Na konci (naší) civilizace ? (Otázky bez odpovědí.)

  Přijímat běžence je prý pro nás nutnost, protože populace stárne a nemá kdo vydělávat na důchody. Navíc se vlivem lepší zdravotní péče zvyšuje i věk dožití. Jediný způsob, jak udržet naši civilizaci v chodu je prý stále zvyšovat výrobu a spotřebu, tedy i populaci.

Internet a podobné blbinky

...aneb stále o červené punčošce.

   "Třeba propaganda: skoro všechna média jsou dnes v rukou multikulturních zločinců, všechna píšou stejně. Justice, školství, policie, ti všichni jsou pod tlakem multikulturní ideologie. Podívejte se na nesmysly, které hlásají placení lidé z vládních struktur, nebo naopak z našich daní placení lidé z tzv. neziskových struktur. Za naše peníze jdou proti drtivé většině lidí, vůbec se za to nestydí, naopak, jsou za to placeni námi všemi a my si to necháme líbit. Lidi pak podvědomě hledají cokoliv, kde by si potvrdili, že se nezbláznili, že opravdu 80% národa myslí jinak než ti nahoře a než je prezentováno tzv. redaktory v televizi. A pak najdou můj blog." 

(Humorné mi připadá, že člověk s přezdívkou "Ladik Větvička" v reálném životě prodává softwarové technologie na východních trzích.)

Šumavské pastorále

foto St. Kocour

Šumavské pastorále

Raníčko mlhavé na blatech bludičky

Kam oko dohlédne ztrácí se chodníčky

Kam oko dohlédne zem stříbrem se odívá

Poň bosá děvečka pro chleba chodívá

Pro chleba krajíček tenký jak pavučí 

Za těžkou robotu v cizáckém područí 

V chatrné sukničce vlásky jak uzlíček 

Pověz mi děvečko kde je tvůj hošíček 

Hošíček za horou za horou dalekou 

Páni mu slíbili košilku bělostnou 

Košilku bělostnou s radostí ve tváři 

Až si svou děvečku povede k oltáři 

Na bílé košilce červenou růžičku 

V barevném kabátě po boku šavličku 

Pospěš si děvečko už hrají mu dudáci

Hosté se scházejí vždyť jsou to vojáci 

Za horou dalekou den se už vytrácí

Košilka bělostná růžičkou krvácí

Pospěš si děvečko slyš trubky volání

Kůň vraný s hošíčkem po poli uhání

Marné je volání 

Nejede pro tebe 

Nese ho ke hvězdám 

Nese ho do nebe

Schumacher, 16.11.2011

V očekávání barbarů

   Jakub slíbil dodat báseň, ať se dostaneme z toho kolotoče stále stejných a stále manipulativních zpráv. Leč nestalo se tak. Nicméně jsem na vhodnou báseň, která je k věci, přestože je z minulého tisíciletí,  narazil na webu LN. Ale i tam je převzatá.  Nebudu tvrdit, že mi ji poslal přítel, protože to není pravda. 

Ale pokud se pan Léko bude zlobit, zase ji smáznu. 

Tabula rasa čili pokec 3

    Takže tenhle úspěšný projekt inspirovaný Astrou má další pokračování. Abyste jej nemuseli hledat ve starších příspěvcích, tak tu je další čistý sešitek.

Tož si tuná pište, útulníci...

Freedom, go to hell!

Heslo, které nesli islamisté v protestním průvodu v Londýně v létě 2009

foto ČTK 1989

   Svoboda slova začíná mít vážné trhliny. Do lodičky demokracie zatéká lež a nenávist pravil by možná básník. Nebo známý dramatik. Ale o tom se nesmí mluvit, stejně jako "za totáče". 

  Policejní president s příznačným jménem Tuhý včera už dopředu varoval před "extremisty", kteří dozajista budou chtít "zneužít" výročí sedmnáctého listopadu k propagaci xenofobie. A že represivní složky jsou na to připraveny a to včetně armády. Tak nějak mi to připomíná atmosféru roku 1989. Jen ty Lidové milice mi tady chybí. Vše ostatní už tu máme - včetně Národní fronty, kde někteří jsou reálnou silou a jiní, kteří jen nemají odvahu říci dost! 

Pátek, třináctého

ALLAHU AKBAR

   V Paříži to vypadá na koordinovaný teroristický útok islamistů. Jsem zvědav na (předpokládám debilní) komentáře našich "sluníčkářů". I tzv. "objektivních".

   Budu doplňovat, pokud možno z různých zdrojů. Předvídám podobný útok v Londýně nebo Berlíně. Nastává stav "saturace imigrantů" - dříve, než se čekalo?

Goebbels podruhé aneb Tak se to dělá!

Jedna z fotografií Karla Richtera

   Propagace se nám konečně zkvalitňuje. Není už prvoplánově primitivní. Starají se o to i nové "neziskovky", které ve veřejném prostoru řeší problémy, které žádná řešení nepotřebují. Vezmeme-li si třeba takovou Genderovou expertní komoru České republiky, tak jediným opravdu viditelným výstupem celé organizace o více než 70 členkách (a jednom členu), podporované Norskými fondy a podobnými organizacemi za 3/4 roku její existence je prosazení zákazu fotografií aktů Karla Richtera na půdě Knihovny Akademie věd. 

Ale možná je to úplně jinak...

Pršlavé dopoledne

Astra

   Vypravila jsem se hned zrána a po včerejším nádherném dni v dost ukrutném dešti do VZP, kde jsem hodlala získat zpátky prachy za vakcinu proti chřipce. Inzerují, že osobám starším 65.let vakcinaci proplácejí. Měla jsem ale ušlechtilejší důvod, co mě tam lákal.Na dalším rohu té VZP budovy (která zabrala pro svoji činnost nejkrásnější kino Flora v Praze - na Vinohradech, kde jsem trávila svoje pohnunté dětství) - stojí rohový činžák.

Gobbels ožívá?

Síť

  Joseph Goebbels,  Hitlerův ministr pro propagandu měl na svou dobu dobře propracovaný způsob, jak znevěrohodnit například vysílání zahraničního, t.j. nepřátelského rozhlasu. Jeho agenti nenápadně rozšířili mezi lidmi, ne zcela nakloněnými Třetí říši, údajnou zprávu BBC, že spojenecké letectvo zcela vybombardovalo jisté německé město. Do toho města kratičce nato přijel Vůdce a nadšeně vítán obyvatelstvem pronesl na vyzdobeném náměstí projev. K tomu záběry na poklidné, vzorně upravené město. 

A protože ještě nebyla veřejná TV, uvedla se reportáž v nejbližším filmovém týdeníku. Dále se k tomu mnoho nehovořilo. Rozpor mezi šeptandou a filmovými záběry byl evidentní. Londýn byl většinou Němců náhle považován za lživou a štvavou stanici.  

O lidech unavených životem…

   Pro obě zdejší hvězdy a Jakuba i Pedra

   Tenhle text není můj. Poslala mi ho známá, herečka. S tím, že jí ho taky někdo poslal, ale že se jí moc líbí. Že by ho hned podepsala. 
Přečetl jsem a pomyslel si totéž. Trochu jsem prohledal net a zjistil, že kopií toho textu jsou snad stovky. Má ho na svých webech spousta bloggerů. Někdy kopie celého textu, jindy jen citace. 

Chtěl jsem někoho požádat o dovolení jej vyvěsit, ale nenašel jsem autora. Přesto ho vyvěšuji. Protože se v tom textu vlastně píše i o mě. Kdy mě až infarkt upozornil, ať "uberu páry". Ubral jsem. A udělal jsem dobře, dokonce ta příšerná únava zmizela. 
Když jsem nahradil postoj "nechci, ale musím" přesvědčením, že "chci a mohu".

Kdyby se skutečnému  autorovi nelíbilo, že to tu visí, nechť se ozve. Omluvím se mu a stáhnu to.  

Stroj času

   Prý se z kauzálních důvodů nikdy nebude moci cestovat do minulosti. Protože by se jakoukoliv, byť i nepatrnou změnou mohla změnit naše současnost a tím třeba i naše možnost do té minulosti cestovat. Dobře tedy, nebudeme nijak do minulosti zasahovat, jen se tam podíváme. Myslíte, že je to nemožné?

Aréna

  Bylo to místo, kde se pro pobavení římského publika odbývaly zápasy gladiátorů. Gladiátor znamená „bojovník s mečem“, kterému se říkalo gladius. Gladiátoři bojovali v aréně se lvy - i mezi sebou. Bojovali na život a na smrt. Byli to většinou otroci, váleční zajatci či odsouzenci na smrt, takže měli jedinou šanci jak přežít – porazit protivníka.

   Který z těchto významů vedl zakladatele divadla Aréna k volbě názvu nevím. Ale gladiátoři a gladiátorky v Aréně se dnes snaží naplnit význam onoho slova. Bojují. Někdy na život a na smrt. Tedy skoro...

Demonstrace Bloku proti islámu v Ostravě

   Na návštěvu náměstí i focení jsem měl jen deset minut. Takže o čem se mluvilo nevím, ale asi tom, že islám v České republice nechceme. S tím bych i souhlasil, jen s názvem "Blok proti islámu" mám  trochu problém. Islám totiž existuje a nemáme ani právo, ani reálnou možnost jej nějak "zastavit". Jediné co můžeme a musíme žádat od vlády je striktní dodržování našich zákonů a pravidel - bez výjimek, ani kdyby byly nadirigovány z Bruselu. 

Augenblicky (2)

Roboti

   Jsou už mezi námi. Fungují na povel. Moderátorka ve studiu při diskuzi s hostem, který má jiný pohled na věc než je ten oficiální (tedy ten televizně-oficiální) najednou změní chování a začne být na hosta až agresivní, přerušuje jeho řeč a místo aby diskuzi moderovala, tázala se, tak začne hosta za jeho názory kárat. Mění téma, nenechá ho dokončit ani jednu větu. Spíše vede něco jako monolog a host ve studiu se tak stává pouhou stafáží. Po chvilce si všimnu, že moderátorka má v jednom uchu sluchátko, do kterého jí někdo snad dává příkazy, jak se má chovat. Co nesmí hostovi "dovolit".  Už nevím přesně v jakém pořadu to bylo, myslím že to byla na ČT24, ale dost mě to vylekalo. 

Robotka. Kým je řízená?

Absurdní divadlo kolem nás

Franz KAFKA

...Šel jsem asi kilometr mezi migranty a na vlastní oči vidím, jak po několika stech metrech migranti zjišťují, že již nemají hlad či žízeň, a odhazují jídlo vedle cesty. Ta nová bunda nesedí, a tak ji odhodí, do večera je daleko, tak odhodí spacák... 

   Cesta do Srbska je lemována tunami odpadků. Makedonské děti sbírají do igelitových pytlů housky a chleby jako krmivo pro domácí zvířata. S plnými pytli jídla procházejí kolem sluníčkářů, kteří již mažou další bagety pro další várku migrantů.

(Tomáš Jirsa na Neviditelném psovi.)

Noční hovor

Tma. 
 Mobil na nočním stolku svítí a otravně zvoní.  Po několikátém zazvonění ho raději vezmu - když už jsem ho, blbec, zapomněl o půlnoci vypnout.

Kopanec u soudu

Honza Hájek, prapůvodce následných událostí
(TV POLAR)

Motto: 

Když se sejdou správní protagonisté ve správnou dobu na správném místě, dokáží sehrát opravdu skvělé absurdní představení.  Dokonce na pokračování.

   Pokud jsem sledoval reakce svých známých na tuhle performanci, většina z nich  se shodla, že titulek v obraze TV POLAR je naprosto správný. 

Měla!

Lidé!

Projev prof. Petra Piťhy, probošta Kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě

Není co dodat. 

Poslouchejte a přemýšlejte.

A děkuji moc Jakubovi za tip.

Co vidí šakal?  Budoucnost?
Anýbrž jak silně máme vpáleny do mozku moderní symboly. Dvojčata, Kaaba...

O nebezpečí tedy víme.  Známe taky řešení?  Nebo si jen tak hrajeme na tvrďáky?  

O balení

    Musím se pochlubit - balit opravdu umím. Balím dobře, na několik způsobů, s profesionálními výsledky a dokonce snad i umělecky. Mých služeb z oblasti balení se celá léta dožadovali a stále dožadují nejen kolegové a přátelé, ale i kolegyně a rodinní příbuzníci. 

   Tomu, neváhám říct umění, jsem se naučil v sedmdesátých letech minulého století, kdy jsem sloužil v jedné (nyní) zahraniční armádní destinaci - v Liptovském Svatém Mikuláši. Podhorské městečko, průmysl veškerý žádný, jenom Kožiarské a Drevárské závody - rukavičkářství a výroba dýh. Chalani odjížděli za prací většinou do havírny v Ostravě a potenciálních ženichů nebylo dost. Jen velká vojenská posádka v městě a druhá v blízké vesnici Liptovský Peter.  

Augenblicky a "vaprósy"

 V úterý v Sudetech poprchávalo. Nebylo zima, ale bylo mokro, nebe zatažené, foukal vítr. Ráno jsem zajel dolů do obchodu pro proviant, zavezl svou "motoběžku" pod střechu do stodoly  a pak jsem už jenom seděl na zápraží, popíjel kafe s mlíkem a nechával hlavu "na volnoběh". 

   Den předtím jsem poslouchal rádio, pak chvíli českou a slovenskou televizi a dumal, kdo z nich si nejvíce upravuje situaci podle svých představ. Tedy naštěstí ne situaci - jen zprávy o ní. Zpravodajské hry v médiích i na internetu jsou už džunglí poněkud nepřehlednou. Prakticky už nikde nelze narazit na neutrální zprávu. Ke každé skutečnosti dodává něco i zpravodaj - a většinou se brzy pozná, "za koho kope" - a zprávu tím dokonale znevěrohodní. Během dne následují komentáře všech možných komentátorů - kvalitních i těch ostatních. Takže před večerním zpravodajstvím už vlastně víte, že...  Co vlastně víte?

Großtante Anna

Drážďany po spojeneckém náletu 1945 

   Moje pratetička byla Němka. Prastrýc už dávno ležel kdesi poblíž  Stalingradu a čuchal ke kytičkám zespoda, ale ona sama přežila v Drážďanech i velké spojenecké bombardování - kobercový nálet minul její dům jen o dvě ulice. 

Po válce to nebylo v Dolním Sasku moc dobré, město bylo příšerně rozbité a ani jídla nebylo dost. Ale dobře jsme se s tetou Anne snášeli - ona sice česky uměla jen pár slov, ale to malým klukům tak moc nevadí - hodně se dá naučit empiricky. Třeba co je to Strudel jsem pochopil hned, jak nám ho pocukrovaný donesla na talíři. Úžasná dobrota. 

Dodo aneb klídek...

 

Impotence jako životní krédo

   Na ostrově Mauricius kdysi žil jeden pták. Jmenoval se dodo. Živil se výhradně ovocem. Byl zřejmě pevně přesvědčen o tom, že když on na nikoho neútočí, že je tak zařízený celý svět. Dronte mauruicijský, jak se mu správně říká už  nežije - byl vyhuben, přesněji řečeno sežrán.

O české nenávisti

Matka Vlast volá!

   Stále mě udivuje zaťatá nenávist i k těm, kteří už nemají vlastně žádnou moc. Sice se, byť ne osobně provinili, ale většinou je jejich vina už promlčená. Často promlčená  jejich smrtí. Je to tedy vina jejich a našich otců a dědů. Ale my dále plodíme nenávistné statě, články, knihy jako bychom dokázali změnit minulost. Nedokážeme s minulostí udělat nic, dokážeme jen rozdmýchávat podobné pocity na druhém břehu. Snažíme se vykládat dějiny jen z našeho pohledu. Z pohledu jedné strany. Divíme se pak, že nás "ti druzí" nemají rádi. Třeba ony "žžžidy" nebo Čechy, Poláky atd.

Jak jsem nakupovala v IKEA

Axina

...sotva se tu objevila, už přikládá ruku k dílu. 

Bo tak je to spravne,  tak to ma byť...!

Chytrý, chytrá, chytré...

   Dneska musí být  všechno chytré. Chytré telefony, půjčky, ledničky a dokonce i deodoranty. I reklama.  A když už to není chytré samo o sobě, zakoupením inzerovaného "produktu" se postaráte o chytré řešení vašeho triviálního, hloupého problému. 

Vědci versus veřejné mínění

    Poslouchal jsem večer na TV stanici ČT 24 diskuzi o výzvě "Vědci proti strachu a lhostejnosti", kde za výzvu hovořil  Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Neměl jsem to dělat. Vědecké argumenty akademiků mě jedině nadzvedly - byly stejně falešné, jako ty, které jsem slýchával od vědců i umělců v dávných "dobách nesvobody", když byli vyzváni, aby v něčem podpořili stranu a vládu. Stejná rétorika schovávající se za "rozumné, vědecké argumenty". Po skončení debaty jsem si našel inkriminovanou výzvu a přečetl si ji. Pozorně. Nebudu tady psát filipiku proti celé výzvě, polemizovat budu jen s několika větami. Sami můžete posoudit, zda jsou vytržené z kontextu nebo nikoliv.  

Tabula rasa anýbrž pokec 3

Takže tenhle úspěšný projekt inspirovaný Astrou má další pokračování. Abyste jej nemuseli hledat ve starších příspěvcích. 


Tož si tuná pište, útulníci... 

Matrix dnes

   Čím dál tím více mívám při čtení zpráv (a nejsem sám) pocit deja vu,  již jednou zažitého. 

Zřejmě se jedná o nevyhnutelnou část vývoje lidské společnosti, kolo dějin, které se otáčí a za jistý čas učiní jednu celou otáčku. Věci kolem nás jsou jiné, ale přece svým způsobem stejné. Nebo podobné. 

Takže se dá zhruba odhadnout, co bude dál.   V našem Matrixu vzniká čím dál tím větší průsak do reality. Trhlina se rozšiřuje.

Pedro hlásí...

     Po delší době se mi ozval někdejší "Útulník" Pedro z Teplic. Už i na sever Kotlinky dolehly obavy z infiltrace "jinak kulturních" lidí z jihu a východu. Nejde o to, že jsou jiní. Jde o to, že se snaží a snažit budou, abychom my byli stejní jako oni - a nikoliv naopak, jak by to bylo mnohem přirozenější.

Tabula rasa anýbrž pokec

  
       Tenhle článek je o ničem. 

Tedy bude o tom, co tu kdo do komentáře napíše k libovolnému  tématu nebo jen tak. Pocit, poznámku k životu, barvu, chuť...

Diskriminační relativita

Zdroj: Internet

  Jeden čas se u nás rozproudila debata o povinném zahalování žen. Burka, nikáb, čádor.  Že je to prý nepřípustný náboženský symbol, jakási neslušnost k ostatním a bůhví co ještě. Ostatně ani při povolených demonstracích u nás si nesmí demonstranti zahalovat obličej. Aby mohli být vyfotografováni, natočeni a pak ztotožněni - a případně potrestáni. Nebo aspoň zařazeni do policejní databáze. 

...až se ucho utrhne!

Demonstrace IVČRN

...Zároveň by to posílilo důvěru v Evropskou unii. Ta se v očích mnoha lidí proměnila ve směšný, až odpuzující generátor nesmyslů a buzerace, v proklamátora bombastických hesel, zatímco civilizační vlak ujíždí tempem stále rychlejším směr Asie, Dálný východ. 

Což se děje v epoše počínajícího rozkladu státní moci na africkém kontinentu, provázeným masovým exodem na sever s důsledky, jež unijní orgány nahlížejí brýlemi iluzí a zbožných přání.

Aston na NP 12/05/2015

Kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem.

Podobenství o multi-kulti hospodě

   Dostáváme se tímto přikázáním kamsi do protokřesťanských dob. Jenže když se podíváme na taková skvělá prohlášení podrobněji, zjistíme, že se jednalo o doporučení o chování mezi křesťany navzájem. Tedy v rámci jedné sekty. Asi to mělo fungovat jako stmelující prvek v církvi, které byla "jiná" než okolní svět. Minoritní. Obdoby tohoto přikázání jsou i v islámu. V dnešním dnešním praktickém křesťanství je najdeme také, ale značně  zeslabené, modifikované. Protože prachy...  Jenže aplikovat tuhle větičku o kameni a chlebu  na celou pestrou společnost je poněkud sebevražedné.

O svobodě slova

Voltaire: S vašimi názory nesouhlasím, ale do smrti budu hájit vaše právo je říkat!

Reproforto: Google

   Když jsem včera ráno snídal svou obvyklou topinku se sýrem, poslouchal jsem rádio - doba snídaně je jediný okamžik z celého dne, kdy na sebe něco tak strašného jako Radiožurnál pouštím. A slyšel jsem (asi) nedůležitou zprávu, kde se pravilo asi toto:

O hrdosti a pýše

   Původně jsem chtěl napsat o důležitých věcech každého člověka, který si, náhle nebo časem uvědomí, kolik kolem něj běží propagandy. A propaganda je všelicos - od vtíravé reklamy v supermarketu přes koukání na tendenční TV zprávy až po návštěvu kostela. Nebo mešity. 

  Ale včera jsem se doslechl o tom, podle jakého klíče se vybírají profesoři VŠ a kdo má největší právo odjet reprezentovat českou kulturu do ciziny. Takže o obecných věcech až příště.

Augenblicky

Z internetu

    Proč je tolik opuštěných žen? Když vyprávějí své "hořké osudy" v TV, vidím v jejich tvářích cosi společného. Nedokážu to přesně definovat, ale ve tváři i  v mluvě tam cosi jednotícího je. Může ale za jejich osud vždycky chlap, který si vybere novou milenku  nebo má prostě raději to své pivo, fotbal nebo třeba horolezectví??  Jsou přece i ženy, které se snaží svého muže podrobit, předělat podle svého, jdou na to tvrdě, přes postel a muž raději prchá. Nebo ta sorta opuštěných žen, které svého muže hnaly do práce, aby rodina měla "vyšší standard" - a mezitím si užívaly s jinými? 

Pechvogel

     Někdo má prostě štěstí. Vyhraje ve Sportce druhou cenu, když si napoprvé vsadí, naskytne se zrovna, když někoho hledají na dobře placené místo, vystoupí z vlaku jednu zastávku před tím, než se vlak srazí s jiným, nezbude na něj  letenka na let, který skončí nárazem Airbusu do alpského velikána nebo neuspěje v konkurzu na prvního houslistu na Titaniku. Tak tohle není pechfógl, ale klikař. Moje bývalá kolegyně, říkejme ji třeba Jarunka, ovšem klikařka nebyla.

Příčina a důsledek...

    

Zdroj: Google

   Pod hladinou Středozemního moře každoročně mizí tisíce utečenců, hlavně z Afriky. Mají na výběr: Utopit se nebo si nechat uříznout hlavu doma. Tak to risknou - a mnozí se utopí.  Mnohem více jich ale dorazí do Evropy, kde je vstupní bránou je italská Lampedusa. Itálie hlasitě protestuje, EU se diví, pohoršuje, hledá řešení a viníky. Jenže je třeba si uvědomit, co bylo napřed a co potom.

Kdo se bojí "Krndy" Krnáčové aneb Brouk v mraveništi

Scan titulního listu jednoho našeho známého periodika

   Celý minulý týden zaměstnávala všemožná periodika pražská primátorka Andrea Krnáčová. Nevím o pražském magistrátě téměř nic a abych pravdu pověděl, ani mě dění na magistrátě v hlavním městě Kotlinky moc nezajímá - je to daleko od našeho venkova. Ale jedno nešlo přehlédnout - ten soustředěný útok. Tak jako nemusíte nic vědět o tom, kdo vlastně loví v lese, ale podle salv z pušek se k vám  ta informace donese se. A když se pálí jako o Božím těle, asi je to pro lovce (i kořist) důležité. Prostě jak praví média - primátorka utržená z řetězu.

1984 se nám vrací?

Foto: Internet

   Přečetl jsem si, jak okomentovala situaci kolem příjezdu US kolony paní Mirka Němcová (ODS). A poněkud mi zatnulo. Je-li tohle reakce čelní představitelky strany, která se prohlašuje za pravicovou, dokonce za "jedinou autenticky pravicovou", tak mě děsí, co vlastně znamená ta "pravicovost".

Trocha poesie...

Jak jsem vítal Dragouny

Vypadá jako  Darth Vader ze Star Wars, že?

    Když jsem se dočetl, že americké jednotky NATO, které cvičily v Litvě aby odradily Rusko od útoku na tenhle nový kousek "západního světa" pojedou zpátky do Německa po vlastní ose, aby demonstrovaly jednotu NATO a Kotlinky, rozhodl jsem se, že  si je půjdu vyfotit a podívat se, jak taková dragounská (Dragoon) nebo v případě ztráty jednoho písmenka Dračí jízda (Dragon ride)  vypadá. Vzal jsem aparát a vyrazil s hodinovým předstihem, bych nedorazil k naši hrbolaté dálnici až po akci.

Hanča a Tonča

Hana Humpálová a Antonie Chrástecká (vpravo)
před a po propuštění z pákistánského zajetí. | foto: Lidovky.cz

...první neoficiální informaci, že se vyjednává o jejich propuštění, zachytily LN už na sklonku loňského roku. Osvobození se mělo odehrát na Vánoce a český stát měl přichystané výkupné, které se mělo počítat až v milionech eur. Jestli to souvisí s aktuálním osvobozením Hanky a Antonie ze zajetí, však není jasné...

Lidové noviny

Jak se stát "kremrolí"

     ...a pana Tomáše Svobodu na Facebooku zajímá, jestli ty tanky budou mít dálniční známku. To je tak české, jako vepřo knedlo zelo. Nicméně, bylo by to nepřirozené a dokonce smutné, kdyby nikdo necekl a nikdo neprotestoval. A taky nečeské...


   Tolik Aston na Neviditelném Psovi. Když budu namítat, že už tou odpuštěnou dálniční známkou se stávají někteří rovnější mezi rovnými (je to pochopitelně naprostá pitomost, ale i s pitomostmi se v diskuzi šermuje) tak mě určitě někdo označí za "kremroli". I když to slovo není sémanticky přesné. Správně by mělo znít "kreml-role" neboli někdo, kdo hraje roli, určenou Kremlem. 

... v apatyce nekoupí!

   Je neuvěřitelné, jak neuvěřitelně naivní (čti hloupí)  jsou někteří senioři. Ne, že bych předpokládal, že budou mít nějaké hlubší znalosti z medicíny nebo z biofyzikální léčby. Ale jen takový obyčejný selský rozum bych u nich předpokládal. Třeba znalost přísloví. "Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají." V okamžiku, kdy jim někdo nabídne něco "zdarma" by měli velmi rychle zbystřit, na nic nepřisvědčovat, nic nepodepisovat a nikam nejezdit. Je k tomu i další přísloví: "Zadarmo ani kuře nehrabe!" Když mi někdo něco nabízí "zadarmo" je třeba se okamžitě  zamyslet, proč. Co z toho bude ten někdo mít. Na dobročinnost bych nespoléhal - možná leda když někdo stařence pomůže s nákupem. A i to často bývá jen předehra k vykradení bytu nebo pouliční loupeži. Když "dobročinnost" dělá nějaký podnikatel, potřebuje z toho mít zisk - ne dobrý pocit. Jinak by se nenamáhal. A ten zisk vznikne tím, že mu něco výhodně prodá. Nebo půjčí. 

Tedy pochopitelně výhodně pro něj, ne pro seniora.