PPP

   Pragmatický postoj pojišťoven

 

   Během onemocnění zákazníků covidem   pojišťovny   "životně" nepojišťují, až tři měsíce po prodělání a následné prohlídce.   Následky covidu jsou totiž  ne  až   tak řídké,   rozhodně hustší, než následky očkování.  Lidé po covidu musí počítat s tím, že budou mít často zvýšené pojistné o 20 - 200%.  Tak pravili zástupci pojišťoven. (A hned mají důvod zdražit.) 

Co s tím?

Chudí a bohatí

1630 slov o penězích a víře v ně

1. Průměrní se soustředí na šetření peněz. Bohatí se zaměřují na jejich vydělávání.

2. Průměrní věří, že čím víc peněz investují, tím méně jich budou mít. Bohatí věří, že čím více peněz investují, tím více jich budou mít.

3. Průměrní věří, že tvrdá práce vytváří bohatství. Bohatí věří, že bohatství je vytvářeno mocí.

4. Průměrní věří, že peníze jsou zdrojem zla. Bohatí si myslí, že zdrojem všeho zla je chudoba.

5. Průměrní věří, že být bohatý je privilegium. Bohatí si myslí, že být bohatý je právo.

6.Průměrní věří, že peníze jsou složité. Bohatí věří, že peníze jsou jednoduché.

7. Průměrní si myslí, že bohatí jsou podvodníci. Bohatí věří, že jsou ctižádostiví.

8. Průměrní si myslí, že tvorba bohatství je osamělá práce. Bohatí věří, že je to týmová práce.

9. Průměrní se o peníze strachují. Bohatí o penězích sní.

10. Průměrní si myslí, že peníze jsou negativní. Bohatí věří, že peníze jsou pozitivní.

11. Průměrní si myslí, že bohatí jsou povrchní. Bohatí si myslí, že uvažují strategicky.

12. Průměrní věří, že cesta mezi bohaté je vydlážděna formálním vzděláním. Bohatí věří, že je vydlážděna specifickými znalostmi.

13. Průměrní věří, že peníze se vydělávají prací. Bohatí věří, že peníze se vydělávají myšlenkou.

14. Průměrní se strachují, že nebudou mít dost peněz. Bohatí přemýšlejí o tom, jak vydělat víc peněz.

15. Průměrní přemýšlí o šetření. Bohatí přemýšlí o investování.

16. Průměrní se dívají na peníze emocionálně. Bohatí se dívají na peníze logikou.

17. Průměrní podceňují sílu osobního doporučení. Bohatí vědí, že osobní doporučení dělá milionáře.

18. Průměrní se zaměřují na aktivity přinášející potěšení. Bohatí se zaměřují na aktivity vydělávající peníze.

19. Průměrní vidí peníze jako omezený zdroj. Bohatí vidí peníze jako neomezený zdroj.

20.Průměrní vydělávají peníze tím, že dělají věci, které nedělají rádi. Bohatí bohatnou tím, co milují.

21. Průměrní věří, že bohatí lidé jsou bezohlední. Bohatí si myslí, že jsou velkorysí.

22. Průměrní mají sázkařskou mentalitu. Bohatí nespoléhají na štěstí.

23. Průměrní čekají, až je někdo zachrání z finanční průměrnosti. Bohatí vědí, že nepřijde nikdo, kdo by je zachránil.

24. Průměrní věří, že bohatí lidé jsou chytřejší. Bohatí věří, že mají pouze větší přehled.

25. Průměrní si myslí, že peníze svazují. Bohatí věří, že peníze osvobozují.

26. Průměrní věří, že peníze mění člověka. Bohatí věří, že peníze ukazují, jaký je člověk.

27. Průměrní chtějí, aby práce především dělala peníze. Bohatí chtějí, že práce především naplňovala.

28. Průměrní věří, že člověk musí udělat něco neobvyklého pro to, aby zbohatl. Bohatí si myslí, že člověk musí BÝT někým neobvyklým, aby zbohatl.

29. Průměrní hrají tak, aby nepřišli o peníze. Bohatí vědomě riskují.

30. Průměrní věří, že musí mít peníze k tomu, aby vydělali další. Bohatí k tomu používají peníze druhých lidí.

31. Průměrní věří, že zaměstnání je nejjistější cesta, jak si vydělat peníze. Bohatí věří, že nejjistější cestou, jak si vydělat peníze, je podávat výkon.

32. Průměrní věří v nedostatek peněz. Bohatí věří v nadbytek peněz.

33. Průměrní pohlíží na peníze jako na zbraň. Bohatí pohlížejí na peníze jako na nástroj.

34. Průměrní věří, že si nezaslouží velký majetek. Bohatí věří, že si zaslouží být bohatí.

35. Průměrní odmítají důležitost peněz. Bohatí vědí, že peníze jsou velice důležité.

36. Průměrní si myslí, že peníze jsou jejich nepřítel. Bohatí věří, že peníze jsou jejich přátel.

37. Průměrní čekají, až připluje jejich loď. Bohatí si svoji loď staví.

38. Průměrní věří, že finanční trhy jsou řízeny nějakou logikou a strategií. Bohatí si myslí, že finanční trhy řídí jen emoce a chamtivost.

39. Průměrní věří, že peníze přinášejí především postavení. Bohatí věří, že peníze přinášejí především svobodu.

40. Průměrní si myslí, že bohatí utrácejí nad své možnosti. Bohatí si myslí, že žijí pod své možnosti.

41. Průměrní si myslí, že peníze znamenají stres. Bohatí si myslí, že peníze jsou součástí myšlení.

42. Průměrní uvažují opatrně. Bohatí uvažují velkoryse.

43. Průměrní věří, že jim ostatní lidé chtějí způsobit problémy. Bohatí ostatní lidi neřeší.

44. Průměrní věří, že jejich myšlení nesouvisí s jejich majetkem. Bohatí věří, že myšlení má přímou souvislost s majetkem.

45. Když se průměrnému daří, diví se, kde bylo štěstí tak dlouho. Když se daří bohatému, připravuje se na to, že to nebude trvat dlouho.

46. Průměrní si myslí, že čím více peněz člověk vydělává, tím má větší stres. Bohatí si myslí, že čím více peněz člověk vydělá, tím méně má stresu.

47. Průměrní si myslí, že čím více peněz člověk vydělá, tím víc má problémů. Bohatí věří, že čím více peněz člověk vydělá, tím méně má problémů.

48. Průměrní si myslí, že bohatí jsou posedlí penězi. Bohatí si myslí, že jsou posedlí úspěchem.

49. Průměrní věří, že bohatí jsou sobečtí a egocentričtí. Bohatí doufají, že tomu tak je.

50. Průměrní sní o tom, že budou mít dost peněz na stáří. Bohatí sní o tom, že budou mít jejich děti dost peněz na stáří.

51. Průměrní věří, že je dobré být cynický. Bohatí si myslí, že je dobré být optimistický.

52. Průměrní si myslí, že bohatí by měli podporovat chudé. Bohatí věří v samostatnost.

53. Průměrní se dívají na bohaté jako na utlačovatele. Bohatí se dívají na bohaté jako na osvoboditele.

54. Průměrní věří, že nemohou ovlivnit to, aby byli úspěšní. Bohatí vědí, že uspět je jejich úkol.

55. Průměrní si myslí, že musejí být inteligentní, aby byli bohatší. Bohatí vědí, že inteligence s majetkem moc nesouvisí.

56. Průměrní se kamarádí s kýmkoli. Bohatí rozvážně sledují své známosti.

57. Průměrní vítají každé vyšší vzdělání. Bohatí vítají takovou formu vzdělání, která jim pomůže k úspěchu.

58. Průměrní si definují přibližné cíle s přibližnými termíny dokončení. Bohatí mají přesně definované cíle s přesnými termíny dokončení, které buď dodrží, nebo zruší.

59. Průměrní chtějí pracovat co nejméně. Bohatí chtějí pracovat co nejchytřeji.

60. Průměrní milují pohodlí. Bohatí se cítí pohodlně jen v nepohodlí.

61. Průměrní jsou nesmělí a bojácní. Bohatí jsou agresivní a nebojácní.

62. Průměrní touží vždy po „starých dobrých časech“. Bohatí hledí k budoucnosti.

63. Průměrní hrají tak, aby neprohráli. Bohatí chtějí vyhrát.

64. Průměrní mají taková finanční očekávání, aby nebyli nikdy zklamaní. Bohatí mají finanční očekávání natolik vysoko, aby je v každé chvíli motivovalo.

65. Průměrní se při dobrém výdělku bojí, že o něj přijdou. Bohatí při dobrém výdělku přemýšlejí, kam dál investovat.

66. Průměrní vydělávají peníze kvůli důvodům, které jsou všude kolem nich. Bohatí vydělávají peníze kvůli důvodu, který je uvnitř nich.

67. Průměrní se trápí krizí. Bohatí vědí, že z krize povstává prosperita.

68. Průměrní věří, že je peníze udělají šťastnějšími. Bohatí vědí, že peníze se štěstím moc nesouvisí.

69. Průměrní věří, že lidé chtějí peníze, aby je mohli spotřebovávat. Bohatí chtějí peníze, aby jimi mohli vládnout.

70. Průměrní nikdy nespojují peníze a zdraví. Bohatí vědí, že peníze mohou zachránit život.

71. Průměrní si myslí, že mít vysoké ambice je hřích. Bohatí si myslí, že mít vysoké ambice je ctnost.

72. Průměrní věří, že bohatí lidé jsou snobové. Bohatí věří, že nikdo nepomáhá chudým tak jako oni.

73. Průměrní věří, že bohatí jsou povýšení. Bohatí si myslí, že znají svou cenu.

74. Průměrní věří, že ti, kdo nečekaně zbohatli, museli být nějak zvýhodněni. Bohatí vědí, že za tím byla tvrdá práce.

75. Průměrní se uklidňují, že bohatých je málo. Bohatí nepochybují, že jich bude stále víc.

76. Průměrní si myslí, že se musí bohatým vyrovnat, aby byli úspěšní. Bohatí vědí, že naopak rozdíl dělá úspěch.

77. Průměrní si myslí, že jim k úspěchu něco chybí. Bohatí vědí, že všichni na světě máme úplně všechno, co potřebujeme k tomu, abychom uspěli.

78. Průměrní věří, že si musí vybrat mezi rodinou a úspěchem. Bohatí vědí, že mohou mít oboje.

79. Průměrní věří, že když si udrží práci, budou v bezpečí. Bohatí vědí, že nic takového jako bezpečí neexistuje.

80. Průměrní věří, že začít podnikat je riskantní. Bohatí vědí, že začít podnikat je nejrychlejší cesta k majetku.

81. Průměrní odsuzují malou skupinu lidí vlastnící většinu peněz. Bohatí vyzývají masy lidí, aby se k nim připojily.

82. Průměrní věří, že bohatství vytváří nefunkční rodiny. Bohatí si myslí, že chudoba vytváří nefunkční rodiny.

83. Průměrní věří, že přebytek peněz vytváří korupci. Bohatí věří, že korupci vytváří nedostatek peněz.

84. Průměrní věří, že bohatí nejsou duchovně na výši. Bohatí věří, že patří mezi ty nejduchovnější.

85. Průměrní věří, že kdyby zbohatli, přijdou o přátele. Bohatí o takové přátele nestojí.

86. Průměrní věří, že člověk musí obětovat zdraví, aby zbohatl. Bohatí si myslí, že s bohatstvím můžete žít zdravěji.

87. Průměrní ředí, co řeknou o penězích svým dětem. Bohatí vzdělávají děti o penězích horem dolem.

88. Průměrní učí své děti, jak přežít. Bohatí učí své děti, jak vládnout.

89. Průměrní učí své děti zacházení s penězi svým příkladem. Bohatí také.

90. Průměrní učí své děti, jak šetřit drobné. Bohatí učí své děti, jak drobné investovat.

91. Průměrní učí děti, aby se kamarádům podřizovaly, a tím si je získávaly. Bohatí učí děti, aby se kamarádům nepodřizovaly, a tím si je získávaly.

92. Průměrní učí své děti, aby byly šťastné s tím, co mají. Bohatí učí své děti, aby byly šťastné tím, že půjdou za svými sny.

93. Průměrní snižují před svými dětmi význam peněz. Bohatí učí své děti, jak důležité jsou peníze.

94. Průměrní učí své děti hry, které hrají všichni kolem. Bohatí učí své děti hry, které masy nehrají.

95. Průměrní nevěří, že mohou sami dosáhnout osobního růstu. Bohatí věří, že právě to je tajemství, jak se stát bohatým.

96. Průměrní nespojují cestování s bohatstvím. Bohatí spojují cestování s bohatstvím.

97. Průměrní usilují o přístup k informacím a dovednostem, které mají všichni. Bohatí usilují o informace a dovednosti, které nemají všichni.

98. Průměrní se raději baví než vzdělávají. Bohatí se raději vzdělávají než baví.

99. Průměrní si myslí, že bohatí jsou workoholici. Bohaté bohatnout prostě baví.

100. Průměrní se zaměřují na peníze, jen když je potřebují. Bohatí se zaměřují na peníze pořád.

Ověřený poznatek: Rubáš nemá kapsy.

Sebral a sepsal Schumacher

                              

Čas sluhů

   Když se to vezme velmi zjednodušeně: Vstoupili jsme do nerovnoprávného vztahu s mnohem silnějším partnerem - EU. Na začátku bylo "Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají." Pak "Moc do toho nekecej, seš přece malej!" a dneska je to už "Drž hubu a krok!"

Poznámky ke komentářům Benjamina Kurase

 

   Benjamina Kurase si velmi vážím. Vzdor svému přesvědčení má své komentáře vyvážené. Nicméně i tak mě občas nepadne jeho myšlenky zestručnit, protože doba nás zahrnuje spoustou informací, komentářů a rozborů všemožných odborníků, takže nakonec nevíte, co vlastně čtete. Jestli je to reakce na zprávu nebo komentář na reakci. Původní, čistá neupravovaná zpráva je to málokdy, skoro nikdy.

Myšlení typu ROM

   Znám několik chytrých i poctivých lidí, kteří žijí normálním životem, ale kteří přece jen mají v povaze jakýsi zádrhel, chuchvalec. Kdesi v životě je potkalo něco nedobrého a naprogramoval jim část mozky "natvrdo". Jako ROM. Přeprogramovat se to nedá, jen vypnout. Definitivě - i s nositelem. Předprogramované vlastnosti - imprinting. Tak jak se housata, pokud ztratí matku naučí chodit za hospodyní nebo za psem, tak se někteří lidé naučí, co se má správně nenávidět, co milovat a čeho se bát. A je to pro ně pevná danost. 

Na perském trhu

   Když chodívám fotit do ZOO naše předky, bratrance šimpanze, všímám si, jak na ně působí  příliš velký výběr potravy, kterou dostávají ve dvě hodiny odpoledne. Zmocní se nějakého košťálu, ale ještě než ho začnou ohlodávat uvidí, že na zemi ještě leží nějak zelenější. Odhodí ten svůj a vrhne se na něj. Jenže zatím se ho zmocnila jiná opice a tak se o tu zeleninu trochu tahají. Ta druhá opice ovšem mezitím uvidí ten odhozený košťál, zapomene na ten svůj a přenechá ho klidně kolegovi a s pocitem vítězství se zmocní hoho odhozeného. Nakonec  se každá obklopí několika kousky, které se jí zdají být nejlepší a pustí se do jídla. Hodně těch kousků nedojí a nechá tak. Někdy se k nim vrátí, jindy zjistí, že byly nanejvýš žádoucí pro její družky a byly zkonzumovány. Zdá se, že u lidí to funguje velmi podobně.  

Nový rok 2022

Několik přání, předpovědí a přesvědčení

František, zvukař z Vinohrad  v.v.

Přání Drakova

Prognóza Schumacherova

Nezdolná víra Kocourova, že i za mraky svítí slunce...

A cože jsem psal svým ruským známým? Tohle:

Всего наилучшего в Новом году, здоровья, счастья и тд.

Пусть в Новом году не будет хуже, а если и так, то пусть хоть чуть-чуть.

                                               A na tom si trvám!          

Naruby

Co bylo uvnitř je taky zvenku a naopak. 
Vesmír nevyjímaje.

  Napadla mě včera při příležitosti vypuštění kosmického dalekohledu Webb, který má dohlédnout až téměř  na konec našeho vesmíru divná myšlenka, Těch cca 13 a půl miliardy let, počátky vesmíru, jsou vidět počátky našeho vesmíru, díváme-li se kterýmkoliv směrem  dostatečně do dálky. Ale teorie Velkého třesku tvrdí, že Vesmír začal existovat tak, že nekonečně malý bod, singularita, vybuchla a vytvořila vše, vše co vidíme. "Věs mir", celý svět. Ale ten bod, počátek všeho,  je nyní k vidění všemi směry ve vzdálenosti cca čtrnácti miliard světelných let. Tím padl argument o nekonečnosti vesmíru. Je to bublina o poloměru 14 000 000 000 LY  (světelných roků).

O jedné vánoční fotografii

   Když jsem se před několika dny prohraboval ve svých fotkách, kde jsem chtěl najít vhodnou pro vánoční přání, narazil jsem na jednu, která vůbec vánočně nevypadá. Je tam kluk za oknem, který na mě nejistě mává. Je pořízená v létě, před bouřkou což není na fotce patrné, v dělnické kolonii kousek za náměstím ve Vítkovicích. Kolonie zvaná Štítová je postavená z dvakrát pálených cihel kdysi v letech 1883–1885. tehdejším ředitelem Vítkovických železáren pro železárenské dělníky.

Tanec smrti a sbor sýčků

Mraveniště?  Kdepak! Lidské mega sídliště!

   Kde kdo si stěžuje, jak vláda, ta nebo ona, obě jsou bez důvěry (nejen PS ale i mojí) se chová tak, že jí věřit prostě nelze. Jenže farmaceuti to dělají taky. Jde jim o zisky. Je to celé tak reklamně přepísknuté, jako reklama na nové automobily, mobily, HiFi zboží. Tedy na věci zbytné až zbytečné. A přesto pořád kupujeme nové mobily, auta, televizory, šaty - ačkoliv ty staré nám ještě dobře slouží. To vše pod heslem "udržitelný rozvoj", kterému každý rozumí tak, jak chce on sám. Nebo spíše tak, jak to po něm chce reklama. Spousta reklamy. 

Nezbytnost pozitivního myšlení jako obrana

Kde kdo brblá a otravuje život sobě i bližním. 

Co s tym, synci a ďouchy?

   Někteří lidé do omrzení opakují, že se v žádném případě nenechají očkovat pro covidu. Prý by jim to "omezilo osobní svobodu". Zatím se přece očkovat nemusí, pokud nechtějí zastávat některou z profesí, kde by byli potenciální infekční hrozbou pro ty, které mají ošetřovat, léčit a chránit a pokud jim nevadí, že je okolní země (ale i zámořské) nebudou ochotny vpustit na své území. A navíc je pravděpodobné, že nová vláda povinnost očkování zruší - nebo aspoň zruší částečně.

Omikron

Tak tu máme novýho strašáka, pane Švejku!

   Strašidlo omikronu obchází světem, nejen Evropou. Zatím o téhle mutaci téměř nic nevíme. Pokud jsem našel nějaké neověřené informace, je to takový koronáč - chudáček degenerovaný. Zvýšený krevní tlak, bolesti celého těla, teplota, kašel a za pár dnů konec. 

 

Selfie a my

Půlnoční úvaha - nikoliv o koronáči.  

    Lidé přestali používat fotografii ke zvěčnění, k zastavení času – fotografie se stala součástí komunikace a nikomu nevadí, že nezůstane na věky. Vyřčená slova si taky nezaznamenáváme na magnetofon. Milióny lidí dneska fotí a jen hrstka z nich bude mít za dvacet, třicet let fotky svých malých dětí. Oblíbené jsou fotoknihy, zaplaťpánbu za ně. Díky jim se jednou dozvíme, jak ten nás svět vlastně vypadal.  Třeba není o co stát…

Ondřej Neff na Třech prstech Astonových

   Kurňa, má pravdu, dědek jeden. A když je to komunikace, ne vzpomínka, ne doklad, tak o to víc v těch fotkách lžeme. Ostatním - ale hlavně sobě. Sebestředná selfíčka, prefabrikované záběry z prefabrikovaných míst. Vlastně  není třeba nikam jezdit, všechny ty vhodné záběry jsou dávno na netu. Tádž Mahál, Gíza, Tahiti i Karlův most v Praze. Stačí tam vkopírovat vlastní selfie. (Určitě už něco takového ve fotomobilech existuje.) A bude to bez potřeby někam cestovat a covid pasu.

   Pohybujeme se ve světě předstírání, nezdá se vám? Už nejen slova, ale i obrazy. Virtuální svět, který se skutečným má jen málo společného. 

   Možná i tohle dopomáhá těm poněkud  bláznivým představám o bezuhlíkovém světě, plného tekutého genderu a patřícího všem: černochům, ženám, gayům, muslimům...   Každému jeden celý svět. 

Všem, kterým na těch ostatních opravdu, ale opravdu nezáleží. 

Mají na to nezadatelné právo. 

Jenže - ti ostatní taky.

Labelmani

   Kdo preferuje nějakou značku, label, u nějakého výrobku a bez důkazu ho prohlašuje za nejlepší, je labelman. Kdo něco vlastní nebo propaguje a nemá k tomu skutečný vztah, mnoho o  tom neví, ale má pocit, že by bylo vhodné se k tomu nějak vyjádřit, přihlásit, je snob, ne labelman. 

   Zdálo by se, že labelamanství  je doménou sběratelů. Třeba hodinek. Nebo objektivů či celých fotoaparátů. případně hifistů. 

P jako pandemie, P jako Pinochet

„Medicínsky chápu, že v určité fázi je potřeba si vybrat mezi dvěma zly,“ dodal ovšem a vysvětlil: „Jedno je, že nízkou proočkovaností poškodím pacienta, který se přitom chránit chce. Druhé zlo je někomu něco nařídit proti jeho vůli, někam ho tlačit.“ řekl presumptivní ministr zdravotnictví a dodal „Vyhazovat někoho z práce proto, že není naočkovaný, je jednak nerealizovatelné, jednak strašně daleko od toho, kde já mám hranici,“ uvedl Válek.

Před Dušičkami

...tady je.

  V pátek dopoledne jsem na Karlově náměstí čekal na tramvaj. Kde že se na refýži a v kolejišti vzalo tolik bělavého listí? Malé bílé kulaté z části už rozšlapané lístečky. Zvláštní. Co by to mohlo být? U okraje v kolejišti spatřil nedohořelou svíčku s nějakým obrázkem. V tu chvíli mi to došlo. Ony kulaté lístečky s vytlačeným jako by křížkem byly… hostie. Právě přijížděla tramvaj, svíčku jsem postavil na okraj odpadkového koše, nastoupil, odjel. Celou cestu přemýšlel, co se asi přihodilo…. 

   Asi za necelou půlhodinu jsem se vracel. Ta svíčka... Přece jsem jsem si ji měl hned vzít a ne ji jen tak odložit. Na odpadkový koš špinavý od típnutých vajglů. Jenže když byla tak oválená… Nedalo mi to. Místo abych se cournul, zpátky jsem se vracel tramvají, je to rychlejší. Bude tam?

   Byla. Nikdo ji nevzal ani neshodil. Už z dálky jsem jí viděl. Stála na okraji koše a čekala na mě. Ani jsem nekoukal po lidech na zastávce, ani jako by tam nebyli. Ještě že tak. Sebral jsem ji, strčil do kapsy. Nikdo ani hlavu nezvedl, všichni civěli do svých mobilů. Doma jsem ji opláchnul a postavil na stůl. Budou Dušičky, svátek Všech svatých. Najdeme pro ni důstojné místo aby posvítila při vzpomínce na ty, po kterých se nám stýská. Tak jak se na takovou svíčku patří.

Schumacher   

Čekání na Augusta P.

 Je demokracie konečným kýženým cílem lidstva?

   Chodívám do ZOO často. Dostal jsem totiž permanentní vstupenku výměnou za pár fotek zvířátek. Dobrý obchod to byl. A trolejbus, který jezdí co deset minut mě tam zaveze (zatím) zadarmo, což zase zařídilo město. Revizoři se na mě podívají a ani nechtějí čmuchat kartičku - vidí, že už jsem přiměřeně  opotřebený. U brány v ZO
O už nemusím potvrzení o volném vstupu většinou ani vytahovat - znají mě tam od vidění. Takže kdykoliv, když mám čas, je přiměřené počasí a je takový den v týdnu, kdy ZOO není naplněna hlučnými mláďaty druhu Homo Sapiens, která vřískají, protože je jejich matky ani moc nevnímají, neboť právě řeší veledůležité problémy s "přítelkyní na telefonu".
   Ne ke každým zvířátkům cítím stejnou náklonnost. Jelenovití, žirafy nebo jiní kopytnatci na mě nereagují, neekomunikují ani pohledem a tak je i já míjím lhostejně. Se slony si nejsem tak jistý. Malé kočky se sice tváří blazeovaně, ale po několika návštěnách zjistíte, že si vás pamatují a - přijdou si k mříži beze slov "pokecat". Totéž dělají krkavci. Vidí mě na několik desítek metrů a zdraví.

Zdravotnictvi - nezkrotitelný kapitalismus a neuřiditelný socialismus

Kapitalismus znamená, že majetek, výrobní prostředky jsou v soukromém držení a musí produkovat zisk, aby přežil. Co největší zisk, aby bylo možno investovat do dalšího kapitátu, který bude generovat ještě větší zisk. Pacient je jen prostředkem k získání peněz. Dojnou krávou 

Socialismus naopak pracuje s veřejnými prostředky, které byly získány povinnými odvody všech občanů - daněmi. Ti, kteří tyto prostředky přerozdělují podle nějakých politických schemat nejsou jejich vlastníky a tedy jim na výslkedku přliš nezáleží. Chtějí se co nejméně namáhat, protože jejich angažovanost není vždy patřičně finančně ohodnocena. Proto je tento systém neefektivní, ztrátový.

Ke svobodě slova

Zpátečníkovi i dalším

   Nadatlil jsem na Šumaváka pár slov. Trochu víc než pár, ale nechce mi je přijmout. Prý jsou duplicitní. Takže aspoň takhle, abych neměl pocit, že jsem si opotřebovával novou klávesnici zbytečně...

Kontinuální Hyde Park

   Že bývalý pyrotechnik nikdy nic takovoho neviděl je docela pravděpodobné. Těch mrakodrapů, do kterých vrazilo velké dopravní letadlo není na světě zas tolik. Tím pádem to současný vojenský analytik Štefec považuje za "divné" - a má proto nekonformní názor.  A ten  novináře zajímá. (Typický případ fachidiocie: "To přece není možné!")