Prohledat tento blog

čtvrtek 31. prosince 2020

P.f. aneb proč?


    Je poslední den roku a kolem poletují p.f. a všelijaká přání. Nejčastěji si přejme "Štěstí a dobrou náladu" nebo "Všechno dobré". Je prakticky nemožné tomu (zlo)zvyku uniknout. Všeobjímající láska a přejícnost se klene nad lidstvem.

   Nebo se pletu? Nikdy jsme nikomu v duchu nepopřáli "Chcípni už, potvoro!"? Jistěže jsme to ani v duchu nemysleli doslova, ale spíše tak, že by někdo, s pro nás nepříjemným názorem mohl už konečně zmlknout, zmoudřet. Protože jen my víme, jaká je pravda? A "jeho pravda" nás irituje?

   S těmi myšlenkami se ale obvykle nesvěřujeme veřejně. A pokud ano, formulujeme je opatrněji. Pokud to ovšem v sobě nedokážeme nějak utlumit, kultivovat, vrhneme se do diskuze pod nějakým článkem na nějakém webu nebo blogu. A chráněni přezdívkou (a vzdáleností) své protivníky mydlíme hlava nehlava. Že už dávno není řeč o tom, o čem byl článek? Koho to zajímá prosím vás? Podstatné je co nejrafinovaněji urazit názorového oponenta. Což se obvykle nepovede, protože on, oponent, je ze stejného těsta. Takže se vzájemně urážíme - ale nikdo jiný kromě nás dvou to nečte. 

   Jestli se takovým diskutérům nějak uleví od jejich stresu a frustrace nevím. A nehodlám to sledovat. 


Místo toho tady vyvěsím p.f. některých čtenářů - pokud mi je poslali. Nebo pošlou dodatečně. 



  Přejděmež na světlou stranu!    (Starý Kocour)




Tohle zase přeje spolusprávce tohoto blogu Drak z Prahy

==================================================================

 Do roku 2021 přeji

   pánům: aby měli vždy po ruce nějakou prdelku,  kterou můžou poplácat 

dámám : aby je měl kdo poplácat 

nám všem : abychom ji měli holou, jen když chceme

Astra Marie z Tahiti

==========================================================================




Vltava u Lenory (Eleonorenhain). Pro potěšení všem.

Schumacher


=========================================================

A ozval se i Pedro:



Takže v Novém roce všechno nejlepší, hlavně to zdraví aby vydrželo.   Pedro.


=========================================================

neděle 27. prosince 2020

Vášnivé povahy


     Vášnivé povahy se jmenuje jedna z knih Oldřicha Šuléře. S tím pánem jsem se znal spíše přes jeho knížky a jeho syna Martina, který byl v mém kolektivu. Tedy v partě zvukařů, které se tehdy říkalo "randál družstvo" protože jsme v našem uměleckém Ústavu  vytvářeli jen v několika málo lidech ten největší kravál - tedy pokud si to režisér přál. Ale to je jaksi nepodstatné. Podstatné je, že jsem tu knížku četl hned po jejím vydání a osobně  poznal postavy, které spisovatel sice nejmenuje,  ale každý insider je poznal. Tehdy bylo divadlo a rádio poměrně dost propojené, takže v nich byli lidé z obou "ctihodných institucí" a mnozí i v obou pracovali. 

    Takže jsem ty vášnivé povahy, které se pohybovaly v prostředí ještě "předsametovém" poznal osobně, pracovně i mimo. Proto poznám člověka, který se rozhodl pro nějakou ideologii a trvale v ní žije ačkoliv nemusí a veškeré činy, které jeho přesvědčení nějak narušují ihned zatlačuje ve své hlavě do pozadí. Aby měl hlavu čistou a přehlednou.

středa 23. prosince 2020

O kyselých prdelích

 

    Lidem, kteří jsou neustále s něčím nespokojení, kteří mají pocit, že jim stále někdo nebo něco ubližuje a že všechno stejně špatně dopadne se říká správně pesimisté. Pokud ten svůj stav neprojevují na venek, stávají se depresívními a končívají v péči psychiatrů nebo se sami dobrovolně "zrakví" - spáchají sebevraždu. Pokud se o ten pocit nezbytně musí podělit s okolím, říkáme jim tu, v kraju razovitem, "kysele prdele".


   Pokud se navíc snaží tenhle tento svůj postoj přenést na druhé, "ať si taky užijí" máme pro ně jiný výraz - "zaškvary". Těm znechucování života jiným někdy dokonce pomáhá - když vidí, že jiní jsou na tom stejně špatně nebo ještě hůř, tak jim to zlepšuje nákladu. Ne na dlouho. 

   Je to vlastně životní postoj, který se nedá jen tak změnit. Někdy je uvnitř takového člověka normální sangvinik, kteý takhle jedná proto, aby mu nikdo nekazil náladu - on je tím, kdo je mrzutější a agresivnější a tím pádem se takovou maskou vlastně chrání.

   Nemám pesimisty rád, snažím se s nimi nedostat do jakéhokoliv kontaktu - on ten postoj je tak nějak nakažlivý. Inkubační doba je jen pár minut. Dobrá nebo špatná nálady na skutečnosti obvykle nic podstatného nezmění, jen otravuje svého nositele i jeho okolí. Události i život běží dál, jenom úhel pohledu je jiný. Znal jsem lidi, kteří si zachovali snesitelnou náladu i když jim lékař oznámil jejich brzkou a neodkladnou smrt. Chtěli si toho zbytku užit. A naopak znám lidi, kteří se škaredí na svět i když se jim vlastně nic neděje a čekají je dlouhá léta života. Ovšem otravného života s kyselou prdelí. 

   Prostě kyselé prdele jsou všude kolem nás a nelze se jim docela vyhnout. Pokud je takový jedinec váš šéf nebo kolega, je to špatné, am je isolace potřebná, ne-li nutná. Pokud je to váš manžel(ka), osobně bych volil rozvod.  Protože poslouchat každý den od rána do večera, jak je ten svět "zkurvený a na hovno" je deprimující a nakonec skončíte jako kyselá prdel taky.

   Nemyslím si, že by člověk musel jásat při každém probuzení a děkovat Prozřetelnosti, že dožil rána. Nebo se snad těšit, že jednu umře a že předtím ho začnou trápit neduhy stáří, tělo bude pomalu ale neodvratně slábnout a přestávat fungovat. Ale je třeba vzít na vědomí, že to tak je a jediná jistota života tkví v neodvratnosti smrti. Pro všechny, bez ohledu na materiální bohatství, společenské ostavení, vzdělání a rozhled. Úsloví "Musíme tam všichni!" je síce kruté - ale naprosto pravdivé. Liší se to jenom tím, jaká to smrt bude. Rychlá nebo pomalá, v osamění nebo s milými lidmi kolem. Obvykle tam nebudeme mít na výběr.

   Byly časy, kdy jsem se pokoušel takovým lidem jejich "blbou náladu" vymlouvat. Nikdy mi to nepomohlo, ten životní postoj je asi v hlavě napevno "zadrátovaný" a jakékoliv softwarové změny možné nejsou. I když - někdy se to povede. Obvykle poté, co takový člověk prožije něco opravdu krutého. Vymře mu rodina, vyléčí se z rakoviny, přežije havárii letadla. Často si až po tom zlomu uvědomí, že sice za pár let či desetiletí stejně umře, ale že mezitím může toho zbytku života užít jinak.

   Takoví "životem tvrdě prozkoušení" bývají vlastně skalní optimisté. Osobní zkušenost je v tom ohledu snad tím jediným, co dokáže to "zadrátování v hlavě" změnit. Pozoroval jsem to několikrát - a dokonce i na sobě. 

Tohle "pozitivitu" se snažím udržet i když mi už toho do konce až tak moc nezbývá.

 


Mohlo by taky být hůř. Mnohem hůř!!





sobota 12. prosince 2020

Režisér Strach

 





   Jiří Strach, filmový režisér v rozhovoru pro přílohu Víkend  řekl, že "koronáč" je jen malým záhlavcem pro naši svobodnou společnost a že bude muset přijít něco pořádného, třeba válka nebo přírodní katastrofa, aby se společnost vzpamatovala a získala zpět trochu té potřebné pokory.

úterý 1. prosince 2020

New deal


  4. dubna 1984. Včera večer v kině. Samé válečné filmy. Jeden velmi dobrý o lodi plné uprchlíků bombardované někde ve Středozemním moři. Obecenstvo se ohromně bavilo při záběrech, na nichž se velký tlustý chlap pokoušel uplavat před helikoptérou, která jej pronásledovala; nejdřív ho bylo vidět, jak se převaluje ve vodě jako delfín, potom ho bylo vidět přes zaměřovače kulometu helikoptéry, pak v něm byly už samé díry a moře okolo se zbarvilo do růžova a potom se potopil, jako by těmi dírami do něho pronikla voda. obecenstvo řvalo smíchy, potom bylo vidět záchranný člun plný dětí a nad ním se vznášela helikoptéra, na přídi seděla žena středních let, možná židovka, s tříletým chlapečkem v náručí. chlapeček křičel hrůzou a ukrýval tvář na její hrudi, jako by se chtěl zarýt až do ní, a ta žena ho objímala a konejšila, i když sama byla ztuhlá hrůzou a stále ho co nejvíc kryla tělem, jako by si myslela, že ho její náruč uchrání před střelami. potom helikoptéra shodila dvacetikilovou bombu, strašlivý záblesk a celý člun se rozletěl na třísky. následoval úžasný záběr na dětskou ruku jak stoupá vysoko vysoko do vzduchu to musela brát nějaká helikoptéra s kamerou ve špici v řadách vyhrazených pro členy strany se ozval obrovský potlesk ale nějaká žena dole v proletářské části kina strhla povyk a křičela že by to neměli před dětmi ukazovat a že by to neměli to není pro děti to není až ji policie vyvedla vyvedla nikdo se nestará myslím si že se jí nic nestalo nikdo se nestará o to co říkají proléti typická prolétská reakce oni nikdy…

Potud George Orwell a jeho "1984"

Asi jsem naivní...


   „Je to něco, po čem všichni voláme,“ prohlásil ministr zdravotnictví Jan Blatný. Copak je to, po čem všichni voláme? Měl by to být centrální úřad Státní hygienické služby, který by byl vybaven pravomocemi rozhodovat o uzavření obchodů a dalších provozoven a také by směl nahlížet do mobilu kteréhokoli podezřelého. 

Píše Aston na svém Psovi. Neviditelném.

sobota 28. listopadu 2020

Frackové

 

   Každý, kdo vychovával nějaké děti to zná. Dítě si něco usmyslí a začne si to nějakým způsobem vynucovat. Co si usmyslí je lhostejné. Třeba že chce zmrzlinu, velkého plyšového medvěda či jízdní kolo, s motorem nebo žádá, aby ho rodiče oslovovali třeba Mauglí nebo Vaše Veličenstvo. Když nepomůže normálně vyslovené přání, zkouší přidat na důrazu. Chlapečci třeba křičí, holčičky zase nahlas pláčou, rozmazávají si slzičky po obličeji  a dělají tak rodičům "ostudu" v obchodě nebo v tramvaji. Prostě tam, kde je nějaké další publikum, protože správně vycítí, že to rodičům není příjemné. Když ani to nepomáhá, děťátko sebou hodí v čistých šatech na zem a  tam se za velkého křiku zmítá, tluče sebou a...

středa 18. listopadu 2020

Kverulanti, nenávist a zadrátované mluvící hlavy

Z blogu D-F:
„Vůbec nechápu, pročbych ve svém kažodenním životě měl jakkoli reagovat na projev pronášený takovou dikcí, větnou stavbou a wordingem. Předně mám problém s tím, když na mně někdo pokřikuje rozkazovacím způsobem s nějakým česko-slovensko-ugrofinským akcentem. Řečeno s Williamem Fosterem, „ty přijít do má země, ty brát moje prachy a ty nemít ani tolik slušnosti, aby ty naučil moje řeč?“ Vůbec už nejsem zvědavý na peskování výkřiky jako „co je todle! To je šílené“. Nebo „Dějte si tu aplikáci“. Stejně tak opakování slova „prosímvás“ takovou dikcí, že znějí jako všechno možné, jen ne prosba. Vy jezedáku, asi jste nepochopil, ale jste tady kvůli mně a ne opačně. Pokud, předsedo jezedáku, něco po mně nebo po jiném svobodném občanovi požadujete, budete muset hezky poprosit. S pokorou požádat o spolupráci, až si budete chtít hrát na boha a „zastavit ten kovid“ nebo „zploštit ho“ a podobné nesmysly.“

Tak jen houšť a větší kapky… Ty sudlice se postupně blížej…

sobota 7. listopadu 2020

Luxus


  

   Na trhu je dostatek, ba přebytek zboží pro všechny vrstvy obyvatel. Můžete si koupit kvalitní boty za pár stovek i za několik tisíc. Liší se jenom tím, co je natištěno na kůži podrážky nebo jen na krabici. Taktéž třeba hodinky nebo HiFi zesilovač. Ve stejné kategorii, se stejnými vlastnostmi, stejnou trvanlivostí. Jenom značka je jiná. A cena.


čtvrtek 5. listopadu 2020

Chvála nesvobody?








   Nad islámem jsem před časem začal dumat protože je typickým reprezentantem hutného řádu. Třeba pro nás divného a nám  naprosto nevyhovujiíciho, ale řádu.

pátek 23. října 2020

Podivný případ pana plukovníka Prymuly

    Od božího rána dnes Českem běží horká novinka - ministr Prymula jednal s jiným ministrem v noci v zavřené hospodě a při odchodu z ní si nenasadil roušku. Tím naprosto  ohrozil důvěru ovčanů ve svobodně zvolenou vládu Andreje Babiše a naprosto všechno, co tato vláda pod jeho moudrým vedením vykonala ve prospěch všech občanů. Pan premiér bystře prohlásil "Hoďte ho lvům!" a věří, že mu to pomůže ke znovu získání důvěry - kterou rapidně ztrácí. K názorům bulváru se přidali nejen politiková opozice (to se přece sluší, být za všech okolností proti vládě, být v opozici) ale i ČSSD, která ústy Jana Hamáčka vyhrožuje, že nebude-li Prymula odvolán, opustí koalici a tím položí vládu. Hamáček si neuvědomuje, že pro ČSSD tahle účast ve vládě je nejspíš na dlouhou dobu tím posledním, co ji nějak popularizuje,. Jsou na hranici volitelnosti, spíše pod ní a tak je docela možné, že rok poté nebudou ani ve sněmovně. Prostě zmizí. Budou pak škemrat, aby se mohli k někomu s podobným osudem připojit a tak znovu vstoupit do boje o dobře placená místa pro své špičky (a špičáky.) 

čtvrtek 22. října 2020

Osobní svoboda jako nástroj destrukce


 Zuzana Candigliota, právnička
Na začátek jeden moc hezký HOAX


„C.V.D. je zkratka Certificate of Vaccination Identity a 19 značí první a deváté místo angl. abecedy, tedy 1=A, 9=I. Tedy AI, umělá inteligence. Česky C. V. D. 1. 9. znamená certifikát vakcinační identity s použitím umělé inteligence, kde 5G jsou sítě, které vše propojují a spouštějí,“ stojí v nepravdivém příspěvku hojně sdíleném na sociálních sítích.


neděle 18. října 2020

Hrdinové naší doby









   On si totiž ten virus jaksi přikazovat nedá a neptá se, co smí a co nesmí.Já teda radši změním styl života, pokud mě a mým blízkým to umožní přežít. Samozřejmě, pokud někdo chce vyhynout s hrdým vědomím, že nedovolil covidu, a by změnil styl jeho života, je to jeho volba.

(Diskutérka maYda na Šumavákovi)

středa 14. října 2020

Výkřik do tmy

"Zakázat ty internety a bude pokoj..."  (odposlechnuto prý v parku)



"Vražda* na samolibém žvanilovi není zločinem,

ale naopak činem lidstvu obecně prospěšným!"

/* mediální vražda, pochopitelně


 Ke koronaviru, pandemii, vládě a opatřením proti němu se už vyslovili snad všichni, kteří mají do světa informací nějakou možnost vstoupit a promluvit.

   Ti, co by k tomu mohli něco říct protože tomu aspoň trochu rozumí, ti, co se jen potřebují připomennout P.T. publiku, protože zájem o jejich mediální obraz už dávno upadl, ti, co jsou frustrovaní současnou situací a neví, jak se té frustrace zbavit a tak o ní píší, ti, kteří někoho nenávidí a "koronáč" se jim jeví dobrým, klackem, kterým lze praštit, ti, kteří se s infekcí už setkali a pocítili její sílu, ti, kterým covid 19 vzal někoho blízkého, ti kteří jsou z přemíry neověřených informací o pandemii zmateni a chtějí v tom zmatku orientovat, ti, kterým dělá radost vytvářet "mediální hluk", ti, kteří měli na vojně problémy s nadřízenými, ti, kteří jsou opatřeními postiženi finančně, ti, kteří si i tak poradí, ti, kteří na pandemii mohou vydělat, ti, pro které je informování i pandemii náplní práce, ti, kteří jakékoliv opatření považují za omezení osobní svobody, ti, kteří si myslí, že nebyli dobře ošetřeni, ti, kterým koronavirus zhatil nějaké plány, ti kteří nevydrží dva týdny bez návštěvy hospody nebo baru, ti, kterým vadí nosit roušky, ti, kterým to zas tak moc nevadí, ti kteří by rádi chodili do školy mezi kamarády, ti, kteří distanční výuku vítají, protože si mohou přispat...    

Doplňte, prosím, dle vlastních postřehů.



     (Tak a teď jsem si ulevil i já.)

sobota 10. října 2020

Věci nezbytné a ty ostatní

O hašení požárů, velkých dinosaurech, malých slonech a obřích krysách.




  Když začne hořet, nehašený požár se  rozšiřuje plošně a čím dál tím rychleji. Exponenciálně. Je třeba hasit. Jenže se vždy najdou lidé, kteří křičí, že voda toho zničí víc než oheň. A jestli by se nemělo raději nechat požár dohořet. A jestli si to nakonec majitel nezapálil sám, vlastní neopatrností. Proč by měla hasičská auta vjíždět na mou udržovanou zahrádku, když hoří sousedovo stavení? A že budou žalovat hasiče za nerespektování soukromého vlastnictví. U požáru jsou obvykle  takové hlasy brzy umlčeny, někdy i fackou - i kdyby se někdo pasoval do role požárního technika. Vina - kdo za to může - se bude řešit až když bude požár bezpečně uhašen.

čtvrtek 8. října 2020

...až se ucho utrhne!









   Když na moři teče do lodi a díra se zvětšuje, obvykle zazní rozkaz "Všichni k pumpám!" Jistě, najdou se i takoví, keří rozkaz odmítnou. 

neděle 27. září 2020

O nezbytnosti strachu

   V přírodě je spousta vzájemných interakcí mezi živými tvory vyvolávána strachem. Kořist utíká před predátorem. Predátor se vyhýbá jedovaté kořisti - která svoji nestravitelnost indikuje třeba výrazným zbarvením. Matky učí mláďata samostatnosti ale současně i ostražitosti před věcmi a tvory, kteří jsou smrtelně nebezpeční. 

Ostatně, mnohé pohádové bytosti jsou určeny k tomu vyvolat v strach v dětských mláďatech.  Hejkal, vodník, jezinky-bezinky, bludný kořen. Dá se říct, že pokud někdo není schopen přijmout klidnou informaci o nějakém nebezpečí, tak jediným způsobem, jak mu ji dopravit do mozku je vyvolat v něm strach. Zveličením nebezpečí, jeho personalizací. A děti, ať už ty opravdu mladé nebo ti, kteří, ač věkem nepříslušní,  mají stále  dětský způsob myšlení. A není jich málo.

sobota 26. září 2020

Jak zachránit Zeměkouli

POLEMIKA


  Snížit spotřebu masa, nelétat letadlem, vzdát se automobilu - to jsou skutečně silné individuální kroky, jak snížit uhlíkovou stopu a bojovat proti oteplování klimatu. Avšak nejúčinnějším chováním je mít méně dětí, alespoň podle vědců z Lundské univerzity ve Švédsku a z kanadské Univerzity Britské Kolumbie. Píše to francouzský deník Le Monde.

středa 23. září 2020

O tempora, o mores!


   Tenhle textí k mi přeposlal vrstevník, taky PrDůch. Prý dopis učitelky. Ale komu? Jestli je text pravý neví ani on. Ale celkem reflektuje pohled naší už vlastně "vyřazené" generace na ty, kteří se teprve "zařazují." Je faktem, že kritika nastupující generace je tu od doby vynálezu písma. Byla ve starém Řecku a nejspíš i v Egyptě - tam jsem ale na žádnou zmínku o ní nenarazil a neznám žádného egyptologa, abych se ho zeptal. 
Zvolání "Ó tempora, ó mores!" je sice hodně provařené, ale asi pravdivé. Patrně i pračlověk Janeček měl podobné úsloví - jenom se neuchovalo. Neuměl totiž psát.

   Ale ono se to všechno časem setřese. Že mladí neumí praktické věci je fakt, ale druhý fakt je, že to dohánějí později. Třeba když je potřeba něco spravit v  bytě nebo na chatě a není po ruce řemeslník. Sice s občasnými úrazy, když se filosof pokouší spravit vypínač. Naštěstí každý úraz nekončí smrtí, někdy se jenom zajiskří a vypadne jistič.

   A objevování klasiků? Aspoň budou mít co dělat v mladším středním věku. Mít příležitost se nad něčím unést. A pokud ne - má jim snad někdo Mozarta nutit? Beethoven je poněkud větší stálicí než Míša Klakson. Ale na to časem přijdou.

pátek 18. září 2020

Kverulanti, samoživitelky a géniové

 

  Dneska večer jsem po delší době na sebe pustil ČT24 a CNN PRIMA NEWS. Na obou je před večerními zprávami rozhovor s nějakým hostem. Na Primě hovořil MUDr. Polert, na ČT24 profesor Prtimula. Oba o koronaviru a redaktorky se z nich pokoušely vymámit nejen to, jak vnímají současnou situaci, aĺe také, jak odhadují budoucí průběh. 
Neměl jsem připravený záznam jedné debaty, abych mohl sledovat ten druhý kanál a posléze je srovnat a tak jsem přepínal. Nebudu se tu pokoušet o nějaký "výcuc" z obou rozhovorů. O to se postarají komentátoři, kteří to mají v popisu práce hned zítra ráno a myslím, že oba rozhovory rozeberou do mrtě.

Lukáš Polert tvrdí, že se nic neděje, "koronáč"není nebezpečný, profesor Primula zase, že je třeba konat, jinak nám týž koronavirus přeroste přes hlavu a vážněji nemocné a nemocné v těžkém stavu nebude kam ukládat, nehledě na to, že se nám přiržděná ekonomika vinou mnohých karantén zabrzdí ještě více. Čili nepřekvapili.

sobota 29. srpna 2020

O hrdosti, právech a svobodách

V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ UŽ JSEM VŮČI RASISMU IMUNNÍ - A TO JE ASI NEJHORŠÍ
(Jeremy Wheaterspoon, pětatřicetiletý Afroameričan žijící na neworleanském předměstí Metairie) 














A hrdý buď žes vytrval,
žes neposkvrnil ústa ani hruď
falešnou řečí
na jitřní čekal svit,
čekal a věřil."

(S. K. Neumann)

čtvrtek 27. srpna 2020

Judo v politice

 Jedním z pouček v judu je, že protivníkově akci se nemá odporovat protitlakem, naopak jeho vlastní pohyb podpořit - a uhnout. Tím protivník ztratí rovnováhu a lidově řečeno "padne na hubu" a my zůstaneme na nohou a ve střehu. V šermu asi budou poučky podobné - alespoň v souboji s nožem (tesákem) to platí. Uhnout ráně, nechat protivníka jít setrvačností do prázdného prostoru a současně zaútočit z boku. Ostatně, všechno to platí i o bitvách, vedených různými vojenskými prostředky. Od jízdy přes tanky až po lodě a letadla. 

úterý 25. srpna 2020

A zase ty roušky...


   Ochranný účinek (roušek) je diskutabilní - jejich nositelům ztěžují dýchání a imunitě také neprospívají. Jste nuceni dýchat skrze ně vzduch ochuzený o kyslík a kontaminovaný vydechovanými zplodinami – a nejen osoby s onemocněním srdce nebo s dýchacími obtížemi pod rouškou kolabují. Tak proč je nosit?" 

sobota 15. srpna 2020

Nesmrtelná teta





















„Spousta lidí si žila nad poměry vzhledem ke svým příjmům, myslela si, že mít se dobře je základní lidské právo. A to není.“ To je věta epidemiologa Rostislava Maďara, kterou média a lidé hojně propírají. Nyní touto větou kdosi ozdobil fotografii pana Maďara, která zas a znovu koluje internetem. Důvodem jsou hodinky, které má epidemiolog na ruce. Má jít o luxusní model Breitling Navitimer v ceně přes 200 tisíc korun. Zase někdo káže vodu a pije víno?




čtvrtek 13. srpna 2020

Čím se liší Donald Trump a Alexander Lukašenko


   Pokud zlovolně srovnám diktátorský režim v Bělorusku a v demokratický USA co se týče "udržení pořádku" vyhrává jasně Lukašenko. Podle posledních zpráv demonstrace ve větších městech slábnou - prostě ti mladí lidé v pěkném oblečení s kupovanými květinami (i s mašličkami z obchodu) v rukou jsou už demonstracemi unavení. Dost jich je za katrem, někteří byli zmláceni policií OMON, ba i nějaká úmrtí tam byla. Venkov se, podle mých zpráv toho všeho nezúčastňuje. Chce mít klid a pořádek a ten stávající režim, byť zcela nedemokratickými metodami dosud zajišťoval. Jak pravil Lukašenko (slyšel jsem ho na vlastní uši v TV) "Majdan" v Bělorusku nepřipustí. A silové složky stojí za tím, kdo je platí - to jest za vládou. (Nějaká selhání byla, kdesi těžkooděnci položili štíty na zem a dostalo se jim potlesku protestujících, ale jaké následky to mělo pro ně se už asi nedozvíme.) K rabování ve skutečnosti nedochází, sporadické zprávy o tom přicházejí jen z oficiálních běloruských médií. A nepotvrzené.  

středa 12. srpna 2020

Hanibal?



  Pustil jsem po čase na sebe TV zpravodajství a sledoval Pompeovu misi v Kotlince. 
Ten pán je něčím podobný bývalému městskému tajemníkovi KSČ v Praze Miroslavu Štěpánovi.


neděle 9. srpna 2020

Cenzurovaný požár

 Bohumín (Karvinsko) 

Při požáru v panelovém domě v Bohumíně na Karvinsku dnes zemřelo 11 lidí, z toho tři děti. ČTK to řekl mluvčí hasičů Lukáš Popp, který upřesnil původní informaci policie o deseti mrtvých. Vše nasvědčuje tomu, že požár byl žhářský útok. Novinářům to dnes na místě tragédie řekl moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. Policie zadržela v souvislosti s požárem jednoho člověka, uvedl ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel.Bohumín (Karvinsko) - Při požáru v panelovém domě v Bohumíně na Karvinsku dnes zemřelo 11 lidí, z toho tři děti. ČTK to řekl mluvčí hasičů Lukáš Popp, který upřesnil původní informaci policie o deseti mrtvých. Vše nasvědčuje tomu, že požár byl žhářský útok. Novinářům to dnes na místě tragédie řekl moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. Policie zadržela v souvislosti s požárem jednoho člověka, uvedl ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel.

sobota 1. srpna 2020

Nepůvodní druhy








  Z hřebenů Jeseníků postupně mizí kleč, kterou tam lesníci před mnoha lety vysázeli, aby zabránili častým lavinám a stabilizovali svahy. Jenže odolná kleč začala postupně vytlačovat původní druhy rostlin i živočichů.  Takže jsme se rozhodli ukázat, že jsme "pány přírody" a pomocí peněz z EU kleč opět likvidujeme, abychom nastolili "původní stav". Který?




neděle 26. července 2020

Orloj


K napsání tohoto textíku mě vyprovokovala vzpomínka P.M. o tom, jak se mění režimy. Jako apoštolové v orloji na Staroměstském náměstí.









...Aero Karle, rozdil mezi 1968 a 1989 je dost velky. Konec sedesatych byl neuveritelny po teroru padesatych. Kdyz jsme si mysleli (mne bylo 27), ze pred nama je docela normalni zivot (nemeli jsme srovnani), pres noc bylo vsecko pryc...

čtvrtek 23. července 2020

Otázka terminologie aneb chřipečka versus pandenie

Covid -19


   Poměr úmrtnosti kolem 0,6 procenta je šestkrát vyšší, než 0,1 procento u běžné sezónní chřipky. Nemoci, jako je SARS, MERS či ebola, jsou mnohem smrtelnější - úmrtnost na ně dosahuje zhruba deset až 50 procent. Na tyto nemoci ale zemřelo mnohem méně lidí, než na covid-19, protože nejsou ani zdaleka tak nakažlivé nebo rozšířené; na SARS zemřelo 774 lidí, na MERS 858 a ebole podlehlo více než 11.300 lidí.


pondělí 20. července 2020

PPL neboli princip padajícího lejna

Malá poznámka k věci.



Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vysvětluje...

   Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se opětovně obul do hlavní hygieničky v Moravskoslezském kraji Pavly Svrčinové. Ta podle něj „absolutně nezvládla komunikaci s místní samosprávou i s veřejností“. Padla i výzva k rezignaci. Svrčinová přitom již dříve uvedla, že požadavek náhlého zavedení opatření pochází právě od Vojtěcha.

středa 15. července 2020

O svobodě projevu


   Často a rádi tvrdíme, že svoboda projevu je jednou ze základních svobod člověka. To je určitě pravda.
O jaký projev se jedná? O jakýkoliv? O moudrá slova, prázdné plkání, nenávistné řeči, snadno ověřitelné lži nebo ... 
O co tu vlastně jde? 

neděle 12. července 2020

A co Greta?


   Během několika málo týdnů se pozornost Ameriky a Západu vůbec poněkud přesměrovala od Green Dealu  k  Black Live Matter. Mladí intoši, materiálně zabezpečení, ale vzhledem ke svému humanitnímu, neokomunstickému vzdělání se dali na aktivismus a kromě boje proti klimatické změně, za uznání všemožnách sexuálních úchylek a podobně vrhli na kritiku, či spíše boj proti  bělošství jako takovému. Sebekritikou na své bělošství nešetří, připomínajíce tak flagelanty středověku. Přijímají  "vinu" svého původu, své rasy, svých předků své historie a používají k tomu latentní, cyklicky se opakující nespokojenost černochů se svým postavením. Na něm mají největší vinu černoši sami. Je to jejich pocit méněcennosti, neschopnost či neochota se utkat v reálném životě s jinými rasami či spíše kulturami. 


sobota 11. července 2020

Jsem bílý Euroafričan

  ...a nestydím se za to.


Denisované byli ve východní Evropě jedni z prvních

   Jenže v poslední době jsem se dověděl, že jsem rasista. Protože jsem "bílý", tedy spíše nečerný, přinejmenším nedostatečně tmavý. A že když popřu že jsem rasista, tak tím prokazuji, že jsem rasista. A že jsem bílý supremacista, ať říkám co říkám, a o i když mlčím. I když jsem klidu a v pohodě. Právě, že mlčením, klidem a pohodou že dávám najevo svoji rasistickou supremacistickou nadřazenost. Tahle zhovadilost se šíří zpoza Atlantiku a i zde je některými přijímána s nadšeným hýkáním a kýváním, na které nezabírají žádné prášky.



čtvrtek 9. července 2020

Čekání na Diktátora...


   Někdy čekáme na autobus, někdy na vlak, někteří čekají na Godota a někteří zas až naprší a uschne.

Čekáme na to, co nemůžeme nějak rozumně ovlivnit. Vlak nebo autobus nejčastěji přijede, i když někdy se zpožděním proti jízdnímu řádu. Ten, kdo čeká na výhru v loterii  nebo na Godota se nakonec nemusí dočkat vůbec - jízdní řád u výher je založený na statistické náhodě a pravděpodobnost, že se výhry dočká je malilinká. A navíc člověk musí mít zakoupený los, jinak je jeho čekání zcela zbytečné.

sobota 20. června 2020

Nadutí proroci



Ne, opravdu nic, co by nevěděl každý. 
Jenom povzdech nad nadutostí proroků, plánovačů a vizionářů. 
Všechno bude nejspíš jinak.


   Bojujeme proti oteplování, proti suchu, proti CO2 a bůhví čemu ještě, protože se zpupně domníváme, že je to všechno naše "vina". Tu a tam se nám podaří v přírodě něco zničit, ale ve skutečnosti nejsme tím, kdo "ovládá přírodu". Když se podíváte na záběry tornáda, tropické bouře nebo erupci sopky nějak se vám začne vkrádat do hlavy, že jsou to děje o několik řádů silnější než jakékoliv lidské snažení. Včetně atomového výbuchu.


neděle 7. června 2020

Léčba epidemie svobody














     Trochu jsem se zamyslel (přímo hlavou) nad tendencemi vývoje našeho euroamerického světa. Jistě, je to jen moje úvaha, nebudu proto ani trochu slavný, protože  ke stejným závěrům asi dojde každý soudný člověk, který se "pevně nepostavil" ani na jednu stranu tohoto celosvětovéh sporu.



pátek 5. června 2020

Vlky z lesa žene vztek

https://youtu.be/OjABBuFnsgw
   Shlédl jsem video, které doporučil jeden diskutér z blogu "Šumavák bloguje". Velmi zajímavé a je 99,99% jistota, že je v našich médiích neobjeví - ani jako odkaz, natož aby se jim někdo z našich "pokrokových" žurnalistů sebeméně zabýval. Škoda. Je to pohled Čechů přímo ze Států. 



úterý 26. května 2020

Velká témata a hologram

KORONÁČ

   Tisk je zahlcen důsledky "pademiečky". Tisk, internet, rozhlas i TV má své téma, které převrací stále dokola, zve tam odborníky různých kvalit, politiky většiou "vládního vyznání" i běžné lidi. Když se vyberou jen ty vhodné rozhovory, lze dokázat, že si národ myslí naprosto cokoliv. Je to jen otázka výběru, co odvysílám a co smažu. Takže se spekuluje o tom, že soudy budou zahlceny žalobami na stát, že svými protiepidemiologickými opatřeními někomu omezil podnikání a způsobil škodu.

sobota 23. května 2020

Chvála roušky

Co v islámu trvalo staletí, u nás trvalo dny.