O vážení

   Jsem narozen ve znamení Vah a kdybych na to věřil, tak možná mám i vlastnosti svého znamení zvěrokruhu.  Nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlel, byl jsem v mládí cholerik, který hodil po svém nadřízeném deštník a z ředitelny několikrát odešel s prásknutím dveří. Uvědomil jsem si ale, že asi něco z těch Vah mám v okamžiku, kdy se mi začala zamlouvat jedna replika z muzikálu "Šumař na střeše", kdy židovský mlíkař Tovje, který po rozhovoru s Bohem, když učinil nějaké závažné rozhodnutí prohlásí "Ovšem na druhé straně..." a tím naprosto zbourá své předešlé vyargumentované rozhodnutí.

Poznámka Schumacherova

Izraelité a Palestinci neboli židé a muslimové

...což toto všechno není důsledek jejich podílu na aktivní multikulturalizaci a multietnizaci endemické kultury, ve snaze o pestrost v níž by byli méně nápadní, jedněmi z mnoha menšin? Zatímco mají starost, aby nepřišli o většinu v Izraeli. Nežijí tam, protože být tam Židem je obtížné, je v tom velká konkurence.

Zaslechnuto v rádiu

    Rádio poslouchám jenom při snídani. Nevyhovuje mi ani hudba, ani výběr zpráv. Ale platím ho, tak si za své peníze užiju několik minut programu denně. Dneska ráno jsem zaslechl, že přes třicet procent mladých dívek trpí depresemi, provádí sebepoškozování a prostě není v dobrém duševním stavu. Vzhledem k tomu, že jsem něco podobného v rádiu slyšel o mladých klucích už včera, tak mě to zarazilo. A trochu jsem se zamyslel, proč tomu tak je.

Nová válka v Izraeli

    Tak nám Palestinci napadli Izrael.  Není to poprvé a není to ani naposled. Dokud bude židovský a muslimský stát sousedit, nic jiného se nedá čekat. 

O celulárních rudých hadrech

   Udělal jsem si dneska čas a prohlédl několik dezolátských webů. Nějak mě to dezolátství přestalo bavit. Asi si vyberu raději zahrádkáře nebo hráče ruských kuželek. Dezolátem už být nechci. Budu nanejvýš takovým tajným, tichým podporovatelem. Proč? 

    Z místa které zaujímám se mi zdá veškerý ten dezolátský boj jen takovým festivalem samolibosti, moc se nelišící od "oficiální linie" věrchušky a oficiálních médií. Směr je opačný, styl shodný. Spolek lidí, kteří  před druhými předvádějí, jak hluboké znalosti mají v oblasti techniky, historie, vojenství, mezinárodní politiky, sociologie i umění a kultury. Prostě: Ten obyčejný, starý, opelichaný a artritický kocour mezi nimi  nemá co dělat, jenom by jim kazil jejich skvělý průměr IQ.

Zkušební balónek

 

Jeden sympaťák vedle druhého...

   Tak jsem měli volby na Slovensku. Proč "my"? Protože je hodně lidí považovalo za takový zkušební balónek, jak to dopadne u nás až budou volby. Nebo i jinde v Evropě. Myslím, že je to úvaha poněkud zcestná. Jinde jsou jiné podmínky, takže výsledek hlasování by byl jiný. A navíc - výsledek hlasování ještě neznamená, že se ve směřování země něco změní. Bude se sestavovat vláda a tam teprve nastanou kruté boje. Michal Šimečka prohlásil, že "nedovolí, aby vládu sestavil pan Fico." Jak to chce udělat to uvidíme.

Россия сегодня (Rusko a já)

 O Rusku, nebo přesněji řečeno o Sovětském svazu jsem pochopitelně slyšel od útlého dětství. Nebylo lze jinak. A asi tak do osm let jsem ho považoval za něco jako nebe. Když někdo umře, dostane se do Sovětského svazu. Jenže pak jsem začal číst různé knihy a doptávat se lidí, kteří s SSSR měli nějaké zkušenosti a zjistil jsem že to tak docela není. Že to není nebe na zemi.

Karabach? Karabach!

   Jak dnes hezky a humanitárně píše Vidlák, velmocenské hrátky především USA opět končí krví obyčejných nevinných lidí a zničením jejich domovů, které léta za velkého úsilí a odříkání budovali. Tentokrát se to odehrává v Náhorním Karabachu, ale dle stále stejného schématu.

Vládní ochranka

President Zelenskij v uctivém předklonu
před americkým ministrem obrany.

 

   President Ukrajiny V. Zelenskij má ochranku z Británie. Své vlastní nevěří. Protože vzhledem k tomu, kam zavedl (na příkaz Západu) Ukrajinu to vypadá na palácový převrat. Mohl by ho čekat konec jako Kaddáfího nebo v lepším případě Ceaușesca. 

66 nebo 99

 Když si ty dvě cifry otočíte vzhůru nohama, zjistíme, že jsou vlastně shodné. Záleží totiž na úhlu pohledu. (Tohle slovní spojení mám moc rád!)

   A tak vzpomínám na dopis 99 Pragováků k sovětské okupaci v roce 1968. Byla to vlastně jen provokace a pokus o ovlivnění veřejného mínění. Už ten počet. Necelá stovka. Kdyby těch Pragováků bylo 107 nebo 97, nebylo by to tak zapamatovatelné. A dopis byl prý zneužit, neměl se dostat do sovětského tisku. Jistě, po půl století si už na nikom investigativní žurnalistika asi moc nesmlsne. Nejmladší ze signatářů mají dnes nejméně sedmdesát.

Poustevna

    "Tak jsme tady!" řekl kamarád a vypnul motor. Auto stálo asi sto metrů od horské silničky, která tím dosáhla svého nejvyššího bodu. Od jihu sem stoupala v serpentinách od poslední vesnice, nebo spíš od chalup letňáků, kteří obsadili ty nejvýše položené dřevěnice. 

Россия 1 и Россия 24

   Musím si postěžovat na ruskou TV. Odtamtud totiž čerpám oficiální informace. Ty "vládní," protože si nedělám žádné iluze o tom, že je to nezávislá stanice. 

Tak tedy vše, co mi vadí. Je toho dost, ale v zájmu vyváženosti nemohu ty informace pominout.

Globální oteplení nebo nová doba ledová?

   Dánští vědci předpovídají zastavení teplého Golfského proudu, který zajišťuje mírné klima na evropském kontinentu. Jakým kataklyzmatům budou Evropané čelit, pokud se chmurné předpovědi naplní?

O národních povahách obecně

 

    Na Vidlákovic Kydech se rozproudila debata o národní povaze. Vědecky vzato nic takového neexistuje. Stejně jako národnost nerozhoduje ani dosažené vzdělání. Rasa trochu ano, opravdu reakce černocha z Mali a blonďatého Nora jsou, jsou-li nehrané, jiné. Vztah k druhému pohlaví, k dětem, k práci, k bohatství nebo vzdělání. A nevěřím na průměrného "normálního člověka". Každý je jiný. Někteří se liší málo, jiní velmi.

AI (3)

   Ztrátou spojení s minulostí se atomizovaná společnost dostává na šikmou plochu. Generace bez historické paměti necítí, že posun po šikmé ploše je pád. Chybí jí pud sebezáchovy, instinkt, který nabádá člověka brzdit, zařadit zpátečku, když ho historická paměť varuje před karambolem. Schyluje se k tragédii odbržděné generace; generace, která se nemá o co opřít a čeho chytit.

  Je příznačné, že generace, která chyběla ve škole, když se vyučoval smysl minulého, o sobě mluví jako o generaci poslední.

(Ivan Hoffman)

Netrebko - nenávist a nepochopení

   Přečetl jsem si na blogu Litterate článek od Daniela Steržika alias Vidláka a hned jsem začal smolit reakci. Už tam visí, ale pro jistotu, kdyby byla "zasypána nesouhlasnými rekcemi" ji uvádím tady znova. Měl tady být článek na podobné téma ale co se dá dělat, Vidlákovi to píše snadněji. Vidlák tam vypsal všechny zhovadilosti, kterých se naše věrchuška i média dopouští vlivem až zvířecké nenávisti ke všemu ruskému.

Ze spižírny Schumacherovy

 

Stát nemá vliv na inflaci.

   Protože stát je jediným viníkem inflace. Nikdo jiný. Inflace vzniká tím, že stát měnový monopolista uvádí do oběhu nové nekryté (a neplnohodnotné, to už dávno) peníze. Tak činil odedávna, když panovník potřeboval plnit svoji kasu. Snižování podílu drahého kovu, nahrazení levnějším, zlehčování mince. Novodobě tisk dalších "peněz". V uvozovkách proto, že to čím platíme jsou v podstatě jen poukázky a účetní položky, které se staly jednoúčelovým a rizikovým zbožím, které samo o sobě nemá žádnou hodnotu a jehož směnná hodnota není odvozena od množství práce potřební k jeho výrobě (například vytěžení a zpracování drahého kovu). Nemůže plnit funkci pokladu a jeho hodnota je založena všeobecným konsensem. Vše co je založené na všeobecném konsensu je nestabilní. Tak i ony populární kousky barevného papíru se kterými spojujeme míru našeho štěstí.

Tahle válka není Mein Kampf

   Místo obvyklého úvodu, který ponechávám oslavovaným i zatracovaným autorům píšícím o nevyhnutelnosti a dějinné osudovosti a božské prozřetelnosti..., začnu rovnou k úvahou taktickou. Zatím co součástí dobytí území je jeho obsazení "živou silou" viz Clausewitzova "noha pěšáka", pro obranu lze použít převážně technické prostředky. Při dostatečné strategické hloubce se dá ve výhodném poměru směňovat "svoji neživou snadno obnovitelnou neživou sílu za nepřátelskou neobnovotelnou "živou sílu" . Případně, je-li poměr zvlášť výhodný, dočasně obětovat část území. Naopak chránit své "lidské zdroje" a produkční centra. Nepřítele nejvíce vojensky a vnitropoliticky oslabuje ztráta "lidských zdrojů".

   Rusko má výhodu velké strategické hloubky (kterou se NATO, fakticky USA, pokusilo snížit získáním Ukrajiny, a nyní Finska) a produkčních center zatím mimo dosah. Naproti tomu Ukrajina nemá žádnou strategickou hloubku a její produkční centra jsou v dosahu ruských zbraní. To je kompenzováno podporou z externích produkčních center. Za kterou "zbytková" "západní Ukrajina" tvrdě zaplatí, protože "není oběd zdarma". Navíc, významným hráčem je Čína, která na Ukrajině, na zemědělské produkci, má silný hospodářský zájem.

   Nyní jde o to, kdo vnitropoliticky déle vydrží válečné náklady. Rusko zatím ustálo "hospodářské sankce" Západu. Nezbytné si na světovém trhu opatřuje jinými cestami. Tak i západní obchodníci obcházejí "sankce" protože "byznyz je byznys". Sankce stimulují ruskou snahu o vlastní produkci.

   Na druhou stranu, válka, která se rozvinula na základě nezdaru "speciální operace", která měla být chirurgickým řezem, jenže změnila se v řezničinu, oslabuje Rusko hospodářsky, protože přes pozitivní stimulační efekt vyčerpává kapacitu, která by mohla být vynaložena na produkci užitečného zboží civilního určení. Navíc s nevýhodou přetrvávajícího oddělení vojenského a civilního průmyslu. Válečné ztráty "lidských zdrojů" oslabují vnitřní politiku a vládu.

   Na Západě je situace smíšená. Na jednu stranu částečně nahradil ruské zdroje a válka má stimulační efekt pro zbrojní průmysl s přesahem do civilního sektoru. Na jednu stranu zvyšuje zaměstnanost, na druhou stranu odčerpává zdroje a zvyšuje vnitřní zadluženost, protože veškeré náklady a s tím spojené zisky jsou placeny z daní. To se pojí k rostoucím nákladům na "zelený program", "bezuhlíkovou ekonomiku" a další nesmysly, které Rusko nemá. Navíc, na rozdíl od zatím ještě vysokého životního standardu obyvatelstva Západu, nejvyššího v dějinách lidstva, nyní již na rostoucí nesplatitelný dluh, v Rusku je o co se snažit a kam růst.

    Pro USA, z pohledu tamní politiky, válka zatím splnila účel. Nejde ani o oslabení Ruska, ale především o zabránění propojení Ruska s EU do velkého hospodářského celku, případně i s Čínou. Jenže ne vše vychází podle představ a očekávání. Nejen Ruských, ale i USA a jiných. Klíčovým faktorem pro pokračování Západu v nepřímé účasti na Rusko - Ukrajinské válce, je angažmá USA. Bez toho by se EU ocitla v pozici dětí mateřské školky, které se v temném lese ztratily učitelce a pokračují ve hře na snězení perníkové chaloupky Baby Jagy.

   Nynějším pohledem, nenastane-li událost "černé labutě", jde o to kdo déle vnitropoliticky vydrží. Při čtení plánů na poválečnou „rekonstrukci“ Ukrajiny se nelze ubránit asociaci s rozdělováním vstupenek prominentům Třetí Říše na recepci v Kremlu na podzim roku 1941. Ať tak či tak, je celkem jasné, kdo by na „rekonstrukci“ vydělal tak jako na nynější válce. 

Ano, správně, čtenáři. Ty nejspíš ne.

Závěr pro tlustokoncové i tenkokoncové: 

Válku považuji za plýtvání vzácnými statky

Schumacher

Záběr

“ Válka je, když se zabíjejí lidé, kteří se vzájemně neznají, na rozkaz lidí, kteří se dobře znají, ale vzájemně se nezabíjejí. “

(Albert Einstein)

K Vidlákovu článku O síle slov

Pravda. Mnoha slovy řečená...   

   Já osobně mám raději koncentrovanější sdělení. No ale budiž, každý přece nebude přemýšlet o tom, jak zkrátit větu a přesto říct všechno; někomu to prostě nezastavitelně "mluví" i v písemné formě. 

  Co se změnilo na informační frontě?  Hodně. Ale hlavně dvě věci: Kdekdo má v mobilu kameru, někteří ji dokonce umí používat. Kamery jsou čím dál tím lepší, automatika se stará, aby za téměř jakýchkoliv podmínek vznikl použitelný obrázek. A mobily už nejsou drahé. I ty "lepší" si pořídí občan za měsíční příjem hned dva. 

   Druhá věc jsou společenské sítě. Sice nejsou (pro mě) ke čtení, ale je možné na YT nebo TikTok zavěsit to, co jsem viděl na vlastní oči a co zaznamenal můj mobil. Časem se lidi naučí i stříhat, aby záznam byl kompaktní, česky řečeno "byl ke koukání". Lidi s mobily jsou všude, zatím co novináři jen někde, kde tuší, že se něco bude dít. Takže odklon od oficiálních zdrojů bude pokračovat a věrchuška se tomu bude snažit zabránit.

   Zrušit/omezit společenské sítě opravdu asi nejde (viz Vidlákovo zdůvodnění). A internet, ten funguje i na Ukrajině a v Rusku, přesto, že přes internet chodí na obě strany propaganda, fake news a hlavně špionážní zprávy. Bombardování týlu (obě strany) je možné vlastně jenom kvůli nemožnosti "zastavit internet", který slouží k navádění raket. Špiona" chytnou spíše výjimečně. Je to velmi nepříjemné, ale zastavením internetu by se zastavil i život. Bankomaty, objednávky, příkazy, platby,  maily. Kdyby to šlo, už by byl nejméně na Ukrajině a v Rusku zastavený. Čína dokázala stanovit "Tiskový dohled" a nemá s internetem problém.

   Zdá se, že na "filtrování" zpráv není výpočetní kapacita. Sledují se jenom "známé firmy" a ti které nahlásí internetoví práskači. 

Takže tenhle informační kanál, který před třiceti lety neexistoval naprosto změnil možnosti alternativních informací. Už to není jen Hlas Ameriky nebo Svobodná Evropa a samizdat na průklepácích. 

   Problém vidím v tom, že Hobiti, obývající českou Kotlinku jsou spíše líní, najedení a ospalí po  pivu, že je nějaké burcování Alternativy nedonutí přejít od TV k PC.

   Takže až jim začne do jejich kajuty pronikat voda, budou nepříjemně překvapeni a budou po cestě k záchranným člunům nadávat, že jim to nikdo neřekl. 

Řekl. Ale neposlouchali. 

   Ani Rádio Univerzum, ani Vidlákovy kydy ba ani Nový Prostor nebo Bobošíkovou. Je pravda, že si za to alternativní média mohou samy, Některá z nich jsou jen bulvárem, některé jen antisystémovým sektářským  místem.  Je možné, že tím odpudí ty lidi, kteří mají mainstreamu plné zuby a hledají pravdu. Ti si zase zapnou ČT 1 - 2 - atd. a otevřou si to pivo. Tam nemusí přemýšlet a odhadovat, kdo má větší pravdu. 

Nezbývá než jim popřát klidnou dřímotu.

Přemýšlení bolí