Prohledat tento blog

Zobrazují se příspěvky se štítkemrytmus doby. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrytmus doby. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 23. října 2020

Podivný případ pana plukovníka Prymuly

    Od božího rána dnes Českem běží horká novinka - ministr Prymula jednal s jiným ministrem v noci v zavřené hospodě a při odchodu z ní si nenasadil roušku. Tím naprosto  ohrozil důvěru ovčanů ve svobodně zvolenou vládu Andreje Babiše a naprosto všechno, co tato vláda pod jeho moudrým vedením vykonala ve prospěch všech občanů. Pan premiér bystře prohlásil "Hoďte ho lvům!" a věří, že mu to pomůže ke znovu získání důvěry - kterou rapidně ztrácí. K názorům bulváru se přidali nejen politiková opozice (to se přece sluší, být za všech okolností proti vládě, být v opozici) ale i ČSSD, která ústy Jana Hamáčka vyhrožuje, že nebude-li Prymula odvolán, opustí koalici a tím položí vládu. Hamáček si neuvědomuje, že pro ČSSD tahle účast ve vládě je nejspíš na dlouhou dobu tím posledním, co ji nějak popularizuje,. Jsou na hranici volitelnosti, spíše pod ní a tak je docela možné, že rok poté nebudou ani ve sněmovně. Prostě zmizí. Budou pak škemrat, aby se mohli k někomu s podobným osudem připojit a tak znovu vstoupit do boje o dobře placená místa pro své špičky (a špičáky.) 

neděle 18. října 2020

Hrdinové naší doby









   On si totiž ten virus jaksi přikazovat nedá a neptá se, co smí a co nesmí.Já teda radši změním styl života, pokud mě a mým blízkým to umožní přežít. Samozřejmě, pokud někdo chce vyhynout s hrdým vědomím, že nedovolil covidu, a by změnil styl jeho života, je to jeho volba.

(Diskutérka maYda na Šumavákovi)

středa 23. září 2020

O tempora, o mores!


   Tenhle textí k mi přeposlal vrstevník, taky PrDůch. Prý dopis učitelky. Ale komu? Jestli je text pravý neví ani on. Ale celkem reflektuje pohled naší už vlastně "vyřazené" generace na ty, kteří se teprve "zařazují." Je faktem, že kritika nastupující generace je tu od doby vynálezu písma. Byla ve starém Řecku a nejspíš i v Egyptě - tam jsem ale na žádnou zmínku o ní nenarazil a neznám žádného egyptologa, abych se ho zeptal. 
Zvolání "Ó tempora, ó mores!" je sice hodně provařené, ale asi pravdivé. Patrně i pračlověk Janeček měl podobné úsloví - jenom se neuchovalo. Neuměl totiž psát.

   Ale ono se to všechno časem setřese. Že mladí neumí praktické věci je fakt, ale druhý fakt je, že to dohánějí později. Třeba když je potřeba něco spravit v  bytě nebo na chatě a není po ruce řemeslník. Sice s občasnými úrazy, když se filosof pokouší spravit vypínač. Naštěstí každý úraz nekončí smrtí, někdy se jenom zajiskří a vypadne jistič.

   A objevování klasiků? Aspoň budou mít co dělat v mladším středním věku. Mít příležitost se nad něčím unést. A pokud ne - má jim snad někdo Mozarta nutit? Beethoven je poněkud větší stálicí než Míša Klakson. Ale na to časem přijdou.

pátek 18. září 2020

Kverulanti, samoživitelky a géniové

 

  Dneska večer jsem po delší době na sebe pustil ČT24 a CNN PRIMA NEWS. Na obou je před večerními zprávami rozhovor s nějakým hostem. Na Primě hovořil MUDr. Polert, na ČT24 profesor Prtimula. Oba o koronaviru a redaktorky se z nich pokoušely vymámit nejen to, jak vnímají současnou situaci, aĺe také, jak odhadují budoucí průběh. 
Neměl jsem připravený záznam jedné debaty, abych mohl sledovat ten druhý kanál a posléze je srovnat a tak jsem přepínal. Nebudu se tu pokoušet o nějaký "výcuc" z obou rozhovorů. O to se postarají komentátoři, kteří to mají v popisu práce hned zítra ráno a myslím, že oba rozhovory rozeberou do mrtě.

Lukáš Polert tvrdí, že se nic neděje, "koronáč"není nebezpečný, profesor Primula zase, že je třeba konat, jinak nám týž koronavirus přeroste přes hlavu a vážněji nemocné a nemocné v těžkém stavu nebude kam ukládat, nehledě na to, že se nám přiržděná ekonomika vinou mnohých karantén zabrzdí ještě více. Čili nepřekvapili.

sobota 29. srpna 2020

O hrdosti, právech a svobodách

V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ UŽ JSEM VŮČI RASISMU IMUNNÍ - A TO JE ASI NEJHORŠÍ
(Jeremy Wheaterspoon, pětatřicetiletý Afroameričan žijící na neworleanském předměstí Metairie) 














A hrdý buď žes vytrval,
žes neposkvrnil ústa ani hruď
falešnou řečí
na jitřní čekal svit,
čekal a věřil."

(S. K. Neumann)

čtvrtek 13. srpna 2020

Čím se liší Donald Trump a Alexander Lukašenko


   Pokud zlovolně srovnám diktátorský režim v Bělorusku a v demokratický USA co se týče "udržení pořádku" vyhrává jasně Lukašenko. Podle posledních zpráv demonstrace ve větších městech slábnou - prostě ti mladí lidé v pěkném oblečení s kupovanými květinami (i s mašličkami z obchodu) v rukou jsou už demonstracemi unavení. Dost jich je za katrem, někteří byli zmláceni policií OMON, ba i nějaká úmrtí tam byla. Venkov se, podle mých zpráv toho všeho nezúčastňuje. Chce mít klid a pořádek a ten stávající režim, byť zcela nedemokratickými metodami dosud zajišťoval. Jak pravil Lukašenko (slyšel jsem ho na vlastní uši v TV) "Majdan" v Bělorusku nepřipustí. A silové složky stojí za tím, kdo je platí - to jest za vládou. (Nějaká selhání byla, kdesi těžkooděnci položili štíty na zem a dostalo se jim potlesku protestujících, ale jaké následky to mělo pro ně se už asi nedozvíme.) K rabování ve skutečnosti nedochází, sporadické zprávy o tom přicházejí jen z oficiálních běloruských médií. A nepotvrzené.  

neděle 12. července 2020

A co Greta?


   Během několika málo týdnů se pozornost Ameriky a Západu vůbec poněkud přesměrovala od Green Dealu  k  Black Live Matter. Mladí intoši, materiálně zabezpečení, ale vzhledem ke svému humanitnímu, neokomunstickému vzdělání se dali na aktivismus a kromě boje proti klimatické změně, za uznání všemožnách sexuálních úchylek a podobně vrhli na kritiku, či spíše boj proti  bělošství jako takovému. Sebekritikou na své bělošství nešetří, připomínajíce tak flagelanty středověku. Přijímají  "vinu" svého původu, své rasy, svých předků své historie a používají k tomu latentní, cyklicky se opakující nespokojenost černochů se svým postavením. Na něm mají největší vinu černoši sami. Je to jejich pocit méněcennosti, neschopnost či neochota se utkat v reálném životě s jinými rasami či spíše kulturami. 


sobota 11. července 2020

Jsem bílý Euroafričan

  ...a nestydím se za to.


Denisované byli ve východní Evropě jedni z prvních

   Jenže v poslední době jsem se dověděl, že jsem rasista. Protože jsem "bílý", tedy spíše nečerný, přinejmenším nedostatečně tmavý. A že když popřu že jsem rasista, tak tím prokazuji, že jsem rasista. A že jsem bílý supremacista, ať říkám co říkám, a o i když mlčím. I když jsem klidu a v pohodě. Právě, že mlčením, klidem a pohodou že dávám najevo svoji rasistickou supremacistickou nadřazenost. Tahle zhovadilost se šíří zpoza Atlantiku a i zde je některými přijímána s nadšeným hýkáním a kýváním, na které nezabírají žádné prášky.



sobota 20. června 2020

Nadutí proroci



Ne, opravdu nic, co by nevěděl každý. 
Jenom povzdech nad nadutostí proroků, plánovačů a vizionářů. 
Všechno bude nejspíš jinak.


   Bojujeme proti oteplování, proti suchu, proti CO2 a bůhví čemu ještě, protože se zpupně domníváme, že je to všechno naše "vina". Tu a tam se nám podaří v přírodě něco zničit, ale ve skutečnosti nejsme tím, kdo "ovládá přírodu". Když se podíváte na záběry tornáda, tropické bouře nebo erupci sopky nějak se vám začne vkrádat do hlavy, že jsou to děje o několik řádů silnější než jakékoliv lidské snažení. Včetně atomového výbuchu.


neděle 7. června 2020

Léčba epidemie svobody














     Trochu jsem se zamyslel (přímo hlavou) nad tendencemi vývoje našeho euroamerického světa. Jistě, je to jen moje úvaha, nebudu proto ani trochu slavný, protože  ke stejným závěrům asi dojde každý soudný člověk, který se "pevně nepostavil" ani na jednu stranu tohoto celosvětovéh sporu.



pátek 15. května 2020

Zcela zpátečnická poznámka


   Už jsem zde o tom také dávno psal, ale kapitalismus, resp. to, co z jeho principů a mechanismů v dnešním světě dosud přežilo, se od někdejšího generování nabídky, uspokojující (autentickou) poptávku, přeškolil na modifikování, stimulování či přímé vytváření takové poptávky, kterou pak dokáže uspokojit svojí nabídkou, zejména nabídkou šuntu. Do výroby té poptávky směřuje velká část – dost možná většina – jeho úsilí. Někdejší (a stále trvající) autentickou poptávku sice dosud dokáže zčásti uspokojit také, leč téměř všecek jeho „růst“ jest růstem produkce šuntu.

sobota 9. května 2020

Disidenti

Postřeh z tramvaje




   Poslední dobou se nějak nemůžu zbavit zánětu šlach na noze a tak se je snažím moc neprovokovat a jezdím ten jeden a půl kilometru do Ústavu tramvají. Město to dalo pro přestárlé zadarmo, tak co...


   V tramvaji by se měla nosit rouška. Příkaz doby. Pokud je pravdivé heslo "Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě!" tak nezbývá než se ujistit, že takových 90% cestujících ten úzus dodržuje a má nasazený náhubek. Jen asi tak každý desátý riskuje raději pokutu (ale poslední dobou jsem policistu viděl jen jednou) a jezdí "prostohubý" - bez roušky. Někteří ji mají pod bradou a kdyby se schylovalo ke kontrole, tak si bleskem nasadí a budou dělat jako by nic.

   Přirozené "rozvolnění" se dalo čekat, propozice věrchušky jsou poněkud zmatečné a nejasné. Vlastně se jí ani nedivím protože informace od epidemiologů jsou rozporuplné a tlak těch, kteří nemohou vydělávat asi dost enormní. Věrchuška se je snaží uplatit. Pochopitelně z peněz nás všech. Ovšem pokud se situace s nákazou zhorší, asi opět přituhne.  Nemohu posoudit - náš Ústav byl zcela utěsněn jen 14 dní a tak mě to stálo jen polovinu výplaty. A důchod mi došel celý. 

   Národ se rozdělil na "chřipečkáře", kteří nebezpečí nákazy popírají a marginalizují (do okamžiku, než se sami nakazí jako Boris Johnson),  a na koronaalarmisty, kteří hrozí snad vyhynutím lidstva po meči i přeslici, ale čísla, byť nemalá, jsou procentuálně spíše na straně "chřipečkářů". Ale o tom už bylo napsáno mnoho zbytečných slov aniž by to na situaci mělo jakýkoliv vliv.

   Jak si tak jedu ty tři stanice, začal jsem si všímat bezrouškářů. A zjistil jsem, že jsou si dost podobní.

   Dělí se do dvou skupin: Muž, asi tak 35 - 55 let, většinou proplešlý, s břichem nebo naopak vyhublý chlápek v sepraných džínách s hřívou hlasů a vousů - typ Rumcajz -  který se bystře rozhlíží po okolí a čeká, až ho někdo upozorní, že by si ji snad měl nasadit a je evidentně připravený se okamžitě pustit do hádky. Pokud se nikdo takový nevyskytne, zhrzeně vystoupí a na truc si venku zapálí cigáro.

   Nebo mladý muž/pár, s i-phonem a fajfkami v uších, který tak demonstruje, že už má svou vůli a že mu nikdo nebude poroučet. Je-li to pár, tak se obvykle ostentativně líbá. Jejich odhodlání ale není tak silné, jako u "přednasraného" samce předchozí skupiny, protože když nastoupí někdo kdo by mohl snad být revizor, bleskem si oba roušky nasadí a tváří se, jako by se s rouškou už narodili.

Jak vidno, bezrouškové jsou nějak napružení. Inu, karanténa se na někom podepíše a někdo už je zkrátka takový. Spolužák Kuchrýk dostal aspoň jednou měsíčně na budku, provokoval, on prostě musel, přesto, že byl malý a sporý. Takže na tu budku dostával pravidelně. 

   Ostatní většinou mají roušky jak-takž nasazené,  často jim sice kouká nos - ale nechtějí konfilkt s kýmkoliv. Nemají chuť se s tím zaobírat. Prostě běžní ovčané. I já  patřím mezi ně. Rouška mě sice otravuje, potí se mi pod ní huba, ale ne natolik, aby mi to stálo za vybočení z řady. Nebo za hádku.

   Je zajímavé, že jsou to vizáží podobné typy jako mnozí disidenti sedmdesátých a osmdesátých let. S některými jsem se setkal, netuše, že jsou to ti "protirežimní buřiči", to jsem se často dozvěděl ex post.


   Ale vizáž a předpřipravenost na hádku je s "rouškovými disidenty" docela spojuje.

pátek 8. května 2020

Binární lidé




   Přežil jsem, když nás chytli v lesích na Slovensku a dostal jsem se jako malý kluk do vězení v Nitře. Velitel věznice byl „esesák“, který mi zachránil život. V tu dobu už jsem byl s člověkem, který se o mě měl starat. Židovským zubařem, který se jmenoval Simon Polák, a jeho ženou. Ten velitel mu říká: „Tady kdysi bylo několik židovských zubařů, ti už jsou pryč, přineseme celou ordinaci. Ty nám tady uděláš zuby a já tě tady budu držet kvůli tomu dítěti. Když tě pošlu dál, tak z Nitry z vězení půjdete přímo do koncentráku Sereď na Slovensku a ze Seredi do Osvětimi.“ Ukázal na mě a dodal: 

pátek 1. května 2020

Elektromobilita aneb výhled do budoucnosti.


Napsal Schumacher


Technologie elektromobility a infrastruktura se vyvíjejí nejen směrem k příznivějšímu poměru cena-výkon, ale i novému obchodnímu modelu.  Auto jako služba.

Nahlédněme do zářivé budoucnosti:

sobota 25. dubna 2020

Osvětlovači

Průvodci tmou. V současném mediálním prostoru bloudíme hlubokou info-tmou. Informací je ve skutečnosti spousta - ale natolik si odporují, jako by nebyly. V těch záblescích pravd / fake news / lží a překvapivých odhalení se nám nabízejí průvodci tou šlamastikou. Osvědčení na to většinou nemají, zato velkou snahu to "prostému lidu" vysvětli řádně, dialekticky, po komunisticku svém! "Kdo není se mnou, je proti mě! Krleš!!"  
Skutečnost je ovšem jinde. 

sobota 4. dubna 2020

Skuhrání (ver. 2020.0)







Skuhrání, skuhrání, všechny smutky zahání,
skuhráni, skuhrání je lék.
Skuhrání, skuhrání to nám prachy zachrání,
skuhrání je lék.

čtvrtek 19. března 2020

Modernizace, inovace - a tak podobně



   Momentálně je veřejný prostor zcela zahlcen koronavirem. Neověřené zprávy, jak se ten zmetek chová, co je proti němu účinné a co není, Kdo měl proti němu něco udělat nebo neudělal. Případně udělal a udělat neměl. 

K situaci se vyjadřuje kdokoliv, kdo umí po chvíli najít na klábosnici potřebná písmenka. Presidenta Zemana kritizují, za to, že mlčí. Když ovšem předtočí nějakou promluvu "k mým národům", tak je kritizován, že se to odvysílá jinde, než na ČT. Proč by měl něco pronášet ze stanice, která ho vytrvale kritizuje a napadá? Která měla (velmi nevhod) „technickou poruchu“, když promlouval v přímém přenosu z Hradu. Pokud jde ČT opravdu o "informovanost národa", mohou přece pět minut před začátkem toho tyak toužebně očekávaného aktu své diváky vyzvat, ať si na těch avizovaných osm minut přepnou na Primu. (Divil bych se, kdyby to udělali.) 

Už toho je dost, raději o něčem, co se nám vrátí, až COVID 19 odejde. Pomalu a nenápadně.

čtvrtek 12. března 2020

Ta naše vychcanost česká...






V následujícím textu se vyskytují vulgární a argotová slova. Nechci psát zjemněliny jen proto, abych mohl být považován za "politkorektníka". Píšu tak, jak se mluví.

 Z webu:


   Na redakci (PL) se v této souvislosti obrátil také jeden z místních zaměstnavatelů. Jeho práce spočívá v provozování prodejen Žabka. „Když jsem četl, jak se všichni bojí, jak máme problém s dodavateli a samozřejmě se bojí i zákazníci, byl jsem fakt v šoku, když za mnou přišla mladá slečna, kterou zaměstnáváme jako prodavačku na plný pracovní úvazek a oznámila mi, že chce odjet do Itálie," sdělil naší redakci zmíněný muž.

„Musel jsem si ho poslechnout dvakrát, protože jsem tomu nechtěl věřit. Řekla mi, že chce do Itálie, ale jen na pár dnů, aby pak přijela zpátky a mohla mít čtrnáct dnů volna, který ji navíc proplatí stát nebo já, takže bych měl být v klidu," uzavřel zkoprnělý zaměstnavatel. „Nechápu, kam ta generace míří, protože slečně je pětadvacet let a nemá se u nás špatně," dodal sklíčeně.

pondělí 17. února 2020

SS neboli "sociální sítě"

Twitter - Instagram - Facebook - Tuenti - Vkontakte...




   Obecně rozšířený názor, nejen mezi politiky a populárními umělci a sportovci zní: Kdo není on line na síti, jako by nebyl. Na sítí se sdělují politické postoje, názory na umění a umělce, kritizuji se výkony sportovců - nebo se jim děkuje, kdy obhájí "naše" barvy, dehonestují se političtí rivalové - většinou navzájem. Pomlouváme se, chlubíme se fotkami ze setkání s momentálně slavnými lidmi, pořizujeme si "selfíčka" v těch nejexotičtějších destinacích, stěžujeme si na své šéfy, oznamujeme široké veřejnosti, kdy pojdeme na "dovolenou snů"... 

čtvrtek 13. února 2020

Papinův hrnec v nás

 

  Je třináctého, podařilo se mi spát až skoro do osmi hodin - neskutečné, uspal jsem šest hodin v kuse. Jenže jsem pak po snídani otevřel pár odkazů, pár stránek na netu a dobrá nálada mě přešla. Rádio jsem si k snídani raději ani nepustil.

=============

  Nejde tu o podružnosti (marginálie jsou to jen v globále, vím, že pro zúčastněné jsou to vážné věci) ale o celkovou "napruženost", nenávist ve společnosti. Jak místní, národní, mezinárodní. Nenávist mezi lidmi, kteří si jen myslí něco jiného než já.