Bezpohlavní množení Pirátů

 O zbytečnosti pohlaví potažmo identifikace osob a jiných Pirátovinách

   „Pohlaví uvedené v občance v praxi nenapomáhá identifikaci jejich držitelů. Někdy je tomu právě naopak, kdy vzhled lidí neodpovídá běžné představě o mužích a ženách, a tak vznikají zbytečná nedorozumění. V neposlední řadě by návrh ulehčil život i tisícům trans a nebinárních lidí. Ti mají v občanském průkazu často uvedeno pohlaví, které neodpovídá jejich identitě a vzhledu, a tak způsobuje problémy v každodenním životě např. na poštách, úřadech a dalších místech,” dodal Ondřej Profant, pirátský poslanec.

Ordnung muss sein!

 Prohlédl jsem si odkaz, který nám poslal Dušan Neumann. Oficiální záznamy, záběry z mobilů i doprovodné texty. Mladí Belgičani (jak Vlámové tak Valoni) se rozhodli uspořádat si v lesíku u Bruselu jarní technopárty. Aby to vypadalo lépe tak to nazvali protestem proti omezování svobody, které jim způsobují  opatření vlády proti koronaviru. Víc k tomu nelze dodat.

Reptání, revolta, revoluce - a evoluce

 

   Reptá se na vrchnost nebo na ty, kteří nepatří do stejné bubliny stále a kontinuálně. To jaksi opatří k bontonu. Kdo nereptá, není Čech. Tu a tam se někdo pokusí o revoltu. Neuposlechne nějakého příkazu. Neřeším, zda příkaz vrchnosti má nebo nemá hlavu a patu, protože pro někoho má, pro někoho nemá. Třetí stupeň je revoluce. To je ovšem jev jiné kvality i kvantity.

Papiňák

    Papiňák zná skoro každý. Věci se v něm vaří rychleji. Výborná věc. Ale má dvě chybičky. Není dovnitř vidět a otevírat ho znamená ztratit tlak a přijít tak o jeho hlavní výhodu - rychlost vaření. 

Ta druhá záležitost je horší. Hrnec je sice vybaven ventilem, který udržuje tlak na správné úrovni. Ale může se stát, že se ventil něčím zanese. Třeba hrachovou polévkou. Pak nastupuje havarijní ventil, který zabráni explozi. Efekt nouzového vypuštění tlaku je poměrně dost dramatický a hrachovku máte obvykle na stropě kuchyně. Pokud selže i ten, nastává exploze a bývají opaření, ba i mrtví.

Režisér Strach

 

   Jiří Strach, filmový režisér v rozhovoru pro přílohu Víkend  řekl, že "koronáč" je jen malým záhlavcem pro naši svobodnou společnost a že bude muset přijít něco pořádného, třeba válka nebo přírodní katastrofa, aby se společnost vzpamatovala a získala zpět trochu té potřebné pokory.

New deal

  4. dubna 1984. Včera večer v kině. Samé válečné filmy. Jeden velmi dobrý o lodi plné uprchlíků bombardované někde ve Středozemním moři. Obecenstvo se ohromně bavilo při záběrech, na nichž se velký tlustý chlap pokoušel uplavat před helikoptérou, která jej pronásledovala; nejdřív ho bylo vidět, jak se převaluje ve vodě jako delfín, potom ho bylo vidět přes zaměřovače kulometu helikoptéry, pak v něm byly už samé díry a moře okolo se zbarvilo do růžova a potom se potopil, jako by těmi dírami do něho pronikla voda. obecenstvo řvalo smíchy, potom bylo vidět záchranný člun plný dětí a nad ním se vznášela helikoptéra, na přídi seděla žena středních let, možná židovka, s tříletým chlapečkem v náručí. chlapeček křičel hrůzou a ukrýval tvář na její hrudi, jako by se chtěl zarýt až do ní, a ta žena ho objímala a konejšila, i když sama byla ztuhlá hrůzou a stále ho co nejvíc kryla tělem, jako by si myslela, že ho její náruč uchrání před střelami. potom helikoptéra shodila dvacetikilovou bombu, strašlivý záblesk a celý člun se rozletěl na třísky. následoval úžasný záběr na dětskou ruku jak stoupá vysoko vysoko do vzduchu to musela brát nějaká helikoptéra s kamerou ve špici v řadách vyhrazených pro členy strany se ozval obrovský potlesk ale nějaká žena dole v proletářské části kina strhla povyk a křičela že by to neměli před dětmi ukazovat a že by to neměli to není pro děti to není až ji policie vyvedla vyvedla nikdo se nestará myslím si že se jí nic nestalo nikdo se nestará o to co říkají proléti typická prolétská reakce oni nikdy…

Potud George Orwell a jeho "1984"

Věci nezbytné a ty ostatní

O hašení požárů, velkých dinosaurech, malých slonech a obřích krysách.

  Když začne hořet, nehašený požár se  rozšiřuje plošně a čím dál tím rychleji. Exponenciálně. Je třeba hasit. Jenže se vždy najdou lidé, kteří křičí, že voda toho zničí víc než oheň. A jestli by se nemělo raději nechat požár dohořet. A jestli si to nakonec majitel nezapálil sám, vlastní neopatrností. Proč by měla hasičská auta vjíždět na mou udržovanou zahrádku, když hoří sousedovo stavení? A že budou žalovat hasiče za nerespektování soukromého vlastnictví. U požáru jsou obvykle  takové hlasy brzy umlčeny, někdy i fackou - i kdyby se někdo pasoval do role požárního technika. Vina - kdo za to může - se bude řešit až když bude požár bezpečně uhašen.

Jak zachránit Zeměkouli

POLEMIKA

  Snížit spotřebu masa, nelétat letadlem, vzdát se automobilu - to jsou skutečně silné individuální kroky, jak snížit uhlíkovou stopu a bojovat proti oteplování klimatu. Avšak nejúčinnějším chováním je mít méně dětí, alespoň podle vědců z Lundské univerzity ve Švédsku a z kanadské Univerzity Britské Kolumbie. Píše to francouzský deník Le Monde.

O tempora, o mores!

   Tenhle textí k mi přeposlal vrstevník, taky PrDůch. Prý dopis učitelky. Ale komu? Jestli je text pravý neví ani on. Ale celkem reflektuje pohled naší už vlastně "vyřazené" generace na ty, kteří se teprve "zařazují." Je faktem, že kritika nastupující generace je tu od doby vynálezu písma. Byla ve starém Řecku a nejspíš i v Egyptě - tam jsem ale na žádnou zmínku o ní nenarazil a neznám žádného egyptologa, abych se ho zeptal. 

Zvolání "Ó tempora, ó mores!" je sice hodně provařené, ale asi pravdivé. Patrně i pračlověk Janeček měl podobné úsloví - jenom se neuchovalo. Neuměl totiž psát.

   Ale ono se to všechno časem setřese. Že mladí neumí praktické věci je fakt, ale druhý fakt je, že to dohánějí později. Třeba když je potřeba něco spravit v  bytě nebo na chatě a není po ruce řemeslník. Sice s občasnými úrazy, když se filosof pokouší spravit vypínač. Naštěstí každý úraz nekončí smrtí, někdy se jenom zajiskří a vypadne jistič.

   A objevování klasiků? Aspoň budou mít co dělat v mladším středním věku. Mít příležitost se nad něčím unést. A pokud ne - má jim snad někdo Mozarta nutit? Beethoven je poněkud větší stálicí než Míša Klakson. Ale na to časem přijdou.

A zase ty roušky...

   Ochranný účinek (roušek) je diskutabilní - jejich nositelům ztěžují dýchání a imunitě také neprospívají. Jste nuceni dýchat skrze ně vzduch ochuzený o kyslík a kontaminovaný vydechovanými zplodinami – a nejen osoby s onemocněním srdce nebo s dýchacími obtížemi pod rouškou kolabují. Tak proč je nosit?" 

praví Marcela Štolová od Svobodných.

Čím se liší Donald Trump a Alexander Lukašenko

   Pokud zlovolně srovnám diktátorský režim v Bělorusku a v demokratický USA co se týče "udržení pořádku" vyhrává jasně Lukašenko. Podle posledních zpráv demonstrace ve větších městech slábnou - prostě ti mladí lidé v pěkném oblečení s kupovanými květinami (i s mašličkami z obchodu) v rukou jsou už demonstracemi unavení. Dost jich je za katrem, někteří byli zmláceni policií OMON, ba i nějaká úmrtí tam byla. Venkov se, podle mých zpráv toho všeho nezúčastňuje. Chce mít klid a pořádek a ten stávající režim, byť zcela nedemokratickými metodami dosud zajišťoval. Jak pravil Lukašenko (slyšel jsem ho na vlastní uši v TV) "Majdan" v Bělorusku nepřipustí. A silové složky stojí za tím, kdo je platí - to jest za vládou. (Nějaká selhání byla, kdesi těžkooděnci položili štíty na zem a dostalo se jim potlesku protestujících, ale jaké následky to mělo pro ně se už asi nedozvíme.) K rabování ve skutečnosti nedochází, sporadické zprávy o tom přicházejí jen z oficiálních běloruských médií. A nepotvrzené.  

Nepůvodní druhy

  Z hřebenů Jeseníků postupně mizí kleč, kterou tam lesníci před mnoha lety vysázeli, aby zabránili častým lavinám a stabilizovali svahy. Jenže odolná kleč začala postupně vytlačovat původní druhy rostlin i živočichů.  Takže jsme se rozhodli ukázat, že jsme "pány přírody" a pomocí peněz z EU kleč opět likvidujeme, abychom nastolili "původní stav". Který?

Orloj

K napsání tohoto textíku mě vyprovokovala vzpomínka P.M. o tom, jak se mění režimy. Jako apoštolové v orloji na Staroměstském náměstí.

...Aero Karle, rozdil mezi 1968 a 1989 je dost velky. Konec sedesatych byl neuveritelny po teroru padesatych. Kdyz jsme si mysleli (mne bylo 27), ze pred nama je docela normalni zivot (nemeli jsme srovnani), pres noc bylo vsecko pryc...

A co Greta?

   Během několika málo týdnů se pozornost Ameriky a Západu vůbec poněkud přesměrovala od Green Dealu  k  Black Live Matter. Mladí intoši, materiálně zabezpečení, ale vzhledem ke svému humanitnímu, neokomunstickému vzdělání se dali na aktivismus a kromě boje proti klimatické změně, za uznání všemožnách sexuálních úchylek a podobně vrhli na kritiku, či spíše boj proti  bělošství jako takovému. Sebekritikou na své bělošství nešetří, připomínajíce tak flagelanty středověku. Přijímají  "vinu" svého původu, své rasy, svých předků své historie a používají k tomu latentní, cyklicky se opakující nespokojenost černochů se svým postavením. Na něm mají největší vinu černoši sami. Je to jejich pocit méněcennosti, neschopnost či neochota se utkat v reálném životě s jinými rasami či spíše kulturami.