktů patří do tohoto oboru manipulace. A to je téma, kterým se tady zabývám stále dokola.

Džin mimo láhev

"V sítích jsou zakletí běsi. Ještě že je to na elektriku a dá se to vypnout."

  Tohle napsal Aston na Neviditelném psovi jako reakci na hoax/nehoax "Modrá velryba". To, zda taková kampaň (hra) vůbec existuje se člověk s jistotou nedoví - ani doma ani jinde. 

Futurum čili Matrix?

   Schumacher v diskuzi pod článkem Informer shrnul naše předpokládané problémy naprosto jasně a nekompromisně. Ano, je to tak. Naši nejhorší nepřátelé nepřijdou ani z Blízkého či jiného Východu, ani ze Západu či zámoří. Ty si nosíme v hlavě. V té pomyslné, průměrné hlavě běžného ovčana. Tak jako když vejdeme do označeného lavinového pole. Zabije nás sice lavina, sníh, ale smrt jsme si zavinili sami. Neschopností nebo neochotou odhadnout byť jen nejbližší budoucnost. Co se stane když...

Pravda vítězí! Opravdu?

Popularita Angely Merkelové

  Kdyby padaly hodnoty popularity Angely Merkelové tak, jak se píše v českých novinách, tak už je dávno v záporných číslech. Ale ona má podporu lehce pod polovinou, což je číslo, o jakém se většině českých i německých politiků může jen zdát.

Vážení štamgasti i náhodní kolemjdoucí

   Využívám toho, že je "léto" (že by?) a návštěvnost zdejšího podniku klesla a tak na čas zavírám.

    Oba dveřníci - tedy Kocour a Drak mají na pár dnů jiné zájmy a povinnosti a tak bude zavřeno. Příspěvky do diskuze tedy nebudou uveřejňovány, nicméně budou na síti zachovány - to kdybyste měli pocit, že "zapomenete řeč". Klidně to napište - za čas se to z kyberprostoru vrátí.

  Užívejme léta a k tlachání se vrátíme později.  Léto budiž pochváleno. 

Dodatek:

Teď ještě na pár dnů do Tróji (ne té historické, ale pražské) a zase pár dnů sedět v městě. Doufám, že ne v tak rozpáleném jako loni. 

Na okraji společnosti. Jak holubí, tak lidské.
A nikoho to nezajímá.

Možná raději ještě na pár dnů vypadnu do Sudet. 
Tady je stejně mrtvo. 

Moje poslední noc v Sudetech. Jak rybí oko!

Hloubení příkopů a jam na mamuty

Úvodní obrázek z jednoho ruského (!) webu
popisuje dnešní svět v geniální grafické
zkratce. Jak se nesprávně říká :
"A vo tom to všecko je!"

   Dlouho jsem neměl čas něco smysluplného  napsat. Ústav se rozhodl, že mě částečně exhumuje a postaví do služby. Málo času...

   Mezitím ovšem "čas oponou trhl a změněn svět!" (Tedy ten čas oponou trhá jak šílený. Jako by se tam za oponou rvalo několik lidí!)

    Nepokouším se tu něco vysvětlovat nebo obhajovat. Jen jsem za několik posledních týdnů shromažďoval odkazy z různých zdrojů. Takový "dort od pejska a kočičky" podle Karla Čapka. 

   Pokud navštívíte jen polovinu odkazů, které jsem do textu  zabudoval, nebudete mít v hlavě žádný dort, ale (ne)pěkný guláš. Ale to se časem utřepe, jak moudře pravila Astra. 

   Není totiž dobré pít jen z jednoho pramene. (Tohle říká pro změnu starý Kocour.)

Zpravodajské hry

   Je fakt, že co nevidíme na vlastní oči (a za plného světla), co si nemůžeme ohmatat, očichat nebo olíznout nemusí být pravda. Množství neověřitelných informací, kterými nás zásobují prostředky mainstreamové žurnalistiky (a i těch proudů bočních) je prostě nezvládnutelné. Obyčejný člověk se v tom prostě "plácá". Ba ani investigativní novináři nemají jasno. Toho využívají jak tajné služby naše i cizí, tak naši i cizí politici a hrají mezi sebou i s námi, veřejností, hry, které podvědomě modelují politické postoje "Pepíka a Mařky", představitelů klasických ovčanů. Nezbývá nic jiného, než zachovat chladnou hlavu a počkat, jak to doopravdy dopadne. 

Gobbels ožívá?

Síť

  Joseph Goebbels,  Hitlerův ministr pro propagandu měl na svou dobu dobře propracovaný způsob, jak znevěrohodnit například vysílání zahraničního, t.j. nepřátelského rozhlasu. Jeho agenti nenápadně rozšířili mezi lidmi, ne zcela nakloněnými Třetí říši, údajnou zprávu BBC, že spojenecké letectvo zcela vybombardovalo jisté německé město. Do toho města kratičce nato přijel Vůdce a nadšeně vítán obyvatelstvem pronesl na vyzdobeném náměstí projev. K tomu záběry na poklidné, vzorně upravené město. 

A protože ještě nebyla veřejná TV, uvedla se reportáž v nejbližším filmovém týdeníku. Dále se k tomu mnoho nehovořilo. Rozpor mezi šeptandou a filmovými záběry byl evidentní. Londýn byl většinou Němců náhle považován za lživou a štvavou stanici.  

Aréna

  Bylo to místo, kde se pro pobavení římského publika odbývaly zápasy gladiátorů. Gladiátor znamená „bojovník s mečem“, kterému se říkalo gladius. Gladiátoři bojovali v aréně se lvy - i mezi sebou. Bojovali na život a na smrt. Byli to většinou otroci, váleční zajatci či odsouzenci na smrt, takže měli jedinou šanci jak přežít – porazit protivníka.

   Který z těchto významů vedl zakladatele divadla Aréna k volbě názvu nevím. Ale gladiátoři a gladiátorky v Aréně se dnes snaží naplnit význam onoho slova. Bojují. Někdy na život a na smrt. Tedy skoro...

Demonstrace Bloku proti islámu v Ostravě

   Na návštěvu náměstí i focení jsem měl jen deset minut. Takže o čem se mluvilo nevím, ale asi tom, že islám v České republice nechceme. S tím bych i souhlasil, jen s názvem "Blok proti islámu" mám  trochu problém. Islám totiž existuje a nemáme ani právo, ani reálnou možnost jej nějak "zastavit". Jediné co můžeme a musíme žádat od vlády je striktní dodržování našich zákonů a pravidel - bez výjimek, ani kdyby byly nadirigovány z Bruselu. 

Pedro hlásí...

     Po delší době se mi ozval někdejší "Útulník" Pedro z Teplic. Už i na sever Kotlinky dolehly obavy z infiltrace "jinak kulturních" lidí z jihu a východu. Nejde o to, že jsou jiní. Jde o to, že se snaží a snažit budou, abychom my byli stejní jako oni - a nikoliv naopak, jak by to bylo mnohem přirozenější.

Jak se stát "kremrolí"

     ...a pana Tomáše Svobodu na Facebooku zajímá, jestli ty tanky budou mít dálniční známku. To je tak české, jako vepřo knedlo zelo. Nicméně, bylo by to nepřirozené a dokonce smutné, kdyby nikdo necekl a nikdo neprotestoval. A taky nečeské...


   Tolik Aston na Neviditelném Psovi. Když budu namítat, že už tou odpuštěnou dálniční známkou se stávají někteří rovnější mezi rovnými (je to pochopitelně naprostá pitomost, ale i s pitomostmi se v diskuzi šermuje) tak mě určitě někdo označí za "kremroli". I když to slovo není sémanticky přesné. Správně by mělo znít "kreml-role" neboli někdo, kdo hraje roli, určenou Kremlem. 

Když pomalu stoupá hladina...

(Přípodotek filosofa)

foto StK    

   Organizace, jejíž zkratka se vyslovuje Sí Aj Ej, v jedné své neveřejné práci v roce 2007 podává souhrnnou hutnou věcnou charakteristiku států podle podílu muslimů:

Drony útočí!

   aneb Komu ku prospěchu?   

Takhle útočí..

   Experti z Velké Británie se rozhodli prověřit bezpečnost britských jaderných zařízení a dospěli k závěru, že elektrárny jsou de facto bezmocné proti dronům. Například dron naložený výbušninami by neměl problém překonat bezpečnostní opatření a elektrárnu poškodit. Koupit je přitom lze v běžných hračkářstvích. Pokud se vám nezdá tenhle zkuste se podívat na onačejší kousky. Kdo by na tak mocném prostředku na ochromení situace ve státě šetřil!

Patricia Janečková – „Malý římský zázrak“

  Není to tak dávno, kdy si chodila ke zvukové režii pro mikroport malá hezká dívenka, která zpívala v Mozartově "Kouzelné flétně" jednoho z "´Drei Knaben". Vždy přicházela včas, připravená, usměvavá - i když vlastně ten port ani nepotřebovala - to jen aby všichni Tři Chlapci, kteří v téhle opeře vlastně zastupují Deus ex Machina - komentují a posouvají děj - byli ve stejném zvukovém prostoru. 

A vida, co se to vylíhlo...           Kocour moc a moc gratuluje!

Neodolatelná vůně koryta

   Jako malí kluci jsme hrávali hru "Na hrady". Ostrava byla tehdy jedno velké staveniště a poblíž budoucího Mostu pionýrů byla velká louka, kde byly navršeny jakési kopce hlíny. Netuším už proč, ale hodily se nám ke hře. První vyběhl na ten miniaturní kopeček a prohlásil se "králem". Ostatní na něj začali útočit, vybíhat nahoru a snažili se "krále" shodit. Bylo to docela těžké - svahy byly strmé a kluzké a "král" stál bezpečně na malé plošince nahoře a útočníky tak dokázal celé minuty odstrkávat a shazovat dolů. Že sem tam někdo spadl patřilo ke hře - doma pak byl kvůli špinavým a roztrhaným kalhotám sice mazec, ale to nás v ten ráz nezajímalo. Hra pokračovala, dokud se několik útočníků nedomluvilo a koordinovaně "krále" neshodili. Pak jeden z nich začal dělat "krále" a hra pokračovala dál. Byl to vždy jen jeden, ten, který ty dva tři, kteří mu pomohli, včas shodil z vršku dolů.

Někdy mám pocit, že tuhle hru hraje v dnešních dnech celá Kotlinka, republika Česká.

Kdo začal harašit zbraněmi?

Pohádka:

   Indiáni, kteří před časem prodali kus země bílému muži a ten tam postavil železnou cestu pro své ocelové oře zjistili, že udělali velkou chybu. Z účinků ohnivé vody, za kterou ten kus země převážně prodali už vystřízlivěli a tak zjistili, že dráha rozděluje jejich rezervaci nejméně na dvě části a zbytek rozdělila odvěká nenávist jedněch k druhým. 

Nakonec stařešinové na Velkém shromáždění ve Velkém vigvamu rozhodli, že se ocelovému oři postaví do cesty. Na koleje navršili vše, o čemž se domnívali, že jeho pohyb může zastavit. Totemy, stany i ulovenou zvěř. A postavili tam hlavně mladé bojovníky na koních. Ti, vzájemně se podporujíce bojovými pokřiky, statečně vytrvali na kolejích až do příjezdu lokomotivy.

  Další zimu bylo v mnohých vigvamech smutno. Neměl kdo lovit, nastal hlad. Slabší pomřeli a silní se stali slabšími. A tak museli bílému muži postoupit další kus své země, aby jim dal aspoň trochu kukuřice na holé přežití.

   Ve Velkém vigvamu se od té doby vyprávějí příběhy o statečných bojovnících, kteří se dokázali postavit ocelovému oři a kteří na naše počínání shlížejí shora, kam je k sobě tenkrát povolal veliký Manitú.

Exodus – třetí vlna

23. srpna 2013

Autoři: Benjamin Bidder, Maximilian Popp

Přeložil Pedro

Ulice v Grozném Foto: AFP 

   Deset let po ukončení války s Rusy se tisíce Čečenců vydávají do Německa, když utíkají před Putinovým místodržitelem, Ramzanem Kadyrovem. Tento exodus dokazuje, že v Grozném se za fasádou plnou pozlátka skrývá brutální režim.